Česká kultura se loučí s významnou osobností hudebního skladatele a muzikologa Zdeňka Šestáka. Odešel do hudebního nebe 21. srpna ve věku sto let. Narodil se v severočeských Citolibech do hudební rodiny, studoval na pražské konzervatoři, pak ho zaujala hudební věda na Karlově univerzitě a současně navštěvoval i přednášky o antické filosofii.

Zdeněk Šesták byl členem Společnosti českých skladatelů, Umělecké besedy a Sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost a dalších hudebních společenství. Z mnoha ocenění uveďme alespoň Uznání za přínos filosofii vzdělávání Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize, cenu Ministerstva kultury České republiky za celoživotní přínos české kultuře v oblasti hudby a Zlatou cenu OSA za celoživotní dílo.
Byl neobyčejně bohatou tvůrčí osobností. Vytvořil úctyhodné množství symfonických děl, ale i komorní a sborové tvorby, zajímavé jsou i jeho písňové cykly s klavírem. O jeho citové i intelektuální originalitě svědčí kromě jiného i názvy či témata skladeb: třeba symfonie Věčný nepokoj srdce, koncert pro violu Sokratovské meditace nebo orchestrální dramatická variační freska Euripides. Většina jeho děl tak má svoje vnitřní téma, které bylo zřejmě autorovou inspirací.
Celoživotnní láskou skladatele byl jeho rodný kraj v okolí Loun, především Citoliby, městys v němž stále dýchá bohatá historie. Ostatně, o její hudební probuzení se výrazně zasloužil právě Zdeněk Šesták. Pamětníci vzpomínali jak mladý muzikant se jednoho dne vyšplhal na půdu tamního kostela a našel tam skutečný poklad: skladby místních skladatelů osmnáctého století. Patřili mezi ně členové rodiny Kopřivů, Jan Adam Gallina, Jakub Lokaj a Jan Nepomuk Vent. Jejich, řekněme, novodobé interpretaci věnoval Zdeněk Šesták velkou část své muzikologické činnosti. Velmi se tak v této souvislosti zasloužil o hudební život v Citolibech. První tóny citolibských mistrů prý nejprve zněly v podání malého orchestru místních nadšenců. Dnes patří k úspěšným titulům na repertoáru našich i světových koncertních pódií, například skladby Kopřivů zazněly i na Pražském jaru, a mnozí si je rádi přehráváme na nosičích v prostředí domova. Zdeněk Šesták soustředil svoje bohaté poznatky ve velmi zajímavé knize nazvané Citolibská hudební kultura v kontextu severozápadních Čech, která vyšla v Lounech před dvěma lety, stejně jako skladatelova životopisná publikace autora Jiřího Veselého z roku 2019.
Zdeněk Šesták byl nejen vynikající skladatel a muzikolog (ale také třeba i varhaník), ale v neposlední řadě měl kouzlo vlídného, milého člověka, který rozdával muziku z velkou radostí. Ostatně právě tóny nám budou jeho osobnost trvale připomínat. (zuz)