Recenze

Pražští symfonikové českým vědcům

Relativně nenápadný koncert před koncem sezony 11. června uvedl Symfonický orchestr FOK, nabídl sympatický zážitek a převzal zajímavou štafetu. Známý virtuóz na trubku Gábor Boldoczki přednesl Koncert pro trubku B dur Mieczyslawa Weinberga a v druhé polovině zazněla Symfonie č. 11 g moll „Rok

ČÍST DÁLE

Luca Salsi – mocný hlas a velké emoce     

Dvořákova síň Rudolfina byla ve čtvrtek 11. června místem pražského debutu světové operní star – italského barytonisty Luca Salsiho. Pěvec pravidelně vystupuje v nejprestižnějších světových operních domech – La Scala, MET, Covent Garden, Wiener Staatsoper a dalších, kde ztvárňuje stěžejní role italského repertoáru

ČÍST DÁLE

Ivan Ženatý v Plzni a Klatovech

Poslední koncert letošní sezony Plzeňské filharmonie byl ve znamení skladeb, které v poslední době až tak často neslýcháme. A je to škoda. Bruchova Skotská fantazie patří mezi vrcholná díla Maxe Brucha a Sukova Praga  pod vedením Chuheie Iwasakiho zaujala nejen variací na husitský

ČÍST DÁLE

Naděje nebo soumrak?

Devátého června upořádalo pro mě jeden z nejsympatičtějších českých souborů Stamicovo kvarteto v pražském sále Martinů poslední koncert  festivalu Euroart 2025/2026. (Festival komorní hudby patří i po letech k nejzajímavějším českým komorním projektům a dobrou šancí pro mladé muzikanty. Je smutnou realitou, že  ekonomický fundamentální

ČÍST DÁLE

Verdiho Requiem jako slavnost

Pražské jaro mělo zase jednou velkolepý závěrečný koncert, na kterém se sešli nejlepší hudebníci v závažném velkorysém díle. Zaznělo Verdiho Requiem pod vedením Daniele Gattiho se Staatskapelle Dresden, sborem vídeňského Musikvereinu a čtveřicí sólistů, která v dnešní době nemohla být lepší. Je to

ČÍST DÁLE

Nezodpovězená otázka a jednoznačné odpovědi Barbary Hannigan

V úterý 2. 6. 2026 vyvrcholila festivalová rezidence kanadské umělkyně Barbary Hannigan v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 2026, a to jejím druhým koncertem s Českou filharmonií. Zatímco první z festivalových koncertů s tímto obsazením jsem si neprozřetelně nechal ujít, protože jsem identický program s toutéž umělkyní zažil

ČÍST DÁLE

Slet pianistů a bubeníků

Má-li festival klasické hudby pud sebezáchovy, nabídne občas projekt, který vybočí ze zajetého modu operandi, překvapí, rozčeří hladinu, okouzlí, okysličí krev, případně šokuje, čímž nemyslím novinky současné hudby v DOXu. Například festivalu Dvořákova Praha se to vloni podařilo projektem Sound  New

ČÍST DÁLE

Z Berlína do Rotterdamu

Dva orchestrální koncerty klasického střihu se uskutečnily na Pražském jaru 31. května a 1. června. Přijely dva orchestry, které nejsou obvykle počítány mezi absolutní špičku, ale to nemusí nic znamenat. Nejprve přijel znamenitý DSO Berlin, neboli Německý symfonický orchestr Berlín –  německé metropoli

ČÍST DÁLE

Faust a Stvoření

Jednou z výrazných dramaturgických linek letošního Pražského jara jsou velká oratoria. Sice mě napadá, jestli není trochu nemilosrdné uvést tři oratoria v jediném týdnu a pak ještě čtvrté jako závěrečný koncert (leckdo by rád slyšel všechna čtyři, ale takto za sebou?), dramaturgický výběr

ČÍST DÁLE

Ohlédnutí za Giselle

Francouzský hudební skladatel Adolphe Charles Adam prý byl muž s neobyčejným kulturním rozhledem, mnohostrannými tvůrčími schopnostmi a mimořádným temperamentem.  Za zmínku stojí například jeho členství v Akademii krásných umění, ocenění Druhou velkou římskou cenou a místo profesora kompozice na pařížské konzervatoři. Někdy musel však

ČÍST DÁLE
Žádné další články