Málokterý houslista či houslistka  v klasické hudbě dokáže doslova žít na pódiu s hudbou, jako je tomu u Leily Josefowicz. Ta se zjevila v poslední dekádě minulého století a byl to objev. Dokázala vyrůst ze zázračného dítěte, které tak přesvědčivě dokázalo zahrát  náročný 5. houslový koncert

Vzpomenu-li si na Venezuelu, nevybaví se mi jako úctyhodní lidé této krásné země Nicolás Maduro nebo Hugo Chávez, ale José Antonio Abreu, tvůrce úspěšného edukačního konceptu El Sistema, a dva mimořádní hudebníci – dirigent Gustavo Dudamel a klavíristka a politická aktivistka Gabriela Montero.

Koncert vybraných členů Ensemble Castelcorn houslisty Josefa Žáka jsem měl v diáři řadu měsíců. Jednak jsem něco slyšel na Spotify a youtube a četl  výborné reference, jednak jsem vloni udělal s panem Žákem zajímavý vzdálený rozhovor. Hostování 11. 3.  v pražském kostele sv. Šimona a Judy pod

Před padesáti lety bylo ve světě klasické hudby vydání všech nahrávek 24 capriccií Niccoly Paganiniho mimořádnou událostí. Prvním průkopníkem se stal americký houslista Ruggiero Ricci. Ten za svůj dlouhý umělecký život vydal hned čtyři komplety paganinských capriccií. Druhým v pořadí byl

V rámci dlouholetého projektu Obrazy a hudba nabídly 6. března FOK a Národní galerie v Klášteře sv. Anežky České v Praze večer, jehož vizuální dominantou byl obraz Andreje Nemeše Hudební skladatel z roku 1938 a audio centrem V4 String Quartet. Monika Švec Sybolová komentuje obraz Andreje Nemeše Hudební

V úterý 4. března nabídla Prague Philharmonia alias Prague Phil v Rudolfinu publiku i mně program pozoruhodné úrovně. Nejdříve to byla koncertní předehra Dawning (Svítání) Huwa Watkinse. (Bylo sympatické, že Velšan vážil na českou premiéru cestu do Prahy.) Potom zazněl První violoncellový koncert Es

Dvacet pět let vzdáleně sleduji hudební cestu srbského houslisty Nemanji Raduloviće (nar. 1985). Kolem roku 2010 se objevil na hudební evropské scéně jako osvěžující kometa. Měl výbornou techniku, byl velmi emocionální, jeho vidění klasické hudby bylo provokativní. Dravý světový koncern

Abonentní koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem a klavíristou Lukášem Vondráčkem na sklonku února náležel posluchačsky náročnějšímu, dramaturgicky promyšlenému programu z děl Johannese Brahmse a Bohuslava Martinů (recenzuji koncert ve středu 26. 2. 2025). Harmonie měla onoho večera navrch nad melodií,

Krátce po sobě ukázal náš první orchestr dvě podoby – komorně symfonickou a plno formátovou. Je 17. února 2025 a v hlavním sále Rudolfina dochází k jednomu z vrcholných okamžiků této sezony – opětnému hostování jedné z největších současných legend klasické hudby Siru Andrási Schiffovi. Čestný titul

Houslovou koncertantní literaturu znám relativně slušně. Od dětských let mě fascinují koncerty Beethovena, Dvořáka a Brahmse. Posledně jmenovaný byl 16. února jednoznačným vrcholem – pro mě gigant večera – koncertu Prague Philharmonia ve Dvořákově síni Rudolfina. Brahmsův Koncert D dur, op 77,