Petr Daněk a kolektiv: Musica Rudolphina. Hudební kultura v zemích Koruny české v době Rudolfa II. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2026, 433 s. + notová příloha Anthologia musicae Rudolphinae.
Jen zřídka se na českém knižním trhu objeví publikace, kterou lze bez nadsázky označit za přelomovou. Monumentální svazek Musica Rudolphina, připravený Petrem Daňkem a rozsáhlým mezinárodním kolektivem autorů, mezi takové knihy bezpochyby patří. Nejde pouze o další monografii věnovanou rudolfinské době. Před námi stojí mimořádně ambiciózní syntéza, která usiluje o zachycení hudební kultury českých zemí za vlády Rudolfa II. v celé její šíři, společenské mnoho vrstevnatosti a evropských souvislostech.
Klíč k výjimečnosti celé publikace však spočívá především v její koncepci, za níž stojí Petr Daněk, jeden z významných současných badatelů zabývajících se hudební kulturou českých zemí doby vrcholné renesance a rudolfinské éry. Právě jeho dlouholetý výzkum, schopnost překračovat hranice tradiční muzikologie a vnímat hudbu v širokých kulturněhistorických souvislostech daly vzniknout projektu, který nemá v českém prostředí obdoby. Daněk dokázal vytvořit syntézu spojující hudební dějiny, dějiny umění, knižní kulturu, sociální historii i dějiny každodennosti do organického celku, v němž jednotlivé kapitoly nepůsobí jako izolované studie, ale jako součást promyšleného vyprávění o jedné z nejvýznamnějších epoch českých kulturních dějin. Výsledkem je kniha, která nejen shrnuje současný stav poznání, ale zároveň představuje vrchol dosavadního bádání o hudební kultuře rudolfinské Prahy a otevírá nové perspektivy pro další výzkum.
Mimořádné ocenění si zaslouží celý autorský kolektiv. Setkáváme se zde s reprezentativním výběrem badatelů z České republiky i zahraničí, mezi nimiž nechybějí přední znalci rudolfinské problematiky, hudebních dějin, dějin umění, knižní kultury či raného novověku. Právě spojení zkušeností osobností, jako jsou zmíněný Petr Daněk, Martin Horyna, Jiří K. Kroupa, Jan Baťa, Ferran Escrivà-Llorca, Eliška Fučíková, Michaela Žáčková Rossi, Vladimír Maňas, Hana Studeničová, Petr Voit, Marta Vaculínová a řada dalších, dává publikaci mimořádnou odbornou váhu. Zároveň je pozoruhodné, že navzdory mnoha autorům si kniha zachovává tematickou soudržnost a společný interpretační rámec.
Pokud však existuje aspekt, v němž Musica Rudolphina skutečně vyčnívá i v celoevropském měřítku, je to její obrazová složka. Publikace představuje doslova vizuální encyklopedii rudolfinské kultury. Reprodukce dobových grafik, maleb, hudebních tisků, iluminovaných rukopisů, portrétů, archivních dokumentů, hudebních nástrojů či vzácných knižních památek nejsou pouhou ilustrací textu. Stávají se svébytnou součástí výkladu a často přinášejí informace, které by slovní popis jen obtížně zprostředkoval.
Pečlivá obrazová koncepce Jiřího K. Kroupy a vysoká úroveň reprodukcí vytvářejí publikaci, která nemá v domácí muzikologické literatuře mnoho obdob. V kontextu evropských publikací věnovaných hudební kultuře raného novověku lze jen obtížně nalézt obdobně rozsáhlý, kvalitní a zároveň promyšleně začleněný ikonografický aparát. Kniha tak osloví nejen muzikology, ale také historiky umění, knihovědce, kulturní historiky a všechny čtenáře, kteří dokážou ocenit krásu a výpovědní hodnotu historických artefaktů.
Významným přínosem je rovněž trvalé zasazování českého prostředí do evropského kontextu. Autoři přesvědčivě ukazují, že Praha Rudolfa II. nebyla provinčním centrem na okraji dění, nýbrž jedním z důležitých hudebních uzlů tehdejší Evropy. Vztahy k Nizozemí, Itálii, Španělsku, německým zemím i středoevropskému prostoru vystupují z jednotlivých kapitol s mimořádnou přesvědčivostí a dokládají, jak intenzivně byly české země zapojeny do kulturních procesů své doby.
Pozornost zasluhuje i souběžně vydaná Anthologia musicae Rudolphinae Martina Horyny, která umožňuje čtenářům poznávat rudolfinskou hudební kulturu nejen prostřednictvím odborného výkladu, ale také přímým kontaktem s hudebními díly. Tím se celý projekt posouvá od historického studia k živé interpretaci a současné koncertní praxi.
Musica Rudolphina je knihou, která dalece přesahuje rámec běžné odborné monografie. Je výsledkem mnohaleté badatelské práce, mimořádného editorského úsilí a vzácně šťastného propojení vědecké erudice s reprezentativní obrazovou kulturou. V českém prostředí představuje událost prvořadého významu; v evropském kontextu pak publikaci, která může být považována za vzorový příklad moderně pojaté hudebně historické syntézy.
Je to kniha, k níž se bude odborná veřejnost vracet po mnoho let – a současně svazek, který dokáže nadchnout každého čtenáře zajímajícího se o jednu z nejzářivějších kapitol kulturních dějin českých zemí.
Roman Winter
