12. květen je desítky let pro milovníky klasické hudby významným dnem. Máj je jistě měsícem rozkvétající přírody, lásky, matek, vítězství a mohl bych uvádět další adjektiva, leč pro tisíce lidí je to díky festivalu Pražské jaro hlavně měsíc kvalitní hudby, většinou v excelentní interpretaci. V jeho předvečeru nabízím deset tipů.
1. Téměř každá Má vlast je v úmrtní den Bedřicha Smetany na festivalu Pražské jaro zaznamenání hodná. Letos je to na základě loňské vynikající nahrávky očekávání netradičního pojetí dirigenta Petra Popelky a pocta stoletému Symfonickému orchestru Českého rozhlasu. Dodávám další význam, byť asi jen individuální – část české společnosti, které záleží na umění a kultuře tím vysílá pro politickou elitu signál, že jí záleží na veřejnoprávních, nezávislých institucích. Takže najděte si pana Popelku v Obecním domě, v přírodě, v rozhlase, v televizi, neboť živá hudba je vždy lepší než nahrávka. 2. Večer dirigenta Jakuba Hrůši, houslistky Patricie Kopatčinské a České filharmonie. Ne se vším, co tento dirigent dělá, souzním, ale aranžmá Františka Jílka suity z Janáčkova Osudu je nadčasové a totéž konstatuji o Houslovém koncertu Luboše Fišera. Bude to jistě výjimečné. 3. Zvykli jsme si poslouchat hudbu Jakuba Jana Ryby v nejroztodivnějších provedeních. Stabat Mater v pojetí Helsinky Baroque Orchestra bude určitě Ryba, jaký v Praze dosud nezazněl. 4. Dirigentka, zpěvačka, performerka Barbara Hannigan, rezidenční umělkyně PJ, provede s Českou filharmonií Poulencovu jednoaktovku Lidský hlas. Důležitý test dokonalosti našeho prvního orchestru i auditoria. 5. Ensemble Modern na Pražském jaru – důležité body pro pořadatele v žebříčku světových festivalů. 6. Punc světovosti má průběh (a jistě bude mít i finále) mezinárodní soutěže Pražského jara, ačkoli grantová komise ministerstva kultury má opačný názor, neboť ji hodnotí hluboce pod úrovní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a Mezinárodní školy staré hudby ve Valticích. 7. Brucknerova Šestá symfonie v interpretaci Tomáše Hanuse a Deutsches Symphonie-Orchester Berlin doufám překoná výborné provedení City of Birmingham Symphony Orchestra a dirigentky Mirgy Gražinyte Tyla z roku 2022… 8. Pakliže skutečně přijede, bude provedení Schumannova Klavírního koncertu a moll Marthou Argerich určitě zážitkem i unikátem, protože pětaosmdesátiletá legenda hraje s orchestrem jen málokdy, ale zajímavější možná bude provedení Brahmsovy Druhé symfonie Lahavem Shanim s Rotterdamskou filharmonií. (Těší mě, že Pražské jaro nekráčí cestou Belgických hudebních slavností Flanders, které loni zrušily vystoupení tohoto dirigenta kvůli jeho národnosti a vztahu k Izraelské filharmonii.) 9. SpringTEEN. 10. Závěrečný koncert a Verdiho Requiem. Snad se Praha po desítkách let dočká pěvecky dokonalého kvarteta. (Mimořádné je, že sbor nebude ani český, ani moravský, ale německý!)
Luboš Stehlík
