V úterý 20. února se sešli v Národním divadle Praha ředitelé příspěvkových organizací ministerstva kultury a vedeni ministrem Martinem Baxou krátce informovali zástupce veřejnosti, tedy novináře, o projektech, které byly podpořeny z projektu Smetana 200 Roku české hudby 2024, neboť Rok české hudby (RČH) a Smetana 200 jedno jsou.
Citace z tiskové zprávy: „Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany připomenou výstavy, operní premiéry i taneční soutěž. Opera Národního divadla uvede 2. března koncert Smetana Gala, na němž zazní průřez všemi Smetanovými operami pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Roberta Jindry. Dále vystoupí dirigenti Tomáš Netopil, Jiří Rožeň a Rastislav Štúr. Mezi sólisty budou mimo jiné Kateřina Kněžíková, Štěpánka Pučálková, Slávka Zámečníková, Aleš Briscein, Pavel Černoch, Peter Kellner, Svatopluk Sem nebo Adam Plachetka. Česká filharmonie v předvečer Smetanových narozenin vydává své nejnovější CD s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti řízenou Semjonem Byčkovem. Plány všech velkých kulturních institucí zahrnují také řadu zahraničních aktivit. Opera Národního divadla, Česká filharmonie i Pražský filharmonický sbor vyrazí na slavné festivaly v Savonlinně, Lucernu či Londýně. Putovní výstava Národního muzea po Českých centrech připomene významné české skladatele. Další výstavní projekt ve spolupráci s Metropolitní operou v New Yorku zpřístupní divadelní kostýmy slavných českých primadon. Institut umění – Divadelní ústav připravuje výstavu věnovanou scénografickému ztvárnění Smetanových oper. Ta bude uvedena během letošního roku ve Washingtonu a v Litomyšli. Rok české hudby 2024 a související projekt Smetana 200 podpořilo Ministerstvo kultury České republiky celkovou částkou 200 milionů Kč, z nichž byla na podporu aktivit příspěvkových organizací alokována přibližně polovina.“ Dodávám – podstatně více než polovina.
Ministr kultury Martin Baxa svým typicky neformálním způsobem řekl: „Těším se například na slavnostní galakoncert k výročí narození Bedřicha Smetany v Národním divadle, na projekty České filharmonie se Sejmonem Byčkovem v Karlových Varech, na open air koncert na Hradčanském náměstí a na neodmyslitelnou Libuši. Nemohu samozřejmě vynechat výstavy v produkci Národního muzea nebo prezentace spolupráce v rámci amatérské činnosti. A Smetanova Litomyšl – to je přímo povinnost! Milá a netrpělivě očekávaná.“
Generální ředitel Národního divadla Jan Burian informoval, že během Roku české hudby uvedou celkem 16 českých oper, 3 nové produkce a 2 světové premiéry. „Na čtyřech divadelních scénách nyní nabízí dva umělecké soubory Opery Národního divadla a Státní opery komplexní představení klenotů českého hudebního dědictví od tradičních kusů až po novodobou operní tvorbu, a to i v rozhlasových a televizních přenosech a záznamech.“ Na květen 2024 se navíc chystá premiéra nové inscenace opery Tajemství (Ondřej Havelka, Robert Jindra). Díla dalších českých skladatelů připomene mimo jiné březnová premiéra Rusalky v režii dua SKUTR a v hudebním nastudování Tomáše Netopila. V červnu se bude konat návrat Dvořákovy Armidy v režii Jiřího Heřmana a na programu nebudou chybět ani Janáčkova Její pastorkyňa, Káťa Kabanová nebo Příhody lišky Bystroušky. Raritou je chystaná premiéra Fibichovy Šárky na podzim 2024. V létě Opera Národního divadla vycestuje na renomovaný operní festival ve finské Savonlinně, kde provede Prodanou nevěstu a galakoncert, na němž vystoupí sopranistka Karita Mattila.
„Národní divadlo vždy iniciovalo také novou původní tvorbu současných českých skladatelů. Prostorem pro představení české nové opery bude i letošní ročník festivalu Opera Nova, jehož uměleckým kurátorem byl jmenován mezinárodně uznávaný mladý český dirigent Jiří Rožeň. V rámci tohoto mimořádného počinu a inovativního festivalového konceptu uvedeme během června 2024 ve světové premiéře dvě nová díla vzniklá na objednávku Národního divadla. Operou Kafkův dopis otci skladatele Jiřího Trtíka připomeneme na jevišti Nové scény 100. výročí úmrtí Franze Kafky a uvedeme také scénické oratorium Lidožrouti Šimona Vosečka,“ dodává Burian.
Nejštědřejší bylo MK k České filharmonii. „Pro Českou filharmonii je česká hudba jedním z pilířů její umělecké činnosti, kterou rozvíjí doma i za hranicemi. A právě zahraniční aktivity jsou jedním z klíčových příspěvků, které chce Česká filharmonie letošnímu Roku české hudby přinést. Za absolutní vrchol oslav považujeme Týden české hudby v Carnegie Hall, který proběhne v prosinci,“ přibližuje plány prvního českého orchestru jeho generální ředitel David Mareček a doplňuje: „Na možnost vystoupit v jednom z nejslavnějších sálů světa čekají i ty nejlepší světové orchestry několik let a Česká filharmonie zde získala rovnou třídenní rezidenci. To je mimořádné ocenění nejen kvalit orchestru a jeho hráčů, ale obrovská příležitost pro prezentaci celé České republiky a jejího kulturního bohatství.“ Pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkovauvede Česká filharmonie mimo jiné Dvořákovu Novosvětskou, která poprvé zazněla v prosinci 1893 právě v Carnegie Hall.
V rámci Týdne české hudby v Carnegie Hall vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Oba soubory provedou programy složené z české hudby. Pražský filharmonický sbor nejprve doplní Českou filharmonii v Janáčkově Glagolské mši a o den později se představí ve vlastním a cappella koncertu. Vedle New Yorku zavítá Pražský filharmonický sbor také na festival BBC Proms. „Na prahu své 90. sezony se sbor představí na těch nejprestižnějších pódiích, mezi které můžeme počítat i londýnskou Royal Albert Hall. Společně s Českou filharmonií a pod taktovkou Jakuba Hrůši uvedeme Janáčkovu Glagolskou mši a věřím, že to bude pro posluchače mimořádný zážitek právě i díky sboru, jeho uměleckým kvalitám a schopnostem toto dílo autenticky interpretovat,“ říká David Mareček, který je od roku 2021 pověřen vedením Pražského filharmonického sboru, a dodává: „Spolu se svým hlavním sbormistrem Lukášem Vasilek však připravuje Pražský filharmonický sbor program i pro domácí pódia. Už 21. dubna uvedeme ve Španělském sále Pražského hradu koncert jednoduše pojmenovaný Slavné operní sbory a na září tohoto roku chystáme v Rudolfinu společný koncert s amatérskými pěveckými sbory z celé České republiky.“
K oslavám Roku české hudby se připojí také instituce, jejichž aktivity nejsou primárně hudební. Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš sdělil národu: „Národní muzeum si jako instituce uchovávající mimo jiné také naši hudební historii Rok české hudby připomíná v Českém muzeu hudby výstavou Na turné mapující dějiny a současnost hudebního cestování. Prostřednictvím dvou výstavních projektů také uctíme odkaz skladatele Bedřicha Smetany. V březnu se v Muzeu Bedřicha Smetany otevírá výstava s názvem Obnovená krása divadelních kostýmů Smetanových oper.Návštěvníci v ní mohou nahlédnout do kouzelného světa operních kostýmů a do tajů restaurátorské práce odborníků Národního muzea. Koncem roku představí Národní muzeum ve své Historické budově výstavu Má vlast. Ta bude bohatou mozaikou složenou z exponátů od hudebních nástrojů a historických artefaktů až po skladatelovy osobní předměty. Rok české hudby ale připomene také v zahraničí. V květnu Národní muzeum ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevře zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v MET. Výstava představí české pěvkyně, které během své kariéry vystupovaly v jednom z nejprestižnějších světových operních domů – v Metropolitní opeře v New Yorku.“
Institut umění – Divadelní ústavkromě smetanovské výstavy připravuje také projekty, které nejsou zaměřeny jen na klasickou hudbu. „O propojení české hudby se světovou scénou usilujeme též prostřednictvím vypsaných výzev. Proexportní hudební kancelář IDU Soundczech vypisuje v rámci Roku české hudby 8 programů na podporu tvorby, rozvoje a exportu české hudební scény v částce 8 mil. Kč, do kterých se přihlásil rekordní počet zájemců. Jde o celkem 323 přihlášených projektů“, uvádí ředitelka IDU Pavla Petrová.
Oslavy 200 let od narození Bedřicha Smetany zahrnují také taneční soutěž Proč bychom si netančili, kterou pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS). „Na začátku soutěže pro mladé neprofesionální tanečníky stálo zadání vytvořit choreografii na některou z polek Bedřicha Smetany v klasické či moderní úpravě. Krajská kola probíhají na začátku roku, celorepublikové finále pak proběhne 11. května v pražské Divadle Archa. Vítěze vybere odborná porota,“ přibližuje ředitelka NIPOS Lenka Lázňovská. Paní Lázňovská využila veřejné fórum tiskové konference, aby se „odborně“ vyjádřila k úrovni zpěvu v Česku. Budu-li ji parafrázovat, dětský zpěv je skvělý, protože sbory vítězí v soutěžích, sborový zpěv dospělých na tom není dobře, přičemž neví, čím to je, možná že se neúčastní soutěží. Jakkoliv zpěv, hromadný i sólový, by byl tématem pro diskuse odborníků (nikoliv ministerské úřednice) a dětských sborů a lidí kolem si vážím (některé mají mezinárodní úroveň), v Česku máme řadu skvělých dospělých sborů – Pražský filharmonický sbor, který patří do světové elity, spolupracuje se špičkovými dirigenty na prestižních pódiích a má výborné kritiky, elitní Český filharmonický sbor Brno, řadu komorních sborů různého typu vysoké mezinárodní kvality, deset operních scén, které (světe div se) mají sbory velmi dobré úrovně, x slušně zpívajících smíšených, mužských a ženských sborů různé kvality… a záplavu lidí, kteří se rádi sdružují a zpěv jim činí život lepším. A to pomíjím, speciálně na Moravě, zpěv lidový. Myslím, že na stát s přibližně deseti miliony obyvatel to není špatné a mnohé státy by nám takové skóre mohly závidět.
Rok české hudby 2024 ve mně budí kromě hrdosti, nadšení a lásky i otázky. Například není opulentní oslava Bedřicha Smetany spíše honbou za Smetanou? Jsem rád za některé skvělé operní projekty v Ostravě, Brně, Praze a v Litomyšli, ale začíná mi to připomínat závod, kdo bude lepší, kdo víc zaujme, kdo koho trumfne. Jsem rád, že si dramaturgové a ředitelé vzpomněli vedle záplavy hudby dua Dvořák – Smetana i na „druhou ligu“ – Suka, Krásu, Fibicha, Husu, Ullmanna, Weinberga…, ale co další? Proč se Národní muzeum nepyšní letos výstavami o tvůrcích, bez nichž by geniové nebyli, přitom na to má bohaté archivní fondy, například celá Smetanova doba, která byla plná zajímavých muzikantů, česká druhá polovina 20. století, rok 1944…? Je správné, že v průzkumu, který jsem udělal mezi “prostým lidem” (dětmi, teenagery a poučenými dospěláky), převažujícími odpověďmi na otázku, co je Rok české hudby, bylo buďto mlčení nebo hlavně dvojice Dvořák – Smetana, občas padala jména Mozart, Beethoven, Ševčík, Mysliveček…? Jedna z dalších otázek by mohla znít: Proč neudělalo vedení Roku české hudby Rok české hudby skutečnou lidovou oslavou, proč jej nevzala za své občanská společnost, ale je to zatím až příliš akce elit? Je dobře, že jej platí stát, ale ještě lepší by bylo, kdyby oslavu náročné české hudební kultury posílily v RČH miliony bohatých českých i zahraničních firem, například ČEZ, PPF, Pražská energetika, Pražská plynárenská, innogy, banky atd. atp., které během energetické krize radostně posílily… Přesto slavme Rok české hudby a zpívejme Proč bychom se netěšili!
