Jakub Hrůša a Bamberger Symphoniker v Rudolfinu. Foto Petra Hajská.
Dirigent Jakub Hrůša v roli rezidenčního umělce, Česká filharmonie jako rezidenční těleso festivalu, světové orchestry v čele s Vídeňskými filharmoniky, slavní čeští jubilanti spolu s úspěšnými rodáky, vyvrcholení tříletého komorního projektu, návrat Marthy Argerich i debut klavíristy Mao Fujity. To je v kostce program 17. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, který 6. září 2024 zahájí Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka. Orchestr Bamberských symfoniků bude řídit jejich šéfdirigent Jakub Hrůša, sólistou večera bude Julian Steckel.
„Rok české hudby si letos připomeneme nejen dílem nejslavnějších českých jubilantů i ꓹnečtyřkových‘ autorů, ale dáme prostor i zdejším úspěšným rodákům, jako byli Gustav Mahler nebo Erich Wolfgang Korngold. Mahlerovi věnujeme speciální koncert spojených orchestrů České filharmonie a Bamberských symfoniků pod širým nebem, který bude řídit rezidenční umělec Dvořákovy Prahy 2024, ikona současného českého interpretačního umění světového formátu, dirigent Jakub Hrůša,“ uvádí ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.
Vedle Bamberských symfoniků, které v Praze čekají celkem tři vystoupení, vévodí výčtu světových orchestrů Vídeňští filharmonikové s dirigentem Christianem Thielemannem (18. září). Do Prahy se 21. září rovněž vrací londýnská Academy of St Martin in the Fields, tentokrát se svým uměleckým vedoucím Joshuou Bellem, jenž se představí jako sólista ve Dvořákově Houslovém koncertu a moll.
Spojeni Mahlerem, to je název open air koncertu Bamberských symfoniků a České filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši 11. září na Výstavišti Praha. Tento speciální projekt u příležitosti Roku české hudby bude pomyslnou replikou světové premiéry Mahlerovy Sedmé symfonie v roce 1908. Pod taktovkou autora tehdy vystoupily orchestry České filharmonie a někdejšího Nového německého divadla v Praze, jehož členové po odsunu z Československa položili základy dnešních Bamberských symfoniků.
Oblíbená programová řada Opera in Concert nabídne 10. září koncertní provedení opery Mrtvé město, raného díla brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda. V roli hlavní hrdinky Marietty se představí litevská sopranistka Vida Miknevičiüté, postavu Paula ztvární německo-italský tenorista Roberto Saccà. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK společně s dalšími sólisty a Pražským filharmonickým sborem bude řídit šéfdirigent pražských symfoniků Tomáš Brauner.
Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse chystá na 15. září Sedmou symfonii dalšího českého rodáka Jana Václava Kalivody spolu se zajímavou interpretací Dvořákova Klavírního koncertu. Jako sólista na dobový nástroj se představí poslední vítěz Chopinovy soutěže ve Varšavě Eric Guo.
V rámci Dvořák Collection se letos uzavře tříletý komorní cyklus se smyčcovými kvartety Antonína Dvořáka pod kurátorstvím Pavel Haas Quartetu. Tradiční domácí soubory (Bennewitzovo, Sedláčkovo a Zemlinského kvarteto) doplní italský Cremona Quartet a americký Dover Quartet.
Festival v září nabídne tři klavírní recitály včetně vystoupení legendární Marthy Argerich 17. září ve Dvořákově síni. Partnerkou na pódiu jí bude italsko-německá pianistka Sophie Pacini.
Programová řada Pro budoucnost nabízí pestrou škálu koncertů a doprovodných akcí včetně finálového soutěžního kola Concertino Praga 2024 (14. září) a mistrovských kurzů komorní hudby se členy Vídeňských filharmoniků. Na Dvořákově Praze se letos uskuteční dvě světové premiéry a celý festival uzavře vystoupení České studentské filharmonie pod taktovkou Ingo Metzmachera.
Ani letos nebude chybět série podvečerních neformálních koncertů na Bořislavce, tedy v sídle hlavního mecenáše Dvořákovy Prahy, nadace Karel Komárek Family Foundation. Zatímco prostředí se nemění, čas začátku koncertů se posunul na 18. hodinu.
Tradiční Rodinný den se uskuteční 8. září v prostorách Anežského kláštera, odpolední rodinný koncert s Plzeňskou filharmonií v Betlémské kapli představí Antonína Dvořáka jako učitele.
Předprodej vstupenek začal 12. března na www.dvorakovapraha.cz.
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha je nejen oslavou hudebního génia a světově nejuznávanějšího českého skladatele Antonína Dvořáka, ale i významnou společenskou událostí. Je to defilé špičkových sólistů, dirigentů, mezinárodně uznávaných orchestrů i komorních souborů. Do Prahy přijíždějí představit mezinárodnímu publiku Dvořákovu hudbu i díla dalších světových skladatelů. Pořadatelem festivalu je Akademie klasické hudby, z. ú.
Česká studentská filharmonie. Foto Lucie Krejzlová.
Komentář
Dvořákova Praha sice nenabízí tolik projektů jako Pražské jaro či letos olbřímí Smetanova Litomyšl, nicméně kvalitou a kreativitou si s nimi v ničem nezadá, což se kupodivu v podpoře státu projevuje jen částečně. Z mého pohledu měl stát skrze formát „Rok české hudby“ podpořit finančně tento festival podstatněji. Nesoulad mezi podporou Smetanovy Litomyšle či České filharmonie a nejvýznamnější poctou Dvořáka na světě je překvapivě velký.
Letošní ročník by mohl mít motto – Spojeni Dvořákem a Mahlerem. Je fajn, že se festival nenechal zlákat monumentální oslavou hlavního oslavence roku a že se Smetana nestal jeho úhelným kamenem. Za nejzajímavější považuji rezidenturu dirigenta Jakuba Hrůši. (Čtyři náročné programy během jednoho týdne! Pan dirigent je nejhvězdnějším umělcem Roku české hudby, výrazně participuje i na Pražském jaru, Smetanově Litomyšli a samozřejmě na produkcích České filharmonie, kde je stále ještě hlavním hostujícím dirigentem. Že by symbolické poděkování své rodné zemi a předzvěst kvantitativního ústupu od jeho vstupu do role hudebního ředitele do Royal Opera Covent Garden?)
Unikátním vrcholem pak bude open air provedení Mahlerovy Sedmé symfonie před historizujícím Průmyslovým palácem na Výstavišti 11. září, kdy Jakub Hrůša sjednotí v jedno obří těleso Bamberger Symphoniker a Českou filharmonii. Gustav by měl z více než dvousetčlenného orchestru radost. Teď jen zbývá si přát, aby pořadatel vše logisticky zvládl (včetně zvukové dimenze otevřeného prostoru), dirigent neonemocněl, aby nepršelo nebo nenastala nějaká přírodní pohroma. Bude-li vše ve zlatém seku, měli by být lidé účastni životního zážitku. Mahler bude natáčen a pozadí rekonstruovaného paláce třeba pomůže k velkoleposti doladit AI…
Česká studentská filharmonie. Foto Petr Chodura.
Česká studentská filharmonie. Foto Petr Chodura.
Oceňuji nápad dát finálnímu koncertu s nadějeplným heslem Pro budoucnost symboliku mládí, kdy Ingo Metzmacher bude řídit Českou studentskou filharmonii, svým způsobem „farmu České filharmonie“, která se bude muset na mezinárodní úrovni popasovat s Dvořákovou Osmou a Beethovenovým Trojkoncertem. Historickým okamžikem snad bude provedení symfonické básně Život hrdinův Richarda Strausse Vídeňskou filharmonií s dirigentem Christianem Thielemannem. Bude to určitě strhující provedení. Jakkoliv respektuji skladatelovo výročí, osobně bych raději slyšel v jeho podání Wagnera, Schönberga, Brahmse nebo Brucknera. Silné okamžiky nabídne komorní řada, viz třeba zajímavý nápad propojit v jednom koncertu šest smyčcových kvartet… Dvořákova Praha je už několik let propojena se soutěží Concertino Praga, což ji zživotnilo a dalo poněkud statické soutěži novou energii. Není tedy divu, že dává festival takový prostor mistrovským kurzům.
Christian Thielemann. Foto Matthias Creutziger.
Dvořákova Praha patří mezi významné evropské festivaly, má silnou identitu a nepochybuji, že se bude v konzervativních mantinelech dynamicky rozvíjet. Upřímně ji přeji, aby ji přinejmenším do konce svého života velkoryse podporoval Karel Komárek se svou nadací.
