Klíč pro vnímání hudby

„Vážná hudba se nám občas může zdát příliš těžká a nesrozumitelná. Zkušení znalci a hudebníci vám ji však v této jedinečné knize předvedou jako úžasné dobrodružství plné napínavých i humorných příběhů. Prohání se v ní supící lokomotiva Pacific 231, cestuje se lanovkou na Vesuv, kostlivci vstávají z hrobů a Bach tančí s růží v zubech. Co skladba, to jiná atmosféra, jiné téma a jiný klíč k porozumění. A nemusí jím být jen tvůrcův život, historické souvislosti, skladatelská technika, hudební či mimohudební inspirace. I sama hudba je příběhem, který stojí za to vyslechnout.“ Tolik citace z redakční anotace knihy 11 hudebních klíčů, jejímiž duchovními otci a autory jsou dirigent a skladatel Marko Ivanović a muzikolog, propagátor hudby a odborník na hudební edukaci Petr Kadlec.

„Když se řekne ‚klasická hudba‘, může vás napadnout ledacos. Můžete si matně zavzpomínat na své první rande v Rudolfinu, pomyslet si něco o snobech ve večerních róbách nebo hrdě konstatovat, že ‚bez vážné hudby nedokážete žít!‘ Tato knížka je pro každého z vás. Pro každého, kdo je alespoň trochu zvědavý a hudba ho zajímá. Ve většině slavných skladeb se totiž nachází řada skrytých komnat a jejich odhalení vám může poskytnout zážitek, o jakém se vám ani nesnilo. Přitom stačí tak málo – třeba jenom takový malý ‚klíček‘. My vám těchto ‚klíčků‘ nabízíme hned několik,“ píše v úvodu knihy Marko Ivanović.

Nikdy jsem neměl v ruce tak skvěle napsaný, sestavený a užitečný český paperback ze světa klasické hudby. Navíc je uživatelsky příjemný. Velikost A5 umožňuje číst si jej ve vlaku, autobusu, v čekárně u lékaře, u kadeřnice, při koncertní přestávce, v době oběda, ba i při nudné firemní poradě, v parlamentu, prostě až na řízení auta téměř všude.

Jak přiblížit obsah knihy? Začíná předmluvou – vtipným dialogem obou autorů. Čekal jsem, že modus operandi bude spočívat ve fiktivním rozhovoru, kdy bude muzikolog zpovídat umělce. Jenže takové léčce se vyhnuli a volný dvojjediný literární proud vede čtenáře k pochopení každého tématu, přičemž nejde zdaleka jen o hudební obsah díla, ale též o lidské přiblížení historických a osobních souvislostí. Sice mi nebylo jasné, kdo je hlavním autorem, ale je to jedno… Humor a myšlenková košatost paperbacku mi připomněly legendární literární tvorbu Ilji Hurníka nebo texty Ivana Medka v minulém století, o níž jsem myslel, že už se nevrátí.

Jelikož paradigmatem myšlenky knihy je dlouhodobá spolupráce (tvůrčí, organizační, člověčí) obou tvůrců s Českou studentskou filharmonií, jejíž patronem i mecenášem je Česká filharmonie, vycházejí kapitoly z koncertů excelentního mládežnického společenství – 1. Geniální opera v geniální zkratce (Bizet – předehra ke Carmen), 2. Jak ničema ke krásně hudbě přišel (Grieg – Peer Gynt), 3. Ocelová múza (Honegger – Pacific 231), 4. Jak staří Slované vydupali jaro (Stravinskij – Svěcení jara), 5. Hudební horor po francouzsku (Sait-Saëns – Tanec kostlivců), 6. Cesta do hlubin středověké študákovy duše (Orff – Carmina Burana), 7. Tajemství vykoupené muzikantským potem (Kabeláč – Mysterium času), 8. Příběh jedné slavné fanfáry (Janáček – Sinfonietta), 9. Kdyby Bach uměl tančit s růží v zubech (Schnittke – Polyfonické tamgo), 10. Veledílo, které překročilo oceán (Dvořák – Novosvětská), 11. Hurá na sopku! (Denza – Funiculì, funiculà). Výjimečně jsem musel opsat obsah, protože jeho vtipnost je sympatická, vlastně v klasické hudbě a muzikologii, která je jinak dosti šedivá, neobvyklá.

Multimediálním bonusem knihy je živá hudba. V minulém století vydávalo nakladatelství Editio Supraphon čtvercové profily slavných hudebníků s vloženým vinylem. V 11 klíčích jsme se posunuli do digitální doby a součástí knihy je QR kód, který čtenáře nasměruje k poslechu všech nahrávek, což je velmi důležité!

Redaktor nakladatelství Paseka a iniciátor knihy Viktor Bezdíček o ní napsal věty, s nimiž nelze nesouhlasit: „Jak jen chce Igor Stravinskij překonat ten energetický nápor první půlky Svěcení jara?! Jedině ještě větším šílenstvím. Jak to že první Dvořákovy nápady v jeho zápiscích jsou někdy takové, no, řekněme jalové, když přece z jeho skladeb invence přímo tryská? Je za tím skladatelova náročná, detailní cizelérská práce. Co si počne dirigent s Janáčkem v místech, která jsou v dané rychlosti technicky těžko zvladatelná? Prostě počká, až to muzikanti nějak dochroustají, a pak se pokračuje dál. Carmina Burana Carla Orffa jsou sama o sobě vzrušující vypalovačka, ale což teprve když se zorientujete v těžko čitelném textu písní. Labuť zpívá svou poslední zkarikovanou píseň z otáčejícího se rožně, ze ctihodného opata se vyklube opilec a na palouku se mládí baví erotickou hrou. Ty klíče k hudbě jsou pokaždé jiné, často překvapivé, a hlavně takzvaně vážné nejsou ani trochu.“ Kniha je doprovozena vtipnými ilustracemi Alexeye Klyuykova. Příjemné je zvolené písmo Martina Plantijn (autorem grafické úpravy je Jiří Adamík-Novák).

Klíč byl nejen v evropské historii často symbolem něčeho pozitivního, nezřídka naděje. Tady jich je jedenáct a je to neobyčejné čtení – příjemné, poučné, inspirativní. Už mnoho let mě nějaká hudební publikace tak nepotěšila jako tato kniha!

Na závěr mi to nedá, abych nevyslal doporučení. Pomalu se blíží vánoční doba. Útlá kniha 11 klíčů by mohla být dle mého mínění vhodným dárkem pro manžela, manželku, dítě, vnouče, blízké, přítele, přítelkyni, šéfa, kolegyni, kolegu, prostě pro všechny, kdo mají rádi kvalitní hudbu a otevřenou mysl. Pro členy České studentské filharmonie, zaměstnance České filharmonie a studenty hudebních škol by měla být četba povinná. Přál bych si, aby po čase spatřil světlo českého světa druhý díl, protože první díl s nadsázkou řečeno nekončí tónikou, ale klamným závěrem… Coda: Vydání knihy finančně podpořila Nadace Český hudební fond.

Autorské duo při koncertu České studentské filharmonie.

Petr Kadlec (1980) je hudební publicista a popularizátor. Působil jako hudební dramaturg v Českém rozhlase na stanici Vltava či na Pedagogické fakultě FF UK a od roku 2013 vede edukační oddělení České filharmonie. Než se vydal touto cestou, chtěl řídit parní lokomotivy jako jeho dědeček. Zůstala mu z toho náklonnost k železniční dopravě a slabost pro jídelní vozy.

Marko Ivanović (1976) je dirigent a skladatel. Působil jako šéfdirigent Komorní filharmonie Pardubice, později v Národním divadle Brno a v současnosti vede katedru dirigování na HAMU. Jako skladatel se věnuje převážně hudbě operní, divadelní a rozhlasové. Rád odpočívá u počítačových a deskových her.

11 hudebních klíčů – Výpravy za dobrodružstvím slavných skladeb. V Nakladatelství Paseka s. r. o. (1. vydání, 192 stran) 2782. publikace. ISBN 978-80-7637-723-3.

Luboš Stehlík

Sdílet na Facebook
Poslat E-mailem
Sdílet na WhatsApp
Další příspěvky z rubriky