S využitím textu Lukáše Matouška a Rudolfa Matyse
Umělecká beseda, jež v roce 2023 oslavila 160. výročí založení, se od ostatních spolků, sdružení a uměleckých organizací odlišuje tím, že sdružuje od svého počátku hudebníky, literáty (spolu i s herci) a výtvarníky. A nejen, že je sdružuje de iure, ale po celou dobu trvání Umělecké besedy i de facto. Máme-li hovořit o hudebnících v UB, je to velmi komplikované, protože činnost UB spojovala všechny umělce do jednoho celku. Již samotný vznik tohoto spolku provázely přípravy, na nichž se zcela samozřejmě podíleli umělci všech výše uvedených oborů. A byli to často nejvýznamnější hudebníci své doby. Proto se zde zmíníme letmo jen o některých z nich.
V samých počátcích existence Umělecké besedy se významně o její činnost zasloužil především Bedřich Smetana, který byl zvolen prvním předsedou hudebního odboru. Při nejrůznějších akcích UB dirigoval nebo hrál nejen své skladby a hudbu svých besedních kolegů, ale i skladby zahraničních autorů. Již v srpnu prvního roku existence (1863) se konal koncert, na němž Smetana s Ferdinandem Laubem zahráli Beethovenovu Kreutzerovu sonátu, zazněly v premiéře sbory Karla Bendla a slečna z Ehrenbergů (budoucí „první“ Mařenka) zazpívala české lidové písně. V prosinci se konal první orchestrální koncert prvního českého abonentního cyklu, iniciovaný a dirigovaný Smetanou. Pro silvestrovskou besední slavnost téhož roku zkomponoval Smetana předehru pro loutkovou parodii hry Matěje Kopeckého Oldřich a Božena. Hned v následujícím roce 1864, kdy Umělecká beseda uspořádala velkolepé oslavy k 300. výročí narození Williama Shakespeara zkomponoval Smetana slavnostní pochod. Při této slavnosti Smetana dirigoval i Berliozova Romea a Julii a hudební suitu k šesti živým obrazům od Viléma Blodka. V té době byl vyslán hudebním odborem do Drážďan, aby tam opsal skladby Jana Dismase Zelenky.
Mezi dalšími významnými a velmi aktivními zakladateli Umělecké besedy byli dva Smetanovi vrstevníci (narození v témže roce jako Smetana 1824), skladatel Josef Leopold Zvonař a učitel zpěvu František Pivoda, pozdější Smetanův odpůrce. V roce 1866 Pivoda založil proslulou pěveckou školu a v roce 1871 byl spoluzakladatelem besední pěvecké školy, která pod jeho vedením připravovala zpěváky pro smíšený besední sbor. Ten účinkoval nejen na besedních koncertech, ale i při různých besedních zábavách, vycházkách a výletech.
Významným členem, činovníkem a pamětníkem dlouhého vývoje Umělecké besedy byl Josef Bohuslav Foerster. Při vzniku UB mu sice byly čtyři roky (jeho otec i strýc byli zakládajícími členy UB), ale do Besedy vstoupil jako mladík již v 70. letech 19. století. Prožíval vývoj Umělecké besedy až do roku 1950, kdy byla její činnost utlumena poúnorovým komunistickým nátlakem. Mnoho zajímavého se můžeme dočíst v jeho životopisné knize Poutník. Vzpomíná v ní, jak se v 70. a 80. letech zúčastňoval každý týden schůzí UB, kde se scházela „zpravidla vzácná společnost: Dvořák, Fibich, Rozkošný, Bendl, Kovařovic“ a jmenuje ještě řadu dalších. Vzpomíná i na velmi úspěšný orchestrální koncert v roce 1885, na kterém si výše uvedení autoři ještě spolu s Foersterem a Kàanem dirigovali svoji skladbu. Z podnětu nakladatele Velebína Urbánka vznikla i fotografie zúčastněných autorů tohoto koncertu. A právě z Urbánkovy iniciativy se od roku 1886 konaly pravidelné besední tzv. populární orchestrální a později i komorní koncerty, které se staly záhy velmi navštěvované. A Urbánkovou zásluhou byly i koncerty s účastí zahraničních umělců, klavíristy Ignacy Paderewského, klavíristy a dirigenta Hanse von Bühlova nebo skladatelů Saint Saënse a Čajkovského. Ten dokonce na své tři pražské návštěvy nadšeně vzpomínal v dopise Antonínu Dvořákovi a pamatoval si i jména českých skladatelů a interpretů, členů UB, s nimiž se v Praze setkal. Zahraničních hostů a mnohdy i čestných členů Umělecké besedy bylo veliké množství. O půl století později to byli například Arnold Schönberg, Albert Roussel, Alfred Cassela, Ottorino Respighi, Karol Szymanowski, Igor Stravinskij (v té době se s ním na besední půdě setkal i Jaroslav Ježek), Sergej Prokofjev nebo Maurice Ravel.
Urbánkem iniciované populární koncerty nebo Pivodova besední pěvecká škola, Smetanou zorganizovaný první abonentní cyklus orchestrálních koncertů nebyly jediné významné počiny v prvních letech činnosti Umělecké besedy. Již v roce 1871, tedy osm let po vzniku UB, zakládá Umělecká beseda Matici hudební, první české hudební nakladatelství, které se pod patronací UB rozroste v jedno z největších českých nakladatelství a jehož sláva potrvá až do doby, než je po komunistickém puči 1948 pohlceno Státním nakladatelstvím (SNKLHU), které se posléze stane nakladatelstvím Supraphon. Nebylo snad významného českého hudebního díla poslední třetiny 19. století a první poloviny 20. století, které by nevyšlo v Hudební matici Umělecké besedy.
Mezi členy hudebního odboru Umělecké besedy najdeme jména nejvýznamnějších hudebníků své doby, ať jsou to skladatelé nebo interpreti. Mnozí se podíleli i na činnosti UB. Například Antonín Dvořák byl na konci 70. let členem výboru hudebního odboru, později předsedou a jedním z místostarostů. Mezi aktivními členy hudebního odboru byli v pozdějších letech mimo jiné i Leoš Janáček, Vítězslav Novák, Josef Suk, Václav Talich, Otakar Ostrčil, Hanuš Wihan, Karel Boleslav Jirák, Rudolf Karel, Karel Ančerl, Miloslav Kabeláč nebo Ladislav Vycpálek, který byl téměř čtvrt století (1928-1951) předsedou hudebního odboru a pak téměř dvacet let starostou celé UB. Ve 30. letech z iniciativy Silvestra Hipmana se začaly pořádat pravidelné úterní podvečerní koncerty v zasedací síni Besedy, a tak vznikly slavné Besední úterky, které se konají dodnes.
Když byla v roce 1990 Umělecká beseda znovu obnovena (zrušena byla komunistickou zvůlí v roce 1972), byl starostou celé Besedy zvolen Klement Slavický. Předsedou hudebního odboru se stal Jan Klusák a od té doby dodnes pracovali ve výboru hudebního odboru mimo jiné Karel Odstrčil (který patřil k pilným obnovitelům činnosti UB), Milan Slavický, Lukáš Matoušek (který vystřídal Jana Klusáka ve funkci předsedy odboru), Jaroslav Rybář, Jarmila Doubravová a Jan Dušek. Klementa Slavického vystřídal ve funkci starosty na dvě volební období Ilja Hurník. Mezi členy znovuobnovené UB najdeme jména jako Petr Eben, Svatopluk Havelka, Jan Hanuš, Karel Husa, Luboš Sluka, Zdeněk Šesták, Josef Suk, Jiří Bělohlávek, Ivan Moravec, Jaroslav Krček, Ivana Loudová ad.
Hudební Úterky UB opět v nové době ožily, jsou doplněny i krátkým vystoupením hostů výtvarného a literárně dramatického odboru, takže prvotní myšlenka zakladatelů propojující vzájemně jednotlivá umění je i touto formou zachována.
Ještě malá zajímavost na konec. V hudebním odboru UB byli a jsou i členové jiných profesí, kteří byli nebo jsou aktivními hudebníky. Jmenujme některé z nich. Antonín Benjamin Svojsík, pedagog a zakladatel skautingu byl dlouholetým jednatelem hudebního odboru. Stavební inženýr Otakar Šourek, knihovník Umělecké besedy napsal čtyřdílnou dvořákovskou monografii, ke které sbíral podklady ještě za Dvořákova života. Chemik prof. Emil Votoček, spolutvůrce českého chemického názvosloví je znám nejen svým dosud nepřekonaným slovníkem hudebních výrazů, ale jeho skladby komorní i orchestrální byly často provozovány. Prof. MUDr. Jaroslav Hořejší, internista, zakladatel klinické biochemie a objevitel gamaglobulinu byl vynikající klavírista, který na mnoha Útercích provedl řadu skladeb besedních autorů. Podobně i prof. MUDr. Otakar Vondrovic vedle své lékařské profese patřil mezi významné klavírní virtuosy. Ing. arch. Miloš Haase je výborný hudební publicista s neobyčejnými znalostmi, komponuje a je současným předsedou hudebního odboru. Stávajícím starostou Umělecké besedy je Richard Drury.
(Článek vznikl k 150. výročí UB, upraveno)
