Česko-norský summit

Kühnův smíšený sbor zorganizoval v kostele sv. Šimona a Judy setkání tří sborů. Amatérskou Prahu reprezentovaly vedle Kühnova smíšeného sboru (KSS) Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu (založen 1945) a Schola Cantorum Oslo (1964) evropský nadstandard. Původně jsem koncert navštívil kvůli KSS, jehož jsem byl v 80. letech členem, ale  nakonec byl výsledek poněkud jiný.

Tutti tří sborů.

KSS zkušeně vedený sbormistrem Jakubem Piklou vybral ze svého repertoáru českou hudbu – V přírodě Antonína Dvořáka a Tři zpěvy Josefa Suka. Bylo to moc dobré, určitě v ranku amatérských sborů nejlepší pražské provedení. Jen jsem si opět uvědomil, že je sbor hodně vzdálen 80. letům, kdy jej řídil zakladatel Pavel Kühn a sbor měl excelentní kvalitu a blížil se úrovni tehdy dominantního Pražské filharmonického sboru a ještě existujícího Pěveckého sboru Českého rozhlasu. Bylo to pěkné zpívaní, ale krása souzpěvu a perfekce intonace měla k ideálu daleko… Suk byl nečekaně narušen  zdravotním problémem jedné zpěvačky.

Kühnův smíšený sbor.

Generační změna byla osvěžující. Sbormistryně Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu Věra Hrdinková vybrala poněkud širší výběr z české hudby: Jan Novák – Gloria, Zdeněk Lukáš – Věneček, Petr Eben – Na našem sádku a Bohuslav Martinů – Vynášení smrti, které mě oslovilo nejvíc. Dětský pěvecký sbor  ČRo je dobře veden a pěvecky vyzbrojen, leč dnes působí v českém těžce konkurenčním prostředí celé republiky a v něm hraje co se týká pěvecké excelence druhou ligu.

Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu.

Norové nabídli se sbormistryní Tone Bincou a sbormistrem i zpěvákem Sparre Dahlem nejkreativnější vizitku:  Poulenka (Ave verum corpus), Edvarda Griega (Blegnet, segnet), Henrika  Ødegaarda (O Fillii et filiae), Knuta Nystedta (The word   became flesh), Øyvind Johana Eiksunda (Voggesang for ein bytting), Veljo Tormise (Vepsa talv) a norskou lidovou píseň v aranžmá Henrika Ødegaarda – Som den gyldne frembryter; norská vizitka byla vrcholem večera. V přídavcích se nejprve spojily sbory dospělých a poté došlo i na mocné tutti.

Schola Cantorum Oslo.

Škoda, že příjemný večer přilákal tak málo lidí a že je Česko cílem skromného počtu zahraničních amatérských i profesionálních sborů. Konfrontace, jakkoli ekonomicky náročná, by byla užitečná i pro naše nejlepší sbory. 

Luboš Stehlík

Sdílet na Facebook
Poslat E-mailem
Sdílet na WhatsApp
Další příspěvky z rubriky