Lípa Musica patří mezi nemnoho festivalů, u nichž máte jistotu, že když si koupíte vstupenku na jakýkoli projekt, budete obdarováni vzrušující hudbou ve špičkové kvalitě. Souhlasím, že je to kulturní chlouba Libereckého kraje. Je sice dynamický, otevřený Evropě, ale má, zdá se mi, viděno prizmatem hudby logistický problém – Liberec by potřeboval akusticky nadprůměrný sál s kapacitou 500 +. Suchá akustika Divadla F. X. Šaldy je možná dobrá pro činohru, pro klasickou hudbu je však akceptovatelný jen se sebezapřením. Zvlášť když se jedná o subtilní barokní hudbu.
Fota Martin Špelda.
Zakončení 23. ročníku bylo svým způsobem jedinečné. Z Německa pořadatel pozval proslulý soubor Akademie für Alte Musik Berlin (Akamus), aby provedl komplet Braniborských koncertů Johanna Sebastiana Bacha. V Česku téměř unikátní projekt. Všechny jsem slyšel, když pominu přežité provedení Milana Munclingera a Ars redivivy, například od Concerta Köln, Les Talens Lyriques, Concentus Musicus Wien…, takže jsem se na výlet do Liberce těšil.
Legendární houslista a umělecký šéf Georg Kallweit plamenně prohlásil: „Braniborské koncerty jsou pro mě opravdu něco jako korunovační klenoty barokní hudby…“
Ze souboru Akamus znám jen hobojistku Xenii Löffler a hornistu Miroslava Rovenského – první hraje stále výborně, druhý si v Liberci vybral černý den, který mívá kterýkoli hudebník… Jaké bylo provedení? Jistě to byl přesvědčivý pokus o autenticitu (jakkoli tento termín nemám v oblibě) – nástroje, ladění, smyčce, struny, způsob hry, frázování, dynamika, členění frází, tempa…, v některých částech neskutečná virtuozita. Moc se mi líbilo, že i po desítkách let hrají cyklus s radostí a sofistikovanou živelností. Je hodné obdivu, že koncertní mistři hrají stále skvěle, líbily se mi zvláště violový 4. koncert a i přes výpadek cembalisty 5. koncert a samozřejmě 2. koncert.
Na třetím balkonu, kde jsem seděl, na mě kupodivu nezapůsobily dobře 1. koncert, kde jsem slyšel překvapivě hodně chyb u obou hráčů natur horen, a 3. koncert, jehož part vysoké trubky jsem slyšel v jistějším provedení. Celkový dojem byl však velkolepý. Naštěstí soubor ponížil nevhodné divadelní prostředí a byl z toho skutečný svátek hudby.
Luboš Stehlík
