V neděli 31. srpna pořádala agentura Nachtigall Artists ve Smetanově síni pražského Obecního domu narozeninový koncert ke svému pětadvacátému výročí. Koncert zahájila majitelka agentury Alena Kunertová. Program složený ze známých operních árií a ansámblů představil několik světových pěvců – sopranistku Pretty Yende, mezzosopranistku Emily D´Angelo, tenoristu Petra Nekorance, barytonistu George Peteana, který zastoupil náhle onemocnělého Artura Rucińskiho, a basistu Adolfa Corrada. Oblíbená sólistka Metropolitní opery Pretty Yende byla agenturou pozvána do Prahy už několikrát. Petr Nekoranec zastupoval mladé české pěvce, byl představen jako jeden z odchovanců agentury a stal se jakýmsi moderátorem večera. Prague Philharmonia řídil italský dirigent Giacomo Sagripanti.

Alena Kunertová, zakladatelka a duše Nachtigall Artists, jež patří mezi nejlepší české hudební agentury. Fota Petr Dyrc.

Giacomo Sagripanti.
Koncert zahájila polonéza z Čajkovského Eugena Oněgina, v níž dirigent poprvé ukázal svou tendenci k temperamentním rychlým tempům a nepříliš dynamicky odstupňovanému a stylově i výrazově málo pestrému výkonu Pražské filharmonie. Offenbach, Gounod, Verdi, Bellini, Saint-Saëns v první polovině, ve druhé pak ještě Rossini, Donizetti, Léo Delibes. Samé oblíbené árie a dueta, na závěr kvartet z Verdiho Rigoletta. Majitelka krásně kulatého hedvábného hlasu Pretty Yende zpočátku zpívala repertoár, který jí přinesl pěveckou slávu, tedy lyrické zpěvy jako jsou Giulietta z Hofmannových povídek, Belliniho Norma, ukázalo se však, že v současnosti už postoupila do dramatičtějších rolí a návrat k pěvecky vylehčeným áriím nebyl příliš šťastnou volbou. Její hlas zněl chvílemi ne zcela vyrovnaně a intonačně ne vždy přesně. Zato její Leonora z Verdiho Trubadúra ukázala, že krásný hlas Pretty Yende zní v současnosti nejbohatěji v dramatičtějším repertoáru. Jako její pěvecká partnerka se představila mezzosopranistka Emily D´Angelo, její hlas však s hladivým sopránem Pretty Yende nesouzněl. Nejlépe to ukázal duet Lakmé a Malliky z Delibesovy opery Lakmé, jehož nevětší devizou by měla být souhra dokonale ladících hlasů a až nadzemská zpěvnost. Paní Emily D´Angelo neseděla ani árie Dalily, pro kterou její hlas nemá dost flexibility a emotivního kouzla. Zato v árii Rosiny z Lazebníka sevillského byla doma a není divu, že je o ní známo, že vyniká v Mozartových operách, pro které má přesnost intonace a nepřekáží tam tolik ani její nepříliš emotivní projev.

Pretty Yende, Emily D´Angelo.
Petr Nekoranec, korunní princ agentury Nachtigall Artists, zazpíval především první árii Fausta z Gounodova Fausta a Markétky a popěvek Vévody mantovského z Verdiho Rigoletta. Pěvec se prozpívává do lyrických tenorových partií, na tomto koncertě však jeho hlas postrádal přesvědčivější tenorovou barevnost a jeho vysoké tóny ubíhaly do jiného, méně hutného rejstříku.

Petr Nekoranec.
Onemocnělého barytonistu Artura Rucińskiho plně zastoupil George Petean, jemuž nechyběla bohatost hlasu, plnost propojených rejstříků, dramatická sdělnost (Renato z Verdiho Maškarního plesu, Hrabě Luna z Trubadúra, Markýz Posa z Dona Carlose, Rigoletto).

George Petean.
Doslova okouzlujícím interpretem byl mladý italský basista Adolfo Corrado, majitel obdivuhodného basu, jehož dokáže bez technických problémů užívat po všech stránkách – barevně, dynamicky, výrazově a doprovází ho také přesvědčivě naznačenou hereckou akcí. Až ještě dokonaleji probarví nejhlubší tóny svého krásného basu, bude bezesporu pěveckou hvězdou největší velikosti. Jeho Zachariáš z Verdiho Nabucca i Dulcamara z Donizettiho Nápoje lásky ozdobili narozeninový koncert agentury Nachtigall Artist vrcholnou kvalitou. V příští sezoně bude hostovat v Metropolitní opeře v New Yorku.

Adolfo Corrado.
Dramaturgie večera byla proměnlivá a vzbuzovala dojem, že jednotlivá pěvecká čísla byla jakýmsi kompromisem mezi obecně známými úryvky z oper a osobním rejstříkem každého z pěvců. Koncert překvapivě postrádal osobitý závěr, kvartet z Rigoletta nepovažuji za výrazné zakončení koncertu. Pěvci přidávali známé populární písně, které pěvci zpívali na mikrofon, ale zdaleka ne všichni se takto kontrastnímu stylu zpívání dokázali přizpůsobit. A tak nakonec přišel čas na hodně často užívaný přípitek z Verdiho Traviaty. Obecenstvo nadšeně sekundovalo pěvcům skandovaným potleskem ve stoje.
Paní Alena Kunertová se velmi obratně pohybuje ve světě těch největších operních hvězd, dokáže je i opakovaně získat pro cestu na pražské pódium a v neposlední řadě dokáže získat pro podporu zahraničních pěvců významné sponzory. Nezapomeňme však také na její péči o mladé české i zahraniční pěvce, pro něž pořádá koncerty v pražské Novoměstské radnici. Přejeme jí mnoho dalších takto úspěšných let.
Olga Janáčková








