Foto Martin Suchánek.
Anna Paulová je bytost, s jakou se moc často v českém hudebním světě nepotkávám. Výjimečně talentovaná hudebnice, mimořádně disponovaná klarinetistka, skromná, empatická, přemýšlivá, kreativní, s velkou osobní ambicí… Zaujala mě brilantním výkonem na soutěži Pražského jara, nahrávkou hudby Husy a Martinů a na několika koncertech. V roce 2024 ji byla udělena prestižní Cena Jiřího Bělohlávka pro mladé umělce.
Foto Christian Ruvolo.
Slečno Anno, můžeme mít různé názory na soutěže a ceny, ale někdy mohou docela významně posunout člověka někam jinam. Česká filharmonie vám letos udělila už docela renomovanou Cenu Jiřího Bělohlávka. Je poněkud zvláštní, takže je na místě ptát se, jak ji vnímáte a co pro vás znamená?
Ceny Jiřího Bělohlávka si nesmírně vážím. Mám obrovskou radost a zároveň cítím velkou zodpovědnost, že mohu být držitelkou tohoto ocenění. Letos je to přesně 10 let, kdy jsem měla tu čest vystoupit s Českou filharmonií právě pod taktovkou Jiřího Bělohlávka na Open Air koncertě České filharmonie na Hradčanském náměstí. Na tento koncert jsem byla vybrána na základě soutěže „Zahraj si s Českou filharmonií“ a byl to jeden z mých nejkrásnějších hudebních zážitků. Jiří Bělohlávek je pro mě vzorem interpretační práce.
Hlavním jejím praktickým výstupem je sólová spolupráce s naším prvním orchestrem na open air 2025. Co byste si ráda s Filharmonií zahrála?
Na programu se budeme ještě domlouvat, ale ráda bych si zahrála například Klarinetový koncert č. 2 Es dur, op. 74 C. M. von Webera nebo Klarinetový koncert Aarona Coplanda.
Foto Martin Špelda.
Zúčastnila jste se mnoha soutěží, jste například laureátkou soutěže Pražského jara. Jaký máte názor na soutěže?
Myslím si, že v dnešní době je nutné, aby se každý hudebník zúčastnil soutěží. Je to ten nejpřirozenější způsob, jak objevit talent. Soutěže jsem ovšem vnímala spíše jako veřejná vystoupení, na která jsem se snažila připravit na dvě stě procent stejně jako na všechny koncerty. Musím říci, že právě díky soutěžím, jsem se seznámila se zajímavými lidmi a získávala další nabídky ke koncertům.
Prošla jste i řadou masterclass, kurzů, zahraničních stáží. V čem vám pomohly, posunuly vás konkrétně v technice, výrazu, chápání hudby, stylu…
Je to pro mě pokaždé velice zajímavá inspirace setkat se s různými názory na interpretaci konkrétních skladeb či nejrůznějších technických problémů, které řeší každý klarinetista. Zároveň jsem také měla možnost poznat různé země a jejich kultury. Myslím si, že nejvíce mě ovlivnily konzultace u klarinetistů Sabine Meyer, Alessandra Carbonareho, Charlese Neidicha a Philippa Berroda.
Se Sabine Mayer.
Mám pocit, že se vaše vysokoškolská studia chýlí ke konci, což je v životě důležitý okamžik. Určitě nemám přehled o osudech výjimečných klarinetistů a klarinetistek, ale asi málokdo se živí jen sólovým hraním. Jaký plánujete hudební život? Ve vašem případě by byla velká škoda, kdybyste nehrála sóla, ale asi to bude kombinace. Takže komorní hra, učení nebo snad nějaký konkrétní orchestr?
Ráda bych se nadále věnovala sólovému hraní a také předávala zkušenosti dalším generacím. Hrát ve špičkovém orchestru musí být jistě nádherné, ale mám obavy, že to může každého hráče trochu pohltit a už poté nebude mít čas na různé další projekty. Navíc já často a ráda hraji komorní hudbu a mám několik komorních uskupení.
Foto Martin Špelda.
Vloni vám vydal Supraphon pozoruhodnou nahrávku hudby Karla Husy a Bohuslava Martinů, jež rozčeřila poněkud stojaté české vody. O čem bude další nahrávka?
V letošním roce mě oslovil ke spolupráci Symfonický orchestr Českého rozhlasu, abych s nimi a dirigentem Tomášem Braunerem natočila klarinetové koncerty Wolfganga Amadea Mozarta a Carla Nielsena a také Première Rhapsodie Clauda Debussyho. Mám velkou radost, že tyto nahrávky vyjdou na CD u vydavatelství Radioservis. Ráda bych v budoucnu natočila album se smyčcovým kvartetem a rovněž s klavírem, na kterém bych ráda představila skladby, které se u nás příliš často nehrají. S akordeonistou Jiřím Lukešem máme program s názvem „Taneční inspirace“ a zrovna se chystáme vydat společné album u vydavatelství ArcoDiva.
S Ivem Kahánkem.
Evidentně máte ráda moderní, možná i současnou hudbu. Co byste si chtěla veřejně zahrát z hudby tohoto století?
Byla jsem u zrodu nové skladby a spoluvytvářela jsem konečnou podobu klarinetového koncertu „Corpus Dei“ pana prof. Jiřího Hlaváče, který jsem měla tu čest v loňském roce premiérovat s Akademickými komorními sólisty a dirigentem Leošem Svárovským v Sále Martinů a také natočit na CD se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Těším se na další provedení této skladby se Slovenskou filharmonií. Dále se připravuji a moc se těším na sólové vystoupení s Plzeňskou filharmonií a dirigentem Tomášem Braunerem, v rámci kterého uvedeme Luminárium Kryštofa Mařatky. V současné době často spolupracuji se skladateli mladé generace a těším se, že budu moci premiérovat skladby Jany Vöröšové, Iana Mikysky, Matouše Hejla, Miloše Orsona Štědroně a dalších. V budoucnu bych si ráda zahrála například Klarinetový koncert Kaiji Saariaho či Magnuse Lindberga.
A jaká hudba vás láká mezi lety přibližně 1700 až 2000?
K mým nejoblíbenějším skladbám patří bezesporu Mozartův Klarinetový koncert A dur KV622 a Klarinetový kvintet A dur KV581, nádherné jsou obě Brahmsovy sonáty, klarinetový kvintet a trio s violoncellem. Ráda hraji také Weberovy klarinetové koncerty, Première Rhapsodie Clauda Debussyho nebo Introdukci, téma a variace G. Rossiniho. Z 20. století se mi líbí například Klarinetový koncert Aarona Coplanda či Jeana Françaixe. Ráda bych si veřejně zahrála Sonátu pro klarinet a klavír F. Mendelssohna-Bartholdyho a také klarinetové koncerty B. H. Crusella, G. Finziho, C. Nielsena či Paula Hindemitha.
Co děláte ve volném čase a jakou hudbu posloucháte?
Když mám trochu volného času, ráda si jdu zaplavat nebo se jdu projít do přírody. Také ráda relaxuji na zahradě a starám se o naše kočky. Ráda poslouchám klasickou hudbu a hledám inspiraci i u jiných nástrojů. Občas si pustím také jazz.
Před časem jste mě na tiskovém setkání jednoho festivalu překvapila virtuózním přednesem transkripcí několika vět z houslového sólového Bacha. Přemýšlíte o nějaké veřejné prezentaci nebo nahrávce?
Jedná se o transkripci francouzského klarinetisty a profesora na pařížské konzervatoři Ullyse Delécluse, který upravil několik částí ze Sonát a partit J. S. Bacha. Některé z nich hraji pravidelně na koncertech a ráda bych je někdy v budoucnu také natočila.
Na rozdíl od houslí se vůbec nevyznám v nástrojích. Na co hrajete a má klarinet nějakého Stradivariho? Kolik eur či dolarů bych si musel připravit?
S klarinetem je to přesně naopak než u houslí. Materiál se u klarinetu časem opotřebovává, tak jako u všech dechových nástrojů, protože vlivem proudu vzduchu vzniká v nástroji pára a neustálé vlhké prostředí zkrátka nedělá žádnému materiálu dobře. Záleží ale hodně na tom, jak se o nástroj staráte. Já hraji na nástroje francouzského výrobce Buffet Crampon, konkrétně na jejich model RC Prestige. Nástroje mám již několik let, ale jsou stále výborné a hraje se mi na ně moc dobře. Jsem na ně zvyklá a mám k nim také osobní vztah. K základní výbavě klarinetistů patří B klarinet a A klarinet, ovládám hru i na další nástroje klarinetové rodiny – basklarinet, basetový roh či basetový klarinet. Každý nástroj se pohybuje v cenové relaci od sto tisíc až po čtvrt miliónu. Součástí klarinetu je také klarinetová hubička, která se vyrábí nejčastěji ze syntetické kaučukové směsi a ta se opotřebuje rychleji než celý nástroj, a tak je potřeba ji jednou za čas, zhruba za dva až tři roky, vyměnit. A také samozřejmě neustále kupujeme nové plátky, které při běžném hráčském používání vydrží přibližně tři až čtyři týdny.
Jakými slovy byste doporučila dětem klarinet?
Klarinet je ze všech dechových nástrojů nejpodobnější lidskému hlasu a dá se na něj vyjádřit široká škála emocí.
Foto Martin Suchánek.
Dělat hudbu je poslání. Dirigent Petr Altrichter řekl, že „slovo anděl je od angelos a angelos znamená posel. Muzikant musí být posel, musí být anděl.“ Máte v sobě anděla?
Domnívám se, že mám v sobě posla, protože věřím v poselství hudby a dobra, které klasická hudba umí vyvolávat a šířit.
Jak si představujete svůj život a máte nějaké krédo, myšlenku, která je pro váš život zásadní?
Zaměřit své snahy k vznešeným a nezištným cílům, nebýt povrchní a vnímat věci více do hloubky.
Luboš Stehlík
Foto Martin Špelda.
