Letošní 22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms slavnostně otevřel ve Smetanově síni Obecního domu prezident České republiky Petr Pavel a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl. Zahajovací koncert 21. června byl vyprodán, neboť jeho vzácným hostem za dirigentským pultem byl světoznámý rumunsko – francouzský skladatel filmové hudby Vladimir Cosma, jenž složil hudbu k proslulým francouzským snímkům a svou rozsáhlou tvorbou zasáhl úspěšně do více žánrů klasické hudby.
Jan Hasenöhrl vítá prezidenta a jeho paní. Fota Jan Urbánek.
Držitel dvou Césarů, četných hudebních mezinárodních ocenění i vysokých státních vyznamenání, se vrátil s velkou radostí k našemu orchestru na festival po devíti letech. I když posluchačům naší významné přehlídky nabídl Vladimir Cosma velmi podobný program jak v roce 2017 ve Smetanově síni, byly i tentokrát jeho kompozice vycházející ze soundtracků filmů, při nichž skladatel spolupracoval s proslulými herci a režiséry, přijímány návštěvníky vřele a nebo dokonce i s nadšením.
Koncert ovšem začal později, v souvislosti s ohledem na lehkou indispozicí dirigenta, jehož Jan Hasenöhrl po slavnostním úvodu ještě na deset minut omluvil. Program rovněž doznal v průběhu večera určitých změn. Vzhledem k tomu, že každá skladba byla doprovázena videoprojekcí, na níž se promítaly plakáty a fotografie z konkrétních snímků, úprava programu posluchačům příliš nevadila, neboť na pódiu byla vyřešena přehledně a navíc s espritem humoru francouzských komedií.
Program otevřela hudba z filmu Eso es (1982) režiséra Gérarda Ouryho, ve kterém hlavní roli ztvárnil Jean Paul Belmondo, jemuž mimochodem před čtyřmi lety vzdal italský dirigent Marcello Rota s Českým národním symfonickým orchestrem rovněž hold, mimořádným koncertem ve Smetanově síni. Na programu Reviens Bébel! zazněla tehdy filmová hudba různých skladatelů ke snímkům slavného herce, o němž Vladimir Cosma prohlásil, že v období natáčení s ním byla často ve štábu velká legrace. Francouzský scénárista a režisér židovského původu Gérard Oury si skladatelovu tvorbu velmi oblíbil, miloval zejména jeho cit pro výstižnou charakteristiku a rytmus příběhu, vznešenost symfonických melodií a specifický lyrismus.
Právě lyrický aspekt interpretace mnohých skladeb programu byl v provedení Českého národního symfonického orchestru jeho nejsilnější stránkou. Lyrické pasáže zněly vřele a kompaktně, přičemž sólo hornistka Zuzana Rzounková je dokázala umocnit i svou vynikající hrou s krásou znění melodií prodchnutých hloubkou barev.
Když se připojil k některým kompozicím Smíšený sbor ČNSO, byl bohužel spíše přehlušen orchestrem, ale svým výkonem přispěl k radosti interpretace děl, zejména při znění hudby z dalšího filmu Gérarda Ouryho Dobrodružství rabína Jákoba (1973) v hlavní roli s Louisem de Funèsem. Zpěvačka Lenka Audolenská vnesla zejména do přednesu hudby z filmů Diva (1981), Večírek 2 (1982) a Mistralova dcera (1984)vokální šarm s pěknými výškami a cit pro výstižnost textu.
Ze sólistů se o velký úspěch koncertu zasloužilí skvělí zahraniční interpreti, vedle našeho cimbalisty Michala Grombiříka,především francouzská hráčka na foukací harmoniku Rachelle Plans a moldavsko – rumunský hráč na etnické flétny Cezar Cazanoi, dále rumunský trumpetista Emil Bizga a francouzský mandolinista Vincent Beer–Demander, kterému mimochodem Vladimir Cosma věnoval před lety své dílo 24 Caprices for Solo Mandolin (Larghetto Music), koncipované jako poctu stejnojmennému dílu pro sólové housle z tvorby Niccola Paganiniho. Cosma v své instrumentální tvorbě pro mandolínu klade akcent nejen na virtuozitu a expresivitu, ale i bohaté proměny nálad.
V programu nádherně zazněla hudba z filmu Hračka (1976) francouzského scénáristy a režiséra Francise Vebera v hlavní roli s Pierrem Richardem, která vynikla svým stylem, přičemž výborně pod taktovkou Vladimira Cosmy dýchala. V přednesu oslnila její interpretace lehkostí nadhledu, hravostí frázování, vrstevnatostí sekcí, širší paletou barev a pestřejší škálou intenzity nasazení, pohybující se často v rozmezí od ostrosti až po flexibilní měkkost. Orchestr hrál zpěvně a zahraniční sólisté povýšili skladbu svými vynikajícími improvizacemi. Proslulá hudba z legendárního filmu Zvíře (1977)francouzského scénáristy a režiséra Clauda Zidiho v hlavní roli s Jeanem Paulem Belmondem a Raquel Welch sklidila Cosmovi dlouhý potlesk publika, ostatně i s velkou vděčností. Hudba z filmu Večírek (1980) francouzského scénáristy a režiséra Clauda Pinoteaua, ve kterém hlavní roli ztvárnila Sophie Marceau, měla krásné parametry lyriky nejen v okázalosti melodií, ale i v pasážích prolnutí rytmů a proměny nálad s hloubkou širší palety barev. Interpretacím dodal i působivý cit pro akcenty s výstižnou charakteristikou svých kompozic.
Vladimir Cosma, profesí houslista, dirigent a skladatel, svou kompoziční tvorbu spojil nejen s legendárními filmy francouzské kinematografie, ale i s mnohými koprodukcemi a televizní tvorbou ve Francii a USA. Za prodej svých alb získal zlaté a platinové desky ve Francii i v zahraničí. Úctyhodný záběr svých skladeb obohatil také o díla folklorní, jazzová, kantáty či šansony, komorní, operní a symfonická. Před čtyřmi lety vydal knihu Mes Mémoires – Du Rêve à Reality / Moje paměti – Od snu k realitě.
Držitel dvou Césarů za nejlepší originální hudbu k filmům Diva (1982) a Tančírna (1984), o hudbě k mnoha snímkům říká: „Filmová hudba je umění stručnosti. Téma, atmosféra, musí být okamžitě patrné během několika sekund. Volba barev dodá snímkům osobitý charakter.“ Za svou kompoziční činnost byl Vladimr Cosma ve Smetanově síni Obecního domu v Praze oceněn nadšeným potleskem stojícího publika.
Markéta Jůzová
