Na koncertu EKSTASE 3 na konci letošního ledna představil Vilém Veverka nové album Predominance, věnované skladbám psaným přímo pro hoboj a harfu. Nahrávkou vzdávají spolu s Kateřinou Englichovou hold současné české hudbě, především „svým“ autorům Jiřímu Gemrotovi, Martinu Hyblerovi a Petru Wajsarovi. Reprezentační čtyři skladby komponované po roce 2020 právě pro tyto dva umělce znamenají výraznou kapitolu společného dvacetiletého působení Kateřiny Englichové s Vilémem Veverkou na českých i zahraničních hudebních scénách. Dle slov Viléma Veverky je album koncipováno především jako příspěvek k „obhajobě potřeby současného umění“ v hudbě.
Dnešní doba nejen v kultuře, ale v nejširším slova smyslu se velmi často zabývá udržitelností – ovšem živé umění, včetně hudebního je dnes na profesionální úrovni téměř vždy závislé na mnoha faktorech. Vilém Veverka má ambici přispět k udržitelnosti kultury a živého umění především podporou posluchačů, které vždy zaplňuje sály na jeho koncertech a prezentace současné autorské hudby patří tedy k jeho ideálu sebevědomé, pokud možno soběstačné hudby. Predominance vychází ze základů této myšlenky a vydal jej Vilém Veverka Concert s.r.o. v souladu s dohodou se Supraphonem. S podporou nadace Partnerství OSA vznikla nahrávka jako referenční album s hudbou předních současných autorů. Dlouholetá spolupráce a přátelské vztahy Viléma Veverky a Kateřiny Englichové s těmito skladateli se promítají v kompozicích, inspirovaných špičkovými interprety k tvorbě náročných, leckdy až technicky i výrazově hraničních skladeb. Důležitá je možnost neustálého kontaktu každého autora s umělci a Predominance je prvním počinem, který nabízí výběr z autorských kompozic.
Nové album otevírá Miniatura pro hoboj, harfu a beatbox Petra Wajsara (1978), který je známý jako autor hudby na pomezí žánrů. Na lednovém koncertu v sále Novoměstské radnice zazněla tato skladba ve světové premiéře za účasti autora jako interpreta beatboxové stopy. V Miniatuře do úvodních harfových akordů vstupuje krásná hobojová kantiléna ve výškách s precizním harfovým doprovodem, kde zpěvný hoboj s harfou zaujmou v působivém dialogu. Přibývá samplovaný vokál Petra Wajsara v podobě mikrofonního zvuku a do velmi pravidelného rytmu se ozývají jednotlivé harfové vysoké tóny. V nové sekvenci se mění harfa ve zrychlených bězích, k nimž se připojuje naléhavý hoboj v nejvyšších polohách a s harfovými půvabnými arpeggii dospěje k efektnímu závěru.
Následuje dílo Jiřího Gemrota (1957) Variace na Pfyulied pro hoboj a harfu z roku 2020. V deseti variacích se úvodní fanfára hoboje s harfovými akordy mění do melancholické melodie v hoboji, harfa rovněž posmutní. Po ztišení živě rozezpívaný hoboj s klenutou melodickou linkou podtrhuje bohatý harfový part, aby v jásavém souzvuku naplnili oba umělci emocemi prodchnutou sekvenci. Svižnější rytmus sleduje hoboj v celé škále tónů, harfa rozezpívá své sólo a rozehrají se vzájemnými vstupy; jejich sdělnost je plná naprosté virtuozity. Neoklasické uchopení současné hudby v Gemrotově kompozici spojili s dnešními myšlenkami oba umělci výtečně.
Kraftveverk Petra Wajsara je další výjimečnou skladbou, kterou autor komponoval na přání dua Englichová – Veverka. Umožnit propojení hoboje a harfy po zcela nové zvukové stránce bylo pro skladatele výzvou a inspirace hudbou známé německé skupiny Kraftwerk je v názvu díla sympatické. Skladba měla premiéru vloni také na Novoměstské radnici a vzbudila značnou pozornost. Výrazný hobojový úvod s podkresem harfy a tepající rytmus připomněl dobře seřízený stroj, hoboj se ozval zcela novým zvukem, který Veverka zvládl naprosto suverénně. Přechod k jemným trylkům hoboje provázely pouze jemné údery na rám harfy. Skladba plná kontrastů s pestrým rejstříkem tónů, zvuků, melodií a rytmů interprety vskutku nešetřila a to byl záměr, na kterém se s autorem dohodli. Vrcholné podání hobojového sóla a vynikající mnohovrstevné harfy je rafinované a stylové. Propojení myšlenek autora s umělci zaujme čistotou podání v nejnáročnějších sekvencích.
Foto Martin Kovář.
Závěrečná část nahrávky je věnována „dvornímu“ skladateli Viléma Veverky Martinu Hyblerovi (1977). Jeho rozsáhlou kompozici z roku 2021 Iáson a Médea, mýtus pro hoboj a harfu, op. 50 nabízí nahrávka v celé kráse. Názvy vět Prolog, Iáson, Médeia, Zlaté rouno, Útěk přes moře na lodi Argó, Iásonova zrada a Epilog zobrazují příběh řeckého hrdiny Iásona a královské dcery Médei, která přes veškerou pomoc Iásonovi byla nakonec zrazena. Martin Hybler zde nádherně propracoval zprvu jímavý a posléze velmi dramatický a nešťastný děj řecké báje pro virtuózní a výrazově bohatý hoboj Viléma Veverky a vynikající, tónově velmi tvárnou a barevnou harfu Kateřiny Englichové. Skladatel komponuje pro Veverku přes dvacet let a téměř stejně dlouho sleduje také jeho spolupráci s Kateřinou Englichovou. Má vytříbený smysl pro mistrovství obou interpretů a stylově jim dává prostor pro krásu tónu, společnou tvorbu vnitřních pohnutek protagonistů antického příběhu s precizním vyzněním hobojových melodií i syrových tónů a harfových plných akordech i jemných stříbřitých melodií. Album Predominance je kvalitním počinem s přesahem hudby do budoucnosti.
Marta Tužilová
