Recenze knihy Raphaëla Nowaka a Andyho Bennetta Sociologie hudby. Hodnoty, technologie a identita (Kalich, 2026)
Na český knižní trh přichází titul, který lze bez nadsázky označit za mimořádnou událost. Kniha Sociologie hudby. Hodnoty, technologie a identita autorů Raphaëla Nowaka a Andy Bennetta, nyní dostupná v českém překladu, představuje jeden z nejvýznamnějších současných příspěvků k sociologickému myšlení o hudbě a současně text, který zásadním způsobem rozšiřuje obvyklé horizonty uvažování o hudební kultuře.
České prostředí je dosud silně ovlivněno muzikologickou tradicí založenou na historickém a estetickém přístupu k hudbě. Hudba bývá zkoumána především jako umělecké dílo, jako výsledek skladatelské tvorby nebo jako součást dějin stylů. A hudební publicisté pak už řadu let neuvažují ani o skladbě / dílu / opusu, ale stále dokola se zabývají osobnostmi interpretů a jejich příběhy. Autoři této knihy však obracejí perspektivu zcela jiným směrem. Hudbu nechápou především jako objekt estetického obdivu, ale jako společenský fenomén, který formuje identitu jednotlivců, ovlivňuje každodenní život, je spjat s technologiemi, ekonomikou, kulturou, médii a sociálními vztahy.
Právě v tom spočívá největší přínos knihy pro českého čtenáře. Otevírá totiž svět myšlení, který je u nás stále relativně málo známý. Místo tradičních otázek typu „jak je skladba vytvořena?“ nebo „do jakého stylového období patří?“ či „jak byla zahrána?“ se ptá: Jak hudbu používáme? Jak ovlivňuje naše emoce, identitu a každodenní rozhodování? Jak proměnily poslech hudby digitální technologie a streamovací platformy? Jakou roli hraje hudba při vytváření sociálních skupin, generační identity nebo kulturní paměti?
Kniha je přitom mimořádně aktuální. Sedm rozsáhlých kapitol se zabývá sociologií hudby jako vědeckou disciplínou, dopady digitalizace a streamovacích služeb, proměnou estetických hodnot, úlohou hudby v každodenním zvukovém prostředí, otázkami hudebního vkusu, vztahem hudby a identity či problematikou hudebního dědictví. Autoři diskutují Spotify, algoritmy doporučování hudby, sociální média, proměny posluchačských návyků i proměňující se význam hudby v digitální společnosti.
Zvláštní pozornost si zaslouží skutečnost, že kniha představuje současnou mezinárodní debatu v celé její šíři. Vedle klasických autorů, jakými jsou Theodor Adorno, Pierre Bourdieu nebo Tia DeNora, seznamuje čtenáře s nejnovějšími směry výzkumu, které se zabývají digitalizací kultury, streamovací ekonomikou, identitou, věkem, dědictvím populární hudby nebo problematikou kulturní hodnoty.
Čtenář zde nalezne nejen analýzu hudby jako kulturního produktu, ale především obraz společnosti, která je hudbou doslova prostoupena. Hudba je podle autorů všudypřítomnou součástí moderního života a sociologie nabízí nástroje, jak tuto skutečnost pochopit. Právě proto je kniha důležitá nejen pro muzikology, ale také pro sociology, kulturní antropology, mediální badatele, studenty humanitních oborů i všechny zájemce o současnou kulturu.
Je příznačné, že publikace vychází v době, kdy tradiční historizující muzikologický pohled stále častěji doplňuje, a v některých oblastech dokonce nahrazuje perspektiva sociologická. Neznamená to odmítnutí hudebních dějin ani estetické analýzy. Znamená to však uvědomění, že bez porozumění společenským funkcím hudby nelze současnou hudební kulturu adekvátně vysvětlit. Hudba dnes není pouze uměním. Je také technologií komunikace, prostředkem sebeidentifikace a důležitou součástí každodenní zkušenosti moderního člověka. Právě tuto skutečnost kniha přesvědčivě dokládá.
Velké uznání si zaslouží české nakladatelství Kalich, které se odhodlalo vydat titul takto odborně náročný a současně obsahově mimořádně významný. Na českém trhu jde o publikaci vskutku ojedinělou, prakticky bez přímé konkurence. O to více je třeba ocenit i podporu Nadace UDI Group, díky níž mohl český překlad vzniknout.
České vydání knihy Sociologie hudby. Hodnoty, technologie a identita představuje mimořádný počin. Přináší do českého prostředí současné světové myšlení o hudbě, otevírá nové otázky a inspiruje k novému pohledu na hudební kulturu. Je to kniha, která může významně ovlivnit budoucí podobu české muzikologické a kulturně vědné debaty. Pro všechny, kdo chtějí porozumět hudbě v 21. století, by měla být povinnou četbou.
Václav Tachecí
