Když Petr Popelka přebíral v roce 2022 šéfovskou taktovku SOČR, vědělo se, že se jedná o nesmírně dynamického a talentovaného dirigenta. Přece jen jsme ale před čtyřmi roky ještě spíše tušili jeho velký hudební potenciál. Po čtyřech sezonách máme již co činit s dirigentem úctyhodné
46. Smetanovské dny se blíží svému závěru. Den po koncertu Karvay&Hagen&Turnovští přítomní posluchači v plzeňském Domě hudby vyslechli v podání dalších vynikajících zahraničních umělců tři klavírní tria. Mezinárodně uznávaný houslový virtuos a dirigent Fedor Rudin je vnukem ruského skladatele Edisona Denisova. Přednes klavírního
Součástí letošního 46. ročníku Smetanovských dní byla i řada komorních recitálů v plzeňském Domu hudby, mezi jejichž protagonisty nacházíme významné mezinárodní interprety. 30. března se konal recitál Karvay&Hagen&Turnovští. Těžiště koncertu představovala hudba pro smyčcové nástroje. Zazněla dvě smyčcová Tria B dur od Franze Schuberta,
V interpretační historii známe mnoho příkladů dětských hvězd, jejichž věhlas v dospělém věk již tolik posluchače neoslovoval až nakonec vybledl úplně. Mnoho z těch zázračných talentů nedokázalo přejít ten obtížný krok, kdy se stane z fenomenálního a přirozeného talentu skutečně opravdový umělec. I takovým géniům,
46. Smetanovské dny v Plzni přinášejí řadu mimořádných komorních koncertů. Umělecky vrcholným okamžikem se 9. března stalo provedení klavírní verze Smetanovy Mé vlasti od Jindřicha Kàana z Albestů v rámci koncertu nazvaného Smetana Reborn. Sólistou večera byl dnes již mezinárodně renomovaný osmadvacetiletý klavírista Matyáš
Talentovaná Alevtina Ioffe byla dirigentkou dalšího abonentního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koncert se konal ve Smetanově síni Obecního domu v Praze a očekávání bylo značné. Alevtina Ioffe je z té plejády dirigentek, které se již etablovali na mezinárodní scéně. Narodila se v Moskvě,
Hlavním protagonistou Pražských hudebních večerů byl 3. února houslista Pavel Šporcl. Ten je v posledních letech i zasvěceným popularizátorem českých houslových tradic. Pražské hudební večery jsou letos ale ve znamení velkého italského mága Niccola Paganiniho. Každé umění má ve své historii pomyslný vrchol.
V dějinách interpretačního umění 20. století je mnoho případů mimořádných osobností, které z různých důvodů zůstávají dnes v jakémsi polozapomenutém šeru. Mezi důvody jejich postupného zapomenutí často patřila délka jejich hvězdné kariéry. A také v minulosti i omezení spojené s politickými režimy zemí jejich původu. Kolik například
Letošní abonentní sezona FOK si k hostování přizvala skutečně jeden z nejlepších světových orchestrů, Izraelskou filharmonii. Tento orchestr založil legendární houslový virtuos Bronislaw Huberman a její první koncert nedirigoval v prosinci 1936 nikdo menší než Arturo Toscanini. Počínaje koncem šedesátých let se na jejím
Čtyřiadvacetiletý klavírista Pavol Praženica není v Plzni neznámým pojmem. Před dvěma lety se stal absolutním vítězem Smetanovské klavírní soutěže. Narodil se ve slovenské Žilině, ale v jeho dětském věku se rodina přestěhovala do Prahy. Pavol Praženica je jedním z těch mimořádných talentů, vyšlých
