Již 33. ročník festivalu Haydnovy hudební slavnosti byl v pátek 10. října zakončen provedením Dvořákovy „Lužanské“ mše v kostele sv. Mikuláše v Dobřanech. A nebylo to provedení ledajaké. Původní záměr uvést toto dílo na dobové nástroje byl nakonec nahrazen tzv. plzeňskou verzí z roku 1888, jejíž podobu zrekonstruoval Adam Viktora. V této verzi ji soubor Ensemble Inégal uvedl již při mnoha koncertních příležitostech včetně Pražského jara.
Fota Jan Kantor.
Haydnovy hudební slavnosti jsou festivalem klasicistní a barokní hudby, který se koná vždy v podzimních měsících v několika městech a obcích jižního Plzeňska. Impuls k tomuto festivalu přišel od dřívějšího Okresního úřadu Plzeň-jih. Podpůrnou tváří festivalu se v jeho začátcích stal také první prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník.
Pořadatelem festivalu je Česká společnost Josepha Haydna, z.s. Byť se festival koná až na výjimky spíše v menších městech a obcích, špičkové interpretační obsazení a zajímavá dramaturgie z tohoto festivalu postupně učinila nepřehlédnutelný hudební počin. Festival připomíná pobyt Josepha Haydna u hrabat z Morzinu na zámku v Dolní Lukavici v letech 1759-1762. Festival se však neomezuje pouze na období vzniku děl staré hudby v předromantické hudební éře. Zámek Lužany na jižním Plzeňsku je známý jako sídlo velkého mecenáše a architekta Josefa Hlávky.
A právě z podnětu Josefa Hlávky zkomponoval Antonín Dvořák v souvislosti s vysvěcením nové postavené kaple Mši D dur, zvanou „Lužanskou“. Tato mše vznikla ve více verzích, s varhanami a verzi s orchestrem. První provedení této mše se uskutečnilo právě na Lužanském zámku 11. září 1887. Sopránový part obstarala manželka Josefa Hlávky Zdeňka Hlávková a altový part pak manželka samotného skladatele Anna Dvořáková. Za varhany zasedl Josef Klička. První provedení bylo součástí neveřejného liturgického obřadu. Antonín Dvořák se zhostil dirigentské úlohy. Antonín Dvořák ovšem nebyl jediným ze skladatelů, který využil čas v Lužanech ke komponování. Dalším byl Dvořákův žák Josef Suk. Josef Bohuslav Foerster zanechal v Lužanech také kompoziční otisk, a sice v podobě půvabných Impromtu pro housle a klavír.
Po 138 letech od vzniku a prvního neveřejného provedení zaznělo dílo v mohutném sakrálním prostoru kostela sv. Mikuláše v Dobřanech vzniklém ještě v gotickém období a později přestavěném do barokní podoby ve verzi pro sóla a sbor s průvodem harmonia, violoncella a kontrabas. Umělecký vedoucí barokně vokální sboru, dirigent a varhaník Adam Viktora je nepřehlédnutelný i jako zakladatel Českého varhanního festivalu, propagátor díla Jana Dismase Zelenky a inspirátor záchrany mnoha historických varhan v sakrálních prostorech. Adam Viktora vedl svůj soubor s naprosto srozumitelnými gesty, které daly vyznít témbrově i intonačně skvěle znějícími souboru. Ještě před samotnou mší zazněly čtyři duchovní zpěvy Antonína Dvořáka a improvizace na motivy skladatele provedené mistrným způsobem varhaníkem Vladimírem Roubalem, ředitelem chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů při bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Akustika kostela sv. Mikuláše je jako stvořená pro uskutečnění takových interpretačních počinů. Sólové hlasy se nesly celým sakrálním prostorem naprosto plasticky a s mimořádnou srozumitelností. Zvláště basové a sopránové témbry zněly křížovou lodí kostela s výmalbou rokokového malíře Františka Juliuse Luxe vskutku sugestivně. Dobřany jsou od Lužan vzdáleny pouze několik kilometrů, a i to dodalo tomuto provedení symbolický punc autentičnosti. Posluchači si mohli užít božské tóny skladatele, pro kterého víra v Pána Boha byla nejen duchovní životní potřebou, ale také mocnou uměleckou inspirací.
Za zvláštní pozornost stojí přítomnost mnoha představitelů obcí a měst jižního Plzeňska. I tato okolnost potvrzuje, že celý festival, který od minulého roku vede s nakažlivým entuziasmem ředitel Základní umělecké školy v Dobřanech Johana Sebastiana Bacha Jan Vozár, si berou za své. Jen málokdy je vidět takové pochopení i finanční připravenost všech samospráv na jižním Plzeňsku a samozřejmě i Plzeňského kraje tento festival podporovat.
Lužanská mše je obzvláště v západních Čechách pojmem a symbolicky dokresluje bohatou kulturní vyspělost jižního Plzeňska. Antonín Dvořák se v provedení Ensemble Inégal stal společenskou ozdobou a interpretačním vyvrcholením letošních Haydnových slavností, které čítaly celkem šest koncertů.
Vladislav Vilímec
