V úterý 28. července jsem navštívil v Betlémské kapli zvláštní akci, první koncert ukrajinské klasické hudby v Praze v podání Národního souboru sólistů Kyiv Camerata. Koncert byl součástí mezinárodního projektu Polyfonie Dunaje – Una aqua, multae voces, zaměřeného na kulturní propojení zemí střední Evropy. Vznešený titul s podivným obsahem.
Nejdřív fakta: počet českých vrcholných politiků – nula, počet českých hudebních hodnostářů – nula, počet vysokých úředníků ministerstva kultury ČR – nula. Naopak jsem viděl v kostele několik ukrajinských mužů mezi 30 až 60 lety, kteří by měli být na frontě a bránit vlast proti ruským okupantům a ne se skrývat v závětří České republiky. Letní termín, kdy v Praze není nikdo významný, byl zcela mimo realitu.
Program koncertu byl zvláštní. Chyběla hudba jediného ukrajinského skladatele se světovým renomé Valentyna Silvestrova, zato jsem slyšel plno více či méně průměrné ukrajinské hudby: Vasyl Barvinskij, Zoltan Almasi, Evžen Stankovyč a Volodymyr Zubyckij – málo zajímavá eklektická směs orchestrální a koncertantní produkce ve stylu pozdního romantismu, konzervativní moderny, Prokofjeva a Šostakoviče. Jediné co mě upoutalo, bylo Concerto Rutheno Oleksandra Kozarenka. Velmi dobré výkony předvedl komorní orchestr a spolehlivě se prezentovali sólisté a dirigent Ivan Čeredničenko.
Chybou bylo uvedení několika Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Rozumím slovanské pohnutce, ale Dvořák měl v době, kdy Ukrajinu ovládaly carské Rusko a habsburská monarchie jen málo společného s tamním světem a byl více napojen na Čajkovského. (Více byl na Ukrajinu napojen třeba houslista a skladatel Vojtěch Hřímalý ml.) Navíc verze s malým smyčcovým orchestrem nevyzněla dobře.
Coda: Podpora Ukrajiny je důležitá, ale smysl by mi dával například společný benefiční koncert České filharmonie a Národní filharmonie Ukrajiny v dobrém jarním či podzimním termínu v Rudolfinu nebo Obecním domě než akce, jejímž jediným zajímavým okamžikem byla (připravená?) aukce elpíčka orchestru v ceně 300 korun, které nějaká ukrajinská vlastenka chvályhodně vydražila za 6000 korun.
Luboš Stehlík
