Zpráva Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro

Open air zahájení Pražského jara, osobnost letošního Debutu Pražského jara, program 14. ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného a odtajnění šesti jmen výtvarníků, kteří vytvořili obrazy pro 3. ročník Art Salonu Pražského jara, jenž vyvrcholí 31. května benefiční aukcí ve prospěch festivalu – to byla hlavní témata 18. března jarní tiskové konference festivalu Pražské jaro za účasti ministra kultury České republiky Oto Klempíře a primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody. Konference se uskutečnila v reprezentativních prostorách Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském.

„Pražské jaro je živý organismus, jenž čerpá sílu a sebevědomí ze své slavné historie, zároveň však musí reagovat na současný svět, rozvíjet se, modernizovat a být inspirací pro dnešní společnost. Začínáme novou kapitolu, jejímž cílem je technologicky inovativní, teritoriálně a časově odvážnější festival, jenž se chce více otevřít edukacím a mezioborovým projektům. K tomu, abychom naše plány uskutečnili, potřebujeme silné a stabilní partnery, a to jak z veřejné, tak soukromé sféry. Proto jsem velmi rád, že mezi námi mohu přivítat zástupce čtyř největších podporovatelů Pražského jara: ministra kultury České republiky Oto Klempíře, primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobodu, zástupce Skupiny ČEZ a společnosti innogy Česká republika, a z tohoto místa jim vyjádřit poděkování za podporu festivalu,“ uvedl tiskovou konferenci ředitel Pražského jara Robert Hanč.

Zleva: Oto Klempíř, Robert Hanč, Bohuslav Svoboda. Fota Hana Görlichová.

„Pražské jaro je pro mě každoročně jednou z nejkrásnějších hudebních událostí roku. Osobně se velmi těším, že také letošní ročník ukáže, jak silné místo zaujímá česká hudba nejen v evropském, ale i ve světovém kontextu, a to nejen díky tradičním dílům, jako je Smetanova Má vlast, ale i díky nově vznikající české tvorbě. Pražské jaro je pro mě také příležitostí setkávat se s mimořádnými sólisty, orchestry a ansámbly i s mladými hudebníky, kteří budou určovat podobu hudby v příštích letech,“ prohlásil na adresu festivalu ministr kultury Oto Klempíř.

„Pražské jaro je jedním z kulturních symbolů našeho města. Už téměř osmdesát let připomíná, že Praha je místem, kde má hudba své přirozené a silné místo. Jsem rád, že hlavní město může stát po boku festivalu, který propojuje tradici, špičkové umění i nové generace hudebníků,“ zdůraznil ve svém projevu primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda.  

Zprava: Iva Nevoralová, Milan Dospěl, Ondřej Soukup, Bohuslav Svoboda, Robert Hanč, Oto Klempíř, Jiří Třeštík.

Open Air Pražského jara

Důležitým strategickým partnerem Pražského jara je již třetím rokem Skupina ČEZ, generální partner Pražského jara a partner zahajovacího koncertu. S její podporou se v den zahájení festivalu 12. května uskuteční od 15 hodin v areálu Riegrových sadů Open Air Pražského jara za podpory Skupiny ČEZ, hravé hudební odpoledne pro malé i velké diváky. Součástí bude AZ Kvíz naživo s hosty Robertem Jindrou, Adamem Plachetkou a Markem Ivanovićem, Vlnohraní s Českým rozhlasem, bicí show a koncert Komorního orchestru České filharmonie se sólistou Janem Novákem, laureátem houslové soutěže Pražské jaro 2024. Akce pod širým nebem vyvrcholí přímým přenosem zahajovacího koncertu Pražského jara 2026 ze Smetanovy síně Obecního domu od 20 hodin. Vstup na všechny akce Open Air Pražského jara je zdarma. Program a další informace jsou k dispozici na

www.festival.cz/prazskejaro-cez-openair2026

Debut Pražského jara

Jednou z nejsledovanějších událostí festivalu je tradičně dirigentský Debut Pražského jara, projekt, který v roce 2014 inicioval Jiří Bělohlávek. V historii se v něm představili dnes již etablovaní čeští dirigenti a dirigentky jako Jiří Rožeň, Marek Šedivý, Alena Hron nebo Jiří Habart. Ze zahraničních jmenujme současného hudebního ředitele Opéra de Rouen Normandie Bena Glassberga, hudebního ředitele Baltimorského symfonického orchestru Jonathona Heywarda nebo šéfdirigenta Plzeňské filharmonie Chuheie Iwasakiho. V roce 2026 dá Pražské jaro příležitost Ondřeji Soukupovi, laureátovi Mezinárodní dirigentské soutěže Ionela Perley, absolventoviRoyal College of Music v Londýně a Královské hudební akademie v Kodani, jehož jméno rychle získává zvuk zejména ve Velké Británii, Skandinávii a v České republice, kde v lednu asistoval Robertu Jindrovi při nastudování opery Zlato Rýna v Národním divadle. „Je to pro mě především obrovská pocta,“ reaguje Ondřej na pozvání festivalu. „Už jako desetiletý hudebník na ZUŠ jsem k Pražskému jaru vzhlížel s obdivem. Když jsem pak končil svá dirigentská studia v Dánsku, dokonce jsem na svém závěrečném koncertu uspořádal takové malé Pražské jaro s fanfárami z Libuše a Smetanovou Šárkou. Duše toho mladého hudebníka, která ve mě dodnes dřímá, je radostí bez sebe, že tento rok vystoupím na opravdovém Pražském jaru!“ Program zahrnuje skladby Aarona Coplanda, Samuela Barbera, Antonína Dvořáka a Alberta Ginastery. Ondřej Soukup bude poprvé spolupracovat s orchestrem Prague Philharmonia a sopranistkou Simonou Šaturovou, která zazpívá sólový part v Barberově skladbě Knoxville: Léto roku 1915 na autobiografický text JameseAgeeho. Debut Pražského jara proběhne 18. května od 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina.

Ondřej Soukup.

Klavírní festival Rudolfa Firkušného 2026

14. ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného se uskuteční od 3. do 9. listopadu 2026 v Rudolfinu a v pěti večerech nabídne těchto šest mezinárodně etablovaných klavíristů: Jevgenije Kissina a sira Andráse Schiffa, kteří se poprvé v Praze představí jako klavírní duo, Lukase Sternatha, Marka Kozáka, Annu Vinnickou a Grigorije Sokolova.

„Klavírní festival Rudolfa Firkušného se stal za třináct let své existence nedílnou součástí pražské koncertní sezony, o čemž svědčí mimo jiné i vysoká návštěvnost zejména posledních ročníků. V tomto roce jsme připravili pět klavírních recitálů, přičemž festival opět pozval mimořádně silnou sestavu českých a zahraničních umělců,“ říká ředitel Pražského jara Robert Hanč. „Znít bude převážně romantická hudba 19. a počátku 20. století, včetně hudby českých klasiků. Osobně jsem velmi rád, že opět přijede Grigorij Sokolov, jenž do České republiky zajíždí víceméně exkluzivně na Firkušného festival, a že duo Jevgenij Kissin a sir András Schiff zařadilo náš festival do svého velkého evropského turné, jehož součástí jsou mimo jiné také koncerty v Římě, Miláně, Amsterodamu nebo Mnichově. To beru jako stvrzení prestiže této podzimní akce Pražského jara,“ dodává umělecký ředitel festivalu Josef Třeštík. Co se týče interpretů, festival i letos kombinuje prověřenou tradici s energií mladých talentů. Velkým očekáváním festivalu bude debut vítěze soutěže ARD Mnichov 2022 a držitele titulu ECHO Rising Star 2024–2025, rakouského klavíristy Lukase Sternatha i návrat klavíristky Anny Vinnické, jejíž umělecký profil zdobí vystoupení s Berlínskými filharmoniky či Bostonskými symfoniky. Českou interpretační tradici bude reprezentovat loňský laureát Bachovské soutěže v Lipsku a držitel ceny Jiřího Bělohlávka 2025 Marek Kozák a 14. ročník Firkušného festivalu velkolepě uzavře jeden z nejoriginálnějších klavíristů této planety Grigorij Sokolov, jehož program – jak jinak – zůstává utajen. Prodej vstupenek na všechny festivalové koncerty byl zahájen ve čtvrtek 19. března v 11 hodin online na www.firkusny.cz

Do 4. června bude možné na nákup jednotlivých vstupenek uplatnit 20% slevu Early Bird.

Pražské jaro Art Salon 2026

Již potřetí bude po dobu celého konání festivalu od 12. května do 4. června k vidění v Rudolfinu a v Obecním domě výstava s názvem Pražské jaro Art Salon, kterou Pražské jaro připravuje ve spolupráci s Galerií KODL. „V letošním ročníku představíme šest unikátních maleb na téma „Jaro“, jež speciálně pro Pražské jaro vytvořili Pavla Malinová, Karolina Netolická, Michal Cimala, Jan Hísek, Jakub Špaňhel a Vladimír Véla. Celý výtěžek z prodeje těchto obrazů v rámci jarní aukce, která se uskuteční 31. května 2026 v Galerii KODL a na platformě artslimit.com, bude věnován na podporu uměleckých projektů Pražského jara,“ představuje letošní koncept Art Salonu kurátor výstavy a šéfkurátor Galerie KODL Milan Dospěl. „Projekt Pražské jaro Art Salon koresponduje s naší vizí vytvořit z festivalové platformy prostor pro širší kulturní a uměleckou výměnu. Zároveň tento projekt vnímám jako skvělou ukázku moderního fundraisingu,“ dodává Robert Hanč. V rámci festivalu budou vystaveny vysoce kvalitní reprodukce. Originály budou přístupné veřejnosti již od 4. května v Galerii KODL, kde se s nimi mohou zájemci blíže seznámit také prostřednictvím komentovaných prohlídek každý čtvrtek od 16 hodin.

Díla

Michal Cimala (1975)

Jaro a možná bude Glass i Vivaldi, 2025

akryl, sprej na plátně přes autorskou šablonu, 150 x 100 cm

Vyvolávací cena: 100 000 Kč
Odhadni cena: 150 000–200 000 Kč

Vladimír Véla (1980)Jaro I (Probuzení), 2026

akryl na plátně, 130 x 100 cm
Vyvolávací cena: 150 000 Kč
Odhadni cena: 200 000–250 000 Kč

Pavla Malinová (1985)

Stříhání, 2025

olej na plátně, 100 x 120 cm,

Vyvolávací cena: 150 000 Kč

Odhadni cena: 200 000–250 000 Kč

Jakub Špaňhel (1975)

Pražské Jaro, 2026

akryl, pigment na plátně, 130 x 100 cm

Vyvolávací cena: 180 000

Odhadni cena: 250 000–350 000 Kč

Jan Hísek (1965)

Strom a luna, 2025

olej na plátně, 120 x 100 cm

Vyvolávací cena: 130 000 Kč

Odhadni cena: 200 000–300 000 Kč

Karolina Netolická (1993)

Elipsy jara, 2026

komb. tech. (pastel, akryl, mikrotužka) na plátně, 115 x 100 cm

Vyvolávací cena: 150 000 Kč

Odhadni cena: 200 000–250 000 Kč

Salon ZUŠ a spolupráce s Akademií MenART

Po deváté završí svou roční spolupráci se špičkovými mentory Akademie MenART její absolventi koncertem na Pražském jaru s názvem Salon ZUŠ, který se uskuteční 17. května v klášteře sv. Anežky České. „Tento koncert je pro naše studenty nejen významným hudebním svátkem, ale rovněž inspirativním setkáním generací, které spojuje hluboký vztah k hudbě a umění. Je radost sledovat, jak se pod vedením výjimečných mentorů rozvíjí mladé osobnosti, jež do klasické hudby vnášejí svěží pohled a novou energii. Vnímáme jako důležité a je nám mimořádnou ctí, že právě Pražské jaro vytváří prostor i pro nejmladší talenty,“ uvádí ředitelka Akademie MenART Dana Syrová. Programu bude tentokrát dominovat netradiční spojení violoncella a akordeonu. Na objednávku festivalu Pražské jaro zazní ve světové premiéře dva sextety od Nikol Bókové a Pavla Samiece v odpovědi na skladby Manuela de Fally a Astora Piazzolly. Třetí očekávaná premiéra bude z pera Mattea Hagera, houslisty a skladatele, kterého MenART v rámci stipendia Comenium Musicum dlouhodobě podporuje na studiích na Královské hudební akademii v Londýně. Novinkou budou krátké herecké dialogy v režii a dramaturgii mentorky divadelní sekce Dominiky Špalkové, které diváky provedou celým koncertem. Pozvání vytvořit dramatické miniatury inspirované slavnými literárními předlohami přijala spisovatelka Markéta Pilátová.

Prodej vstupenek

Dne 18. března byl zahájen prodej vstupenek na 1. a 2. kolo flétnové a klavírní soutěže Pražské jaro. Vstupenky na festivalové koncerty, workshopy a masterclassy je možné zakoupit online na festival.cz

Podrobné informace k jednotlivým koncertům jsou k dispozici na festival.cz v sekci Program. Informace o stavu objednávek, platbách, fakturaci či hromadných objednávkách získají zákazníci na čísle +420 461 049 232 společnosti ENIGOO. Informace k programu festivalu poskytuje Pražské jaro na lince +420 257 310 414.

Komentář editora

Nový ředitel Pražského jara Robert Hanč inspirován Clam-gallasovským palácem použil na setkání s novináři zajímavou metaforu o atlasech či herkulech, kteří ekonomicky podpírají festival (ministerstvo kultury, Praha, ČEZ, innogy atd.). Jestliže tento příměr propojím s jeho vizemi a plány, pak festival bude muset najít další finančně silné herkuly… Poprvé jsem od ředitele jakékoli hudební instituce slyšel sympaticky znějící myšlenku, že festival je veřejnou službou a jeho tým je služebníkem veřejnosti. Jen doufám, že se podaří přesvědčit nového ministra kultury, aby dal festivalu miliony navíc. Podobnou tužbu má totiž několik dalších festivalů, orchestrů a divadel…

Výborným nápadem před několika lety bylo realizovat prostřednictvím firmy Kodl veřejnou aukci obrazů coby benefici ve prospěch festivalu. Letošní zadání po výtvarníky, Jaro, bylo nadějeplné a výsledky jsou podstatně zajímavější než letošní kýčovitý grafický design festivalu. Finanční výsledek sice asi není pro rozpočet Jara klíčový, ale je to závažný signál a pro oba subjekty zvýšení prestiže a dobrá reklama.

Víte, co spojuje Pražské jaro a Prague Philharmonii, dříve Pražskou komorní filharmonii? 1. Osobnost Jiřího Bělohlávka, který byl zakladatelem a šéfdirigentem orchestru a také několik let předsedou umělecké rady Jara. 2. Debut Pražského jara, kdy bude Prague Philharmonii poprvé řídit české veřejnosti neznámý mladý dirigent Ondřej Soukup. 3. Setkání Prague Philharmonie s médii 16. 3. otevřela stejná hudba jako tiskovou konferenci Pražského jara –  Johan Halvorsen: Passacaglia na téma ze Suity pro cembalo g moll Georga Friedricha Händela. 16. 3. ji zahráli Pavla Tesařová a Stanislav Svoboda, 18. 3. absolventi Akademie MenART Magdalena Pawlicová a Tobiáš Balíkovský. Bylo to velmi nadějné, nicméně výkon slečny Tesařové byl podstatně lepší.  

Nabídka Festivalu Rudolfa Firkušného je opět atraktivní a vyvážená (leskem a do jisté míry i genderem). Určitě bude zážitkem vidět ve stejný okamžik na pódiu Dvořákovy síně  Rudolfina pány Kisina a Schiffa, což mi připomíná například příběh dvojice Argerich – Pletnev, dokonalý bude recitál pana Sokolova, přičemž pan Kozák udělá jistě vše, aby hrdě hájil české barvy a nebyl vůči původem ruskému pianistovi pouhým doplňkem. Při vší úctě k nim však nechápu, proč dramaturg tohoto záslužného projektu není kreativnější a nejsou zváni (nebo jsou a nemají čas?) mimořádní zahraniční klavíristé, kteří buďto dosud v Praze nehráli nebo jen sporadicky. Po světě cestují  jednotky až desítky pianistů, kteří jsou stejně dobří a zajímaví. Nicméně často se vracející cizinci jsou v mých očích problémem mnoha orchestrů a festivalů.

Je dobře, že festival dává pravidelně prostor projektu MenART, nicméně pozornost by mohl občas věnovat dalším veřejně prospěšným konceptům edukace – Akademii komorní hudby, Ševčíkově akademii, vítězům prestižních dětských a mládežnických soutěží doma i ve světě. Jsem přesvědčen, že kdyby dal prostor například České studentské filharmonii (třeba řízené Simonem Rattlem), byl by výsledek stejně zajímavý jako koncerty českých profesionálních orchestrů.

Vedení festivalu s uměleckou radou by měly vážně diskutovat otázku podstatného rozšíření jazzu o nějakou hvězdnou sérii. Ale ne kvůli ministru kultury, který má jazz asi ve zvláštní oblibě, ale jako reakci na prostou skutečnost, že takový festival ve festivalu by zaplnil v Praze vakuum a zvýšil mu při dobrém vedení prestiž. Jenže i toto by stálo miliony navíc…

Douška: Ministr kultury Oto Klempíř sdělil médiím: „Pražské jaro je pro mě každoročně jednou z nejkrásnějších hudebních událostí roku“. Věřím, že budu mít konečně štěstí a v rámci festivalu jej poprvé uvidím na koncertu klasické hudby. Zatím nemám pocit, že by byl nadšeným služebníkem české kultury a náročné hudby zvlášť.

Michal Cimala.

Jan Hýsek.

Pavla Malinová.

Karolina Netolická.

Jakub Špaňhel.

Vladimír Véla.