Tisková zpráva České filharmonie
Česká filharmonie vstoupí do své 131. sezony pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova. Do Rudolfina se vrátí hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a sir Simon Rattle. Rezidenční umělkyní bude houslistka Janine Jansen a rezidenčním skladatelem Thomas Adès. Česká filharmonie uspořádá v příští sezoně 72 koncertů v tuzemsku, 22 v zahraničí a dalších více než 300 vzdělávacích akcí. Český spolek pro komorní hudbu program obohatí o dalších 37 koncertů.
„Vrcholem 130. sezony je dokončení mahlerovského cyklu, na kterém jsme pracovali osm let. Tento projekt pomohl dále posílit jedinečnou identitu orchestru doma i v zahraničí. Stagnace pro nás nepřichází v úvahu, a proto věřím, že nová sezona bude dalším krokem v rozvíjení toho, čeho se nám podařilo dosáhnout,“ uvedl šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov, který 1. září 2026 zahájí 131. sezonu České filharmonie a svou devátou sezonu v jejím čele.
Fota Jan Kantor / ČF.
Programy Semjona Byčkova v nové sezoně akcentují vrcholná díla ruského repertoáru, včetně skladeb Šostakoviče, Musorgského a Rachmaninova. Společně s Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem si také připomene 200. výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena uvedením jeho Deváté symfonie.
Na setkání České filharmonie s novináři v Sukově síni Rudolfina byla dobrá atmosféra. Snad bude důvod pro úsměvy i na konci sezony 2026/2027.
Semjon Byčkov povede Českou filharmonii i na většině zahraničních turné. V srpnu se orchestr po více než půlstoletí vrátí do Švédska a Finska, v září zavítá do Švýcarska, v listopadu do Belgie, Francie a Španělska a na jaře příštího roku vystoupí ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku a Německu. Pouze na Slovensku povede Českou filharmonii na konci září dirigentka Elim Chan. S orchestrem se na zahraničních turné vedle sólistů pražské sezony představí také pianisté Yunchan Lim a Mao Fujita a houslista Gil Shaham. Vedle zahraničních aktivit vystoupí orchestr také na tuzemských hudebních festivalech Dvořákova Praha, Janáček Brno, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl a představí se rovněž na karlovarském festivalu Variace.
David Mareček, generální ředitel České filharmonie.
Jakub Hrůša, hlavní hostující dirigent a od sezony 2028/2029 šéfdirigent a hudební ředitel orchestru, připraví program složený z děl Beethovena, Strausse, Suka a Smolky. Sir Simon Rattle, hlavní hostující dirigent – k poctě Rafaela Kubelíka, uvede orchestrální díla Šostakoviče, Dvořáka a Debussyho a koncerty Samuela Barbera a Karola Szymanowského.
Z dalších dirigentských hostů se do Prahy vrátí Herbert Blomstedt, Charles Dutoit, Nicholas Kraemer, Vasilij Petrenko a David Robertson. Debutově vystoupí Maxim Jemeljanyčev. Před Českou filharmonii se postaví také rezidenční skladatel 131. sezony Thomas Adès.
Do Prahy se vrátí i Daniel Harding, který na závěr sezony v rámci abonentní řady C vystoupí společně s orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia a naváže tak na letošní koncerty Londýnského symfonického orchestru se sirem Antoniem Pappanem. Koncerty s italskými hosty se mimořádně konají ve Španělském sále Pražského hradu, neboť v Rudolfinu se bude rekonstruovat střešní terasa.
Rezidenční umělkyně 131. sezony Janine Jansen zahraje s Českou filharmonií houslové koncertyKarola Szymanowského, Ludwiga van Beethovena a Dmitrije Šostakoviče. V recitálové řadě Českého spolku pro komorní hudbu provede s klavíristou Alexandrem Kantorowem sonáty Beethovena, Debussyho a Francka.
Sólisty dalších koncertů budou houslistka Karen Gomyo, klavíristé Behzod Abduraimov, Seong-Jin Cho, Kirill Gerstein a Yuja Wang, hornista Radek Baborák a pěvci Fleur Barron, Andrew Staples a další. V roli sólistů se představí také několik vynikajících hráčů České filharmonie – koncertní mistr Jiří Vodička, koncertní mistr violoncell Václav Petr a první trumpetista Walter Hofbauer.
Na koncertech Jakuba Hrůši zazní ve světové premiéře dílo Martina Smolky Melancholie sedí a kouká jinam, které vzniklo na objednávku České filharmonie. V české premiéře orchestr uvede také Frenzy: a short symphony Johna Adamse z roku 2023 a Aquifer Thomase Adèse z roku 2024. Od rezidenčního skladatele Thomase Adèse zazní v průběhu sezony i jeho další díla, například In Seven Days a Märchentänze.
Po Byčkovově kompletu Mahlerových symfonií vydá společnost Pentatone na podzim 2026 nahrávku Páté a Sedmé symfonie Dmitrije Šostakoviče, na niž na jaře následujícího roku navážou díla Igora Stravinského – Svěcení jara a Pulcinella. Nahrávkou Dramatické ouvertury Josefa Suka Česká filharmonie v příští sezoně završí dlouhodobý projekt sukovského symfonického kompletu, který vzniká pod taktovkou Jakuba Hrůši.
Bohatý program na příští sezonu připravilo vzdělávací oddělení České filharmonie. Nebude v něm chybět hudební zpracování příběhu Romea a Julie Sergeje Prokofjeva ani Janáčkova symfonická báseň Taras Bulba v podání České studentské filharmonie pod vedením Marka Ivanoviće. Česká studentská filharmonie se navíc opět zapojí do abonentních koncertů České filharmonie – Charles Dutoit s ní nastuduje Mozartovu Symfonii č. 39 Es dur. Součástí edukačního programu bude také koncert orchestru složeného ze žáků ZUŠ a hráčů České filharmonie připravený dirigentem Petrem Altrichterem.
Do své 132. sezony vstoupí Český spolek pro komorní hudbu. Výrazné místo v jeho dramaturgii zaujímá odkaz Ludwiga van Beethovena. Mistra vídeňského klasicismu připomene mimo jiné kompletní uvedení houslových sonát v podání koncertního mistra České filharmonie Jana Fišera za doprovodu klavíristy Martina Kasíka či koncerty Komorního orchestru České filharmonie s Kirillem Gersteinem, který provede všechny skladatelovy klavírní koncerty. Mimořádný beethovenovský koncert připraví také Jevgenij Kissin. Spolkový program doplní vystoupení předních domácích i světových souborů, mezi nimiž nechybí Smetanovo trio ani Juilliard String Quartet, a sólistů, například barytonisty Javiera Arreye, varhaníka Vincenta Duboise či klavíristy Víkingura Ólafssona.
Realizace ambiciózních plánů 131. sezony České filharmonie je umožněna díky silné a stabilní podpoře Ministerstva kultury České republiky a partnerů orchestru. Poděkování patří generálnímu partnerovi Skupině ČEZ, globálnímu partnerovi skupině PPF, hlavnímu partnerovi CTP, tradičním partnerům České spořitelně a společnosti Škoda Auto a dárcům sdruženým v Dynamickém klubu při Nadaci pro rozvoj České filharmonie, kteří přispívají k naplňování dlouhodobé umělecké vize orchestru.
Abonentní cykly a vstupenky na mimořádné, edukační a adventní koncerty budou v prodeji od 15. dubna. Prodej jednotlivých vstupenek na abonentní koncerty začíná 3. června.
Douška editora
Symfonické orchestry České republiky působí v ekonomickém prostředí, které mohou ovlivňovat v mikro ekonomice jen částečně, v makro rozměru vůbec. Navíc se mi nezdá, že by současná vláda, předně pak ministr kultury, měla zájem o rozvoj orchestrů (na vyšší úrovni o rozvoj živého umění), vnímala platové podmínky umělců a chtěla dělat něco zásadního s podporou živé hudby. Myslím, že podpora metropolitních a městských orchestrů narazila ze strany státu, municipalit a krajů na svůj strop. Dokonce ani příspěvková elitní Česká filharmonie, která se desítky let hřeje v záři ministrů kultury, může jen snít o radikálním zvýšení podpory státu. Příspěvek na provoz od zřizovatele má necelých 266 milionů, ale i přes neuvěřitelnou schopnost získávat finance od soukromých dárců a institucionálních mecenášů, to stačí na uspokojení všech vizí a plánů jen částečně. Navíc mám pocit, že nadšení české byznysu podporovat klasickou hudbu stagnuje či má spíše sestupnou linku… Česká filharmonie je jediným českým orchestrem, který je schopen ufinancovat v sezoně neskutečnou plejádu hvězd – Jansen, Rattle, Shaham, Fujita, Robertson, Adès, Harding, Wang, Kantorow, Staples, Hrůša… Cest, jak navýšit finanční budget pro rozvoj však moc není. Snad kdyby největší dosavadní mecenáši orchestru výrazně navýšili podporu nebo kdyby se vytvořilo filantropické konsorcium českých miliardářů včetně nejsilnějších zbrojařů…
Jestliže je průměrná hrubá mzda v Praze 65 000 a medián 48 000, v ČR 53 000 (medián 42 000), v ČF je průměr 65 000. Pro srovnání příklady: Filharmonie Brno – údajně rozpětí mezi 35 000 – 50 000, Janáčkova filharmonie – cca 35 000, Karlovarský symfonický orchestr – 31 000, FOK – podobně, SOČR – hrubá mzda cca 52 000… Obdivuji, že i v takových podmínkách slyším na koncertech skvělé výkony – u většiny na mezinárodní úrovni, Česká filharmonie často atakuje patnáct nejlepších světových symfonických orchestrů.
Politika si podala ruce s Uměním.
