Jakkoli se několik českých festivalů snaží dostihnout Pražské jaro, je to marná snaha. Proti je tradice, vnímání veřejnosti včetně jinak málo kulturních politiků, kredit ve světě, finanční možnosti, sídlo v metropoli.

Letos ustál nepříjemnou krizi, kdy pro veřejnost náhle rezignoval ředitel Pavel Trojan (údajně kvůli nepřekonatelnému sporu se svým dramaturgem Josefem Třeštíkem, jenž bitvu vyhrál a byl ustanoven uměleckým ředitelem festivalu), naštěstí došlo s příchodem přechodného statutárního ředitele Františka Němečka, vysokého úředníka ministerstva kultury, ke stabilizaci instituce, jak vidno z programu 81. ročníku, který je však i dílem jeho předchůdce. Festival a hudební veřejnost čekají na výsledek konkurzu, který by měl být relativně brzy zveřejněn. Věřím, že vše proběhne transparentně včetně zdůvodnění výsledku a seznamu členů komise a že Pražské jaro povede manažersky a lidsky špičkový odborník, který se vyrovná nejlepším osobnostem celé historie festivalu a pokusí se vzdorovat atmosféře protislužeb, která  zčásti infikuje hudební život České republiky.

Prozatímní ředitel festivalu a nový umělecký ředitel festivalu. Foto Pražské jaro / Jan Kantor.

Reflexi našeho největšího, nejznámějšího a nejbohatšího festivalu klasické hudby jsem rozdělil do dvou částí. První je polyharmonickým komentářem, druhá je oficiální shrnutí festivalu.

Záplava hvězd, jistot, odvahy, novinek a barev

Nabídka hvězd jakou jinde nenajdete

Hodně lidí potěší, že první dny prozáří dvojhvězdí Magdalena Kožená – Simon Rattle, navíc podpořená údajně nejlepším rozhlasovým orchestrem světa – Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks. Dostatečné množství peněz se našlo na několik dalších super orchestrů – Orchestra of the Age of Enlightenment (jsem moc rád, že se konečně vrátí do Prahy, navíc se jejich sborem, řídit je bude ovšem Čech Václav Luks!), Sächsiche Staatskapelle Dresden, Oslo Philharmonic, Rotterdam Philharmonic, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin (Tomáše Hanuse velmi ctím, ale raději bych tento orchestr slyšel po vedením stávajícího šéfa Robina Ticciatiho). Samozřejmě nerozdělitelné je spojenectví s domácí a přitom světovou Českou filharmonií.

Magdalena Kožená. Foto Holger Jacoby (Kozerthaus Dortmund).

Patricie Kopatchinskaja. Foto Pražské jaro / Milan Mošna.

Neobyčejně zajímavá je sestava hvězd s vysokým mezinárodním renomé: na základě loňského mimořádného ohlasu hostování Patricie Kopatchinskaje se tato houslistka, originální vizáží, hrou a výkladem hudby, vrací. Možná je to předčasný vstup do stejné řeky, ale kdo by se na ní mohl zlobit, když zahraje houslový koncert Luboše Fišera a vytvoří tak z let 2025/2026 dokonalý kruh. Snad ještě originálnější ženou je Barbara Hannigan, dirigentka, zpěvačka, tanečnice, performerka – rezidenční umělkyně 2026. Vše, čeho se bude účastnit, je už teď napínavé, ale vrcholem bude pro mě její výklad interpretačně těžké mini opery Francise Poulenca Lidský hlas. Těším se nejen na ni, ale i na způsob, jak se nejen s tím, ale i například s jazzovou suitou Georga Gershwina Girl Crazy, což by mohla být atraktivní show, vyrovná Česká filharmonie.

Barbara Hannigan. Foto Cyrus Allyar.

Oblíbené klavírní umění ve vrcholné podobě si jistě najde spoustu posluchačů v koncertech bratrů Jussenových a Marthy Argerich, která nabídne Schumannův koncert, který v září uvedl na Dvořákově Praze Kirill Gerstein.

Lucas a Arthur Jussenovi. Foto Jesaja Hizkija.

Lahav Shani. Foto Marco Borggreve.

Jestliže Danile Gatti, Lahav Shani, Jakub Hrůša, Tomáš Netopil a Tomáš Hanus  jsou v Praze velké osvědčené jistoty, jméno Klaus Mäkelä je u nás obestřeno hvězdnou aureolou a tajemstvím. Je to údajně nejzajímavější dirigent současnosti (mimochodem violoncellista, jenž by zastínil lecjakého koncertního mistra).  Mám rád zvuk Oslo Philharmonic a těším se na jejich společného Sibelia, ale snad jej uvidím v budoucnu dirigovat v Praze Orchestre de Paris, Chicago Symphony a hlavně Royal Concertgebouw Orchestra, který povede od roku 2027.

Klaus Mäkelä. Foto Marco Borggreve.

Hudební lahůdkou nejvyšší kvality by měl být závěrečný koncert 4. června 2026, který se nebude opakovat! Poprvé po roce 1989 uslyším Verdiho Requiem v kompletu, který mě snad uspokojí. Daniele Gatti a jeho drážďanský orchestr a sbor a úctyhodné hvězdné kvarteto, které by mě nemělo zklamat – Eleonora Buratto, Elīna Garanča, Benjamin Bernheim a Riccardo Zanellato, vypadá jako svatopetrská jistota ve Vatikánu. Jistoty se vytrácejí i v hudebním světě, ale snad se dočkám výjimky…   

Jistota a odvaha

Dvojice Jiří Vodička – David Mareček je dobře známá. Vloni jim Supraphon vydal vydařený komplet Dvořákova komorního houslového díla, takže jsem očekával, kdy se objeví v programu Jara. Objeví se poslední květnový den, a to hned ve Dvořákově síni Rudolfina. Bohužel takové štěstí nemá Bennewitz Quartet, který bych řadil mezi nejlepší evropská smyčcová kvarteta, jenž skončil opět v Anežském klášteru. Nic proti němu, ale nejlepší pražské pódium by si tento soubor zasloužil (navíc hrají můj oblíbený a v Česku málo známý Brittenův kvartet).

Kvalitními jistotami bude Smetanovo trio, Salon ZUŠ, Ensemble Modern, Hana Kotková… Těší mě, že si Státní opera s Jarem vzpomněly na Poulencovy Dialogy karmelitek, že FOK s Tomášem Netopilem prosadili Berliozovo Faustovo prokletí a Václav Luks zaštítí Haydnovo Stvoření. Je skvělé, že v obsazení, jež budí naději, bude scénicky uvedeno oratorium-opera Julese Masseneta Máří Magdalena!

Poprvé bude hostem festivalu renomovaný Helsinský barokní orchestr s jednou novodobou premiérou. Nicméně nevím, proč zdvořilostní poctou hostitelské zemi je kompozičně průměrné Stabat Mater Jakuba Jana Ryby místo české hudby evropské úrovně, třeba z kuchyně Jana Dismase Zelenky…

Na počátku byly projekty Víkend komorní hudby, Prague Offspring (soudobá hudba) a Spring TEEN (rodina, děti, teenageři) progresivní, odvážné, ba i riskantní. Všechny potvrdily svoje místo na slunci. Jen je možná k diskusi, jestli je toho slunce „akorát“, málo nebo moc a jestli to není někdy na úkor něčeho jiného, co by jinou mírou objevnosti zaujalo Prahu i svět.

Barvy

Pražské jaro dýchalo s větším i menším úspěchem v minulosti i současnosti obrazně i fyzicky jarem, a to za nemalého přispění výtvarna. Od roku 2026 nastává tříletka firmy Oficina. Je to sice poněkud eklektické, s gejzírem barev, výraznou typografií, která nemusí být všem příjemná, nicméně bude jistě vizuálně silně kontaktní na všemožných médiích (plakáty, videa, polepy tramvají, autobusů, big boardy, mobily, internet, televize, programy…). Jsem zvědav na její metamorfózy. 

Na Pražské jaro 2026 se těším. Mám pocit, že každý čtenář Polyharmonie si něco může vybrat.

Luboš Stehlík

Foto Pražské jaro / Jan Kantor.

Oficiální zpráva Pražského jara

81. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční od 12. května do 4. června 2026 a nabídne více než šedesát akcí, z toho 38 koncertů, 19 workshopů a masterclassů a 7 doprovodných akcí včetně tradiční výstavy Pražské jaro Art Salon. V roce, kdy si festival připomene osmdesát let od svého založení, na něm vystoupí 97 umělců, komorních souborů a orchestrů z 28 zemí světa. Po sedmasedmdesáté mu bude předcházet Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, jež proběhne od 6. do 14. května. Prodej vstupenek na koncerty 81. ročníku zahajuje 5. listopadu v 11 hodin on-line na festival.cz.

„Pražské jaro je platformou, která posluchačům každoročně nabízí to nejlepší jak z mezinárodní, tak z domácí scény klasické hudby a vedle největších hvězd představuje rovněž nejtalentovanější mladé hudebníky na počátku umělecké dráhy. Ve znamení této tradice se ponese i 81. ročník festivalu, jehož programová nabídka opět pokrývá hudební vývoj od renesance až po tvorbu současných autorů a autorek,“ uvádí ředitel festivalu Milan Němeček.

„Ročník 2026 je výjimečný svými velkými vokálně-instrumentálními projekty. Přivítáme také řadu špičkových orchestrů, včetně Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, který je nerozlučně spjatý se zakladatelem Pražského jara Rafaelem Kubelíkem. Na festival se po dvaapadesáti letech vrátí Martha Argerich, po třech letech se můžeme znovu těšit na finského dirigenta Klause Mäkeläho. Nabídneme recitál čerstvého vítěze Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě Erica Lu a čeká nás mnoho festivalových debutů, zejména z řad světových pěveckých hvězd. Poprvé na festivalu vystoupí například Elīna Garanča, Benjamin Bernheim, Kang Wang, a především kanadská sopranistka a dirigentka Barbara Hannigan, rezidenční umělkyně Pražského jara 2026,“ poznamenává k dramaturgii umělecký ředitel Pražského jara Josef Třeštík. „Představíme rovněž celou jednu významnou generaci českých dirigentů: Petra Popelku, Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila, Tomáše Hanuse, Václava Lukse a Roberta Jindru. A v neposlední řadě bych rád upozornil na rezidenční skladatelku Prague Offspring 2026 Unsuk Chin,“ dodává.

Rezidenční umělkyně Barbara Hannigan

Barbara Hannigan patří k nejoriginálnějším umělcům 21. století. Jako pěvkyně premiérovala více než stovku skladeb a spolupracovala se skladateli jako Pierre Boulez, Henri Dutilleux, György Ligeti, Karlheinz Stockhausen, Salvatore Sciarrino, George Benjamin nebo Hans Abrahamsen. Je hlavní hostující dirigentkou Göteborského symfonického orchestru, uměleckou partnerkou Londýnského symfonického orchestru, první hostující umělkyní Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu a na podzim roku 2026 se stane šéfdirigentkou a uměleckou ředitelkou Islandského symfonického orchestru. Její výjimečný umělecký profil dokresluje řada prestižních ocenění, mimo jiné titul umělec roku časopisu Gramophone nebo Polar Music Prize 2025, švédská hudební cena založená vydavatelem a manažerem skupiny ABBA Stigem Andersonem, kterou získala spolu s jazzmanem Herbiem Hancockem a kapelou Queen. V roce 2025 jí byl rovněž udělen titul umělec roku Musical America.

Její bohatá umělecká rezidence na Pražském jaru 2026 zahrnuje pět projektů – čtyři koncerty a jeden masterclass. Kanadská pěvkyně a dirigentka se představí ve dvou programech z komorní hudby s klavíristou Bertrandem Chamayou a Belcea Quartet a ve dvou orchestrálních projektech s Českou filharmonií, kterou bude dirigovat poprvé ve své kariéře. „Opravdu se velmi těším z toho, že jsem rezidenční umělkyní Pražského jara 2026 a že budu moci uvést dva komorní programy se svými drahými uměleckými kolegy a dva programy s Českou filharmonií. Především bych vyzdvihla provedení opery La Voix humaine (Lidský hlas), ve které jak zpívám, tak ve stejnou chvíli diriguji. Půjde o českou premiéru tohoto projektu, který zahrnuje i živý video přenos na velkou obrazovku za orchestrem prostřednictvím tří kamer umístěných v orchestru,“ říká ke své festivalové rezidenci Barbara Hannigan. Její programy s orchestrem jsou repertoárově rozkročeny od děl Josepha Haydna až po hudbu 20. století: Charlese Ivese, Arnolda Schönberga, George Gershwina, Richarda Strausse a již zmiňovaného Francise Poulenca. Společně v roli zpěvačky a dirigentky se ještě jednou představí ve suitě z Gershwinova muzikálu Girl Crazy, za jejíž nahrávku získala v roce 2018 Cenu Grammy. V komorních projektech zazní v jejím podání díla Arnolda Schönberga, Paula Hindemitha, Oliviera Messiaena a v české premiéře mimořádně působivý cyklus Jumalattaret amerického skladatele a jazzmana Johna Zorna na texty z finského eposu Kalevala.

Umělecká rezidence Barbary Hannigan na Pražském jaru 2026

20. 5.   Barbara Hannigan & Bertrand Chamayou

24. 5.   Barbara Hannigan & Belcea Quartet

26. 5.   Barbara Hannigan / Lidský hlas

31. 5.   Masterclass (zpěv)

2. 6.     Barbara Hannigan & Česká filharmonie

Zahajovací koncert Pražského jara připomene 100 let SOČR

Zahájení festivalu cyklem symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast bylo v roce 2026 svěřeno do rukou dirigenta Petra Popelky a Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který ve stejném roce oslaví 100 let od svého založení. „Zahajovat festival Pražské jaro se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu je především obrovská radost, protože tento festival mám hluboko ve svém srdci. Jsem ohromně rád, že jsme tímto způsobem dostali možnost krásně a důstojně oslavit sto let existence našeho orchestru,“ říká Petr Popelka, který tímto koncertem završí své čtyřleté působení na pozici uměleckého ředitele a šéfdirigenta SOČR. „Petr Popelka patří aktuálně k nejvyhledávanějším dirigentům světa. V probíhající sezoně se vrací k Chicagskému symfonickému orchestru, Clevelandskému orchestru a čeká jej debut s Berlínskými a Mnichovskými filharmoniky a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Současná sezona je zároveň jeho poslední v čele SOČR. Zahájení Pražského jara Mou vlastí bude vyvrcholením jejich spolupráce a dokladem toho, jakou stopu tento vynikající český dirigent v orchestru zanechal,“ říká Josef Třeštík.

SOČR je jedním z českých orchestrů, který se nesmazatelně zapsal do historie festivalu zejména uváděním hudby 20. století. Připomeňme program ze skladeb Arthura Honeggera za řízení skladatele (1949), uvedení Il Canto sospeso Luigiho Nona pod taktovkou Claudia Abbada (1966), Koncertu pro sitár a orchestr č. 1 Raviho Shankara (2005) nebo Symfonie č. 7 „Sedm bran jeruzalémských” Krzysztofa Pendereckého za řízení skladatele (2017). Z českých autorů představil na festivalu mimo jiné díla Miloslava Kabeláče, Ladislava Vycpálka, Josefa Bohuslava Foerstera, Ilji Hurníka, Otmara Máchy, Svatopluka Havelky, Jana Hanuše, Jana Klusáka nebo v roce 2002 světovou premiéru oratoria Juda Maccabeus Sylvie Bodorové. Má vlast zazněla na Pražském jaru v podání SOČR celkem jedenáctkrát, poprvé v roce 1950 s Karlem Ančerlem, naposledy v roce 2009 s polským dirigentem Antonim Witem.

Zahajovací koncert 12. května od 20.00 ze Smetanovy síně Obecního domu bude ve spolupráci se Skupinou ČEZ živě přenášen v rámci Open air Pražského jara.

Pražské jaro ve znamení vokálně-instrumentálních děl a elitních pěvců

Jednou z výrazných programových linií Pražského jara 2026 jsou velké vokálně-instrumentální kompozice. Na festivalu zazní Stabat Mater Jakuba Jana Ryby a v novodobé premiéře oratorium La Purificazione di Maria Virgine Antonia Casimira Cartellieriho v podání Helsinki Baroque Orchestra a jeho uměleckého ředitele Aapo Häkkinena, Faustovo prokletí Hectora Berlioze pod taktovkou Tomáše Netopila se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, opera Lidský hlas Francise Poulenca s Barbarou Hannigan a Českou filharmonií, Máří Magdaléna Julese Masseneta v podání Orchestru Národního divadla a Roberta Jindry, Stvoření Josepha Haydna v interpretaci Orchestra of the Age of Enlightenment a Václava Lukse a ročník s číslovkou 81 vyvrcholí uvedením Verdiho Messa da Requiem se Sächsische Staatskapelle Dresden a Danielem Gattim. Poprvé v České republice zazní 14. května skladba Where are You? Ondřeje Adámka v premiérovém obsazení s Magdalenou Koženou, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu a sirem Simonem Rattlem. Dirigent Ondřej Soukup zařadil do programu svého debutu na Pražském jaru působivou skladbu Samuela Barbera Knoxville: Léto roku 1915 s orchestrem Prague Philhamonia a sólistkou Simonou Šaturovou. A Ensemble Modern uvede na svém prvním koncertě 29. května v Centru současného umění DOX kompozici Akrostichon-Wortspiel rezidenční skladatelky Prague Offspring 2026 Unsuk Chin se sopranistkou Sarah Aristidou. Ve spolupráci s Národním divadlem je pak v rámci festivalu plánována premiéra opery Francise Poulenca Dialogy karmelitek v hudebním nastudování Hermanna Bäumera a v režii Barbory Horákové Joly.

Na Pražském jaru 2026 se díky tomu představí rovněž celá řada vynikajících pěveckých sborů, včetně Choir of the Age of Enlightenment nebo Singverein der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, jenž v roce 1910 premiéroval Mahlerovu Osmou symfonii, a také mnoho elitních světových pěvců. V českém debutu vystoupí v roli Ježíše v duchovním dramatu Máří Magdaléna australsko-čínský tenorista Kang Wang, finalista BBC Cardiff Singer of the World 2017. V českých debutech se dále na festivalu uvedou tenoristé Tuomas Katajala, basista Alexander Vinogradov, sopranistka Lydia Teuscher a mezzosopranistka Marie Seidler. Svůj pražskojarní debut budou mít sopranistky Aleksandra Kurzak, Eleonora Buratto a Samantha Clarke, mezzosopranistky Elīna Garanča, Arnheiður Eiríksdóttir a Štěpánka Pučálková, tenoristé Benjamin Bernheim, Paul Appleby, Nick Pritchard a Patrick Grahl, barytonista Cornelius Uhle, basbarytonista Krešimir Stražanac a basista Riccardo Zanellato.

Evropská orchestrální řada

Ani na 81. ročníku Pražského jara nebudou chybět elitní světové orchestry, tentokrát z evropského kontinentu. Pod taktovkou sira Simona Rattla se na festival po třech letech vrátí Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, a to hned ve dvou programech 14. a 15. května. Jedno z posledních vystoupení v pozici šéfdirigenta Filharmonie Oslo bude mít na Pražském jaru Klaus Mäkelä, který do svého programu zařadil vedle Lemminkäinen Jeana Sibelia také českou hudbu – Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka se sólistou Trulsem Mørkem, jenž za nahrávku této skladby obdržel prestižní cenu ECHO Klassik. Po téměř pětatřiceti letech se na Pražské jaro vrátí jedno z nejlepších německých symfonických těles, berlínský „think tank“ Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Po Lorinu Maazelovi a Vladimiru Ashkenazym jej bude tentokrát řídit český dirigent Tomáš Hanus a jako sólista se v Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1 Es dur Dmitrije Šostakoviče představí vítěz soutěže Pražské jaro 2025, japonský violoncellista Yuya Mizuno. Pražskojarní debut Rotterdamského filharmonického orchestru nám svou dramaturgií připomene též skvostné umělecké osobnosti 19. století – Roberta Schumanna, Claru Schumann a Johannese Brahmse. Na úvod koncertu zazní v Čechách prakticky neznámá předehra Cyrano de Bergerac nizozemského skladatele Johana Wagenaara, dílo připomínající velké romantické partitury Richarda Strausse. Po dvaapadesáti letech se s tímto orchestrem vrátí na Pražské jaro legendární  klavíristka Martha Argerich, taktovky se ujme poprvé na Pražském jaru jeho současný šéfdirigent Lahav Shani. Závěr festivalu pak bude patřit již zmíněné Sächsische Staatskapelle Dresden s dirigentem Danielem Gattim.

Vedle velkých symfonických těles přijedou na festival 2026 významní evropští zástupci poučené interpretace staré hudby. Ve festivalovém debutu se představí Helsinki Baroque Orchestra v zajímavém programu z českých hudebních archivů počátku 19. století, v Haydnově Stvoření uslyšíme jeden z nejvěhlasnějších světových souborů dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment a v programu z hudby 18. století se ve spolupráci s klavírním duem Lucas a Arthur Jussenovi vrátí na festival slavná Academy of St Martin in the Fields. Bratři Jussenové pak vystoupí na Pražském jaru ještě 3. června ve skladbách 20. a 21. století pro dva klavíry a bicí nástroje.

Unsuk Chin, rezidenční skladatelka Prague Offspring

„Má hudba je odrazem mých snů,“ prozradila na sebe Unsuk Chin. Rodačce z jihokorejského Soulu, pro kterou se v tvorbě stalo určující propojení kultury Východu a Západu, se za její skladby dostalo největších poct, jakých mohou žijící skladatelé dosáhnout. V roce 2004 získala Grawemeyerovu cenu, která bývá považována za Nobelovu cenu v hudbě. Následovala Cena Arnolda Schönberga a v roce 2024 prestižní cena Ernst von Siemens Musikstiftung. Hudbu Unsuk Chin uvádějí a objednávají ty nejlepší světové orchestry a operní domy: Berlínští filharmonikové, Chicagský symfonický orchestr, Newyorská a Losangeleská filharmonie nebo Bavorská státní opera. Jejím velkým obdivovatelem a propagátorem je dirigent Kent Nagano, hudbu Unsuk Chin ovšem s oblibou uvádějí i další světoví dirigenti a dirigentky jako sir Simon Rattle, Gustavo Dudamel, Esa-Pekka Salonen, David Robertson nebo Mirga Gražinytė-Tyla.

Na Prague Offspring zazní čtyři její skladby: Akrostichon-Wortspiel (1993) pro soprán a orchestr se sólistkou Sarah Aristidou, Dvojkoncert pro klavír, bicí nástroje a ansámbl (2003) s klavíristou Orlandem Bassem a perkusionisty Ensemble Modern Rainerem Römerem a Davidem Hallerem a Gougalōn (2009) inspirovaný její první cestou do Číny. Na besedě s Unsuk Chin 29. května zazní ještě scéna z opery Alenka v říši divů s názvem Na radu u Housenky pro sólový basklarinet. Opera byla v časopisu Die Opernwelt oceněna titulem Světová premiéra roku 2007. Interpretace skladeb Unsuk Chin se ujme Ensemble Modern, který bude druhým rokem rezidenčním ansámblem Prague Offspring. Provedení bude řídit dirigent Ilan Volkov.  V rámci Prague Offspring 2026, které proběhne 29. a 30. května v Centru současného umění DOX, zazní dále skladby Ondřeje Adámka, Michala Nejtka, Iannise Xenakise, Michaely Antalové, Tobiáše Horvátha, Patrika Kaka a Jiřího Kadeřábka, pět z nich ve světové premiéře.

Světové premiéry na Pražském jaru 2026

Dlouhodobě zůstává posláním Pražského jara podpora vzniku nové hudby a objednávky směrem k českým a slovenským skladatelům. Pro 81. ročník aktuálně vzniká 11 nových skladeb od těchto autorů:

Kryštof Mařatka (soutěž Pražského jara, povinná skladba pro klavír)

Petr Popelka (soutěž Pražského jara, povinná skladba pro příčnou flétnu)

Jan Dušek (Smetanovo trio, premiéra 16. května)

Nikol Bóková (Salon ZUŠ, premiéra 17. května)

Pavel Samiec (Salon ZUŠ, premiéra 17. května)

Michal Nejtek (Prague Offspring, premiéra 29. května)

Michaela Antalová (Prague Offspring, premiéra 30. května)

Tobiáš Horváth (Prague Offspring, premiéra 30. května)

Patrik Kako (Prague Offspring, premiéra 30. května)

Jiří Kadeřábek (Prague Offspring, premiéra 30. května)

Marko Ivanović (SpringTEEN, premiéra 30. května)

Jazz na Jaru

Poprvé na Pražském jaru vystoupí klavírista Fred Hersch, po více než tři desetiletí klíčová postava světové jazzové scény. Držitel neuvěřitelných sedmnácti nominací na Cenu Grammy a dalších prestižních ocenění jako Doris Duke Artist Award 2016, titulu jazzový pianista roku 2011, 2016 a 2018 udělovaného Asociací jazzových novinářů nebo titulu mezinárodní umělec roku 2021 francouzského časopisu Jazz Magazine, přijede na Pražské jaro se svým triem, jenž bylo v anketě kritiků amerického jazzového časopisu DownBeat zvoleno nejlepší jazzovou kapelou roku 2019. Koncert se uskuteční 21. května v Centru současného umění DOX.

Debut Pražského jara

V pořadí třináctý Debut Pražského jara svěřil festival třicetiletému dirigentovi Ondřeji Soukupovi, absolventovi Královské hudební akademie v Kodani a Royal College of Music v Londýně. Spojnicemi programu, jenž zahrnuje skladby Aarona Coplanda, Samuela Barbera, Antonína Dvořáka a Alberta Ginastery, je americký kontinent a taneční charakter hudby. Sám umělec k programu říká: „Od Coplandova zvuku otevřených amerických prérií se čas na chvíli zastaví v Barberově Knoxville. Po pauze navážeme v některých větách Dvořákovy Suity na Barberovu nostalgii, v jiných na Coplandovo taneční entrée. A s Ginasterou nakonec dotančíme až do velkého finále.“ „Ondřej Soukup je výrazný mladý český dirigent s rychle se rozvíjející mezinárodní kariérou, který již řídil orchestry v Dánsku, Švédsku a Velké Británii,“ odpovídá Josef Třeštík na otázku, proč padla tentokrát volba na tohoto umělce. Debut Pražského jara určený mladým dirigentům, který vznikl v roce 2014 z iniciativy Jiřího Bělohlávka, proběhne 18. května v Rudolfinu. Ondřej Soukup bude poprvé spolupracovat s orchestrem Prague Philharmonia a přední slovenskou sopranistkou Simonou Šaturovou.

Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro

77. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se uskuteční v oboru příčná flétna a klavír v termínu od 6. do 14. května 2026. Finálová kola ve Dvořákově síni Rudolfina budou tradičně součástí hlavního festivalového programu: 13. května v oboru flétna za doprovodu Filharmonie Hradec Králové a dirigenta Kaspara Zehndera, 14. května v oboru klavír ve spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK a dirigentem Petrem Altrichterem. Tradicí zůstává live stream druhých a finálových kol soutěže na YouTube kanálu Pražského jara, který se každoročně těší vysoké sledovanosti. Záznamy z posledního ročníku soutěže 2025 zhlédlo do této chvíle na 40 000 uživatelů. Ve spolupráci s Nadací ČEZ bude rovněž pokračovat úspěšný projekt mentoringu, který soutěž Pražské jaro nabídla svým soutěžícím poprvé v roce 2025. Opět ho povedou přední světoví odborníci na PR komunikaci v oblasti hudebního průmyslu.

Předsedy mezinárodních porot budou francouzský flétnista Philippe Bernold a britský klavírista Daniel Browell. Ve flétnové porotě dále zasednou Emily Beynon (UK), Christina Fassbender (Německo), Barthold Kuijken (Belgie), Václav Kunt (ČR), Jan Ostrý (ČR) a Karl-Heinz Schütz (Rakousko). Porotu klavírní soutěže budou vedle Daniela Browella tvořit Joonas Ahonen (Finsko), Dina Yoffe (Lotyšsko, Německo), Leonel Morales (Španělsko), Katarzyna Popowa-Zydroń (Polsko) a vítězové soutěže Pražské jaro z let 1998 a 2004 Martin Kasík a Ivo Kahánek (ČR). Uzávěrka přihlášek je 1. prosince 2025. Podmínky a informace o soutěži jsou zveřejněny na festival.cz/soutez.

Masterclassy pro studenty uměleckých škol

Oproti roku 2025 Pražské jaro výrazně rozšířilo nabídku masterclassů, které jsou určeny studentům středních a vysokých uměleckých škol. V roce 2026 se mladé generaci budou věnovat tito umělci a soubory v těchto oborech:

13. 5. Barthold Kuijken (příčná a barokní příčná flétna)

14. 5. Joonas Ahonen (klavír)

24. 5. Belcea Quartet (smyčcové kvarteto)

30. 5. Ensemble Modern: Reading Lessons (skladba)

30. 5. Ensemble Modern (hoboj, klarinet, lesní roh, trubka, pozoun, housle, viola a violoncello)

31. 5. Barbara Hannigan (zpěv)

Aktivní účast je zdarma. S výjimkou Reading Lessons, kde jsou účastníci oslovováni napřímo, se mohou zájemci hlásit do 31. března 2026 na e-mailové adrese masterclass@festival.cz.

Foto Pražské jaro / Michal Vencl.

Pražské jaro pro náctileté

Pod názvem Fantastické světy hudby se 30. května od 14 hodin uskuteční v Anežském klášteře třetí ročník projektu SpringTEEN, jenž je určen především náctiletému publiku a rodinám s dětmi. Koncerty klasické, filmové, jazzové i elektronické hudby a kreativní hudební ateliéry pro děti i dospělé se tentokrát vydají za hranici pouhých zvuků do světa vizualizací, pohybu a hudebního divadla. Na dramaturgii se opět podílela Klára Boudalová, která přizvala ke spolupráci Floex Ensemble s robotem Josefem, herce a zpěváka Jana Cinu, SpringTEEN Band a skladatele Marka Ivanoviće. Ten byl osloven ke zkomponování nové skladby, do níž se opět zapojí účastníci workshopů a diváci Velkého finále. Novinkou SpringTEENu 2026 bude spolupráce s Nadačním fondem AutTalk. Některé workshopy jsou tak určeny všem dětem bez rozdílu, včetně těch s poruchou autistického spektra, a jejich pečujícím rodičům. Partnerem SpringTEEN bude již potřetí společnost ABB Česká republika.

Foto Pražské jaro / Václav Hodina.

Pražské jaro Art Salon

Šest originálních děl, šest současných hlasů, jedna benefiční aukce, to je projekt Pražské jaro Art Salon, jehož třetí ročník proběhne v rámci festivalu 2026 opět ve spolupráci s Galerií KODL. Bylo osloveno šest českých umělců, jejichž díla budou vystavena během festivalu v Rudolfinu a v Obecním domě a v květnu 2026 vydražena ve prospěch uměleckých projektů Pražského jara. „Námětem třetího ročníku Pražské jaro Art Salon bude JARO – slovo evokující nejen období znovuzrození a naděje, ale také samotnou podstatu festivalu,“ prozrazuje šéfkurátor Galerie KODL Milan Dospěl. „Jaro symbolizuje nový začátek, růst, naději a obnovu – hodnoty, které jsou úzce spjaty nejen s tímto ročním obdobím, ale také s duchem festivalu Pražské jaro. Téma JARO také přirozeně propojuje emoce, inspiraci a energii, které stojí stejně tak za vznikem hudby, jako výtvarného umění,“ dodává. Jména výtvarníků budou zveřejněna v březnu 2026.

Nový vizuální styl Pražského jara

Pražské jaro 2026 se „oblékne“ do nového vizuálního stylu od studia Oficina pod vedením Marka Cimbálníka a ve spolupráci s Matúšem Buranovským, Františkem Polákem a Janem Netušilem. Tým Oficiny navázal na charakteristické atributy festivalu. Centrálním prvkem zůstalo ikonické logo Františka Muziky, symbol českého designu. Heslem kampaně, na které se podílel komunikační stratég Matúš Kmec, je slovo Jaro. „Zkratka Jaro evokuje úderný a pozitivní symbol festivalu, reflektuje jeho energii a dlouholetou, každoročně se opakující tradici,“ říká Matúš Kmec. „Další výhodou je, že pomocí jednoduchého tagu lze kampaň cílit i na získávání nového publika. Jaro má zkrátka rád každý!“ dodává. Grafické motivy vychází z propojení hudby a jara. „V prvním roce pracujeme s abstraktními florálními motivy, které evokují půvab a vůni května. Grafika je procedurálně generována hrou na klavír nebo pohybem dirigentské taktovky či smyčce, může ale také vycházet z video záznamu či fotografie interpreta. Výsledkem je konzistentní vizuální jazyk propisující se do celého obrazového rejstříku,“ komentuje nový vizuál Marek Cimbálník. Animace ikonického loga festivalu „f“ podtrhuje jeho hudební charakter a dává mu nový život. Písmeno „f“ je rozděleno tenkou linkou odkazující k notovému zápisu, zatímco brandové písmo Quarz s protáhlými serify evokuje dojem, že je vepsáno přímo do notové osnovy.

Memorandum o spolupráci mezi MKČR a festivalem Pražské jaro

Dne 4. listopadu byla ministrem kultury Martinem Baxou a zástupkyní Pražského jara pro fundraising a strategická partnerství Terezou Dubsky podepsána Smlouva o spolupráci, jež v sobě zakotvuje finanční podporu Ministerstva kultury České republiky Pražskému jaru na následující tři roky. „Díky memorandu o spolupráci s ministerstvem kultury má festival Pražské jaro zajištěnu finanční podporu na další tři roky 2026 až 2028 fixní částkou 35 milionů korun ročně. Memorandum přináší festivalu finanční stabilitu umožňující dlouhodobé plánování programu a samozřejmě pomáhá i při komunikaci se zahraničními a lokálními partnery. Poslední ročníky na festival přivedly vynikající světové umělce a orchestry a potvrdily dlouhodobě progresivní dramaturgii, která myslí na mladé umělce a posluchače. To vše je důkazem, že nejvýznamnější festival v této zemi si zaslouží zajištěné financování,“ říká k tomu ministr kultury Martin Baxa.

Možná poslední hudební foto odcházejícího ministra kultury Martina Baxy. Foto Pražské jaro / Jan Kantor.

„Festival Pražské jaro je ukázkovým modelem vícezdrojového financování a my si velmi vážíme podpory našich mecenášů a partnerů jak z veřejné, tak soukromé sféry, kteří vnímají kulturu jako důležitou součást společnosti,“ říká Tereza Dubsky. Zásadní zůstává v roce 2026 rovněž podpora hlavního města Prahy ve výši 15 milionů korun.

Foto Pražské jaro / Jan Kantor.

Prodej vstupenek

Prodej vstupenek na koncerty Pražského jara 2026 bude zahájen ve středu 5. listopadu 2025 v 11 hodin. Vstupenky bude možné zakoupit online na festival.cz. Podrobné informace k jednotlivým koncertům jsou k dispozici na festival.cz v sekci Program. Informace o stavu objednávek, platbách, fakturaci či hromadných objednávkách získají zákazníci na čísle +420 461 049 232 společnosti ENIGOO. Informace k programu festivalu poskytuje Pražské jaro na lince +420 257 310 414.