Orchestr Prague Philharmonia se vrátil z koncertního turné po USA, které vyvrcholilo v legendární Carnegie Hall. Pod vedením šéfdirigenta Emmanuela Villauma a s výjimečnými sólisty, klavíristou Andrewem von Oeyenem a houslistou Blakem Pouliotem, vystoupil orchestr ve čtyřech městech na Floridě a v Georgii. Koncert v Opelice musel být kvůli extrémnímu počasí zrušen, přesto se závěrečný koncert v New Yorku uskutečnil navzdory dramatickému zhoršení počasí.
„Jsme nesmírně hrdí na výjimečně úspěšné turné, které vyvrcholilo v zaplněné Carnegie Hall ovacemi ve stoje, a to navzdory sněhové bouři historických rozměrů. Jako nositelé české hudební tradice jsme s radostí sdíleli s americkým publikem víru, že hudba dokáže spojovat lidi a promlouvat univerzálním jazykem napříč kontinenty,“ uvedl šéfdirigent Emmanuel Villaume. „A nakonec byla jedinou bouří, která toho večera skutečně zachvátila New York, hudba Prague Philharmonia,“ dodavá Villaume.
„Ve světě klasické hudby nemáme olympijské hry a ani je nepotřebujeme. V umění totiž nejde o to být první, ale být jedineční. Přesto v sobě všichni máme touhu mířit k novým metám a zdolávat ty nejvyšší vrcholy. Prague Philharmonia se teď podařilo vystoupat na pomyslný Olymp: zahráli jsme v legendární Carnegie Hall, v zaplněném sále, který nás po strhujícím večeru odměnil potleskem ve stoje a vyžádal si tři přídavky. Vracíme se domů nabití neuvěřitelnou energií, která v nás bude ještě dlouho rezonovat. A už teď se těšíme, až ji budeme sdílet s naším milovaným domácím publikem,“ říká Pavel Trojan, ředitel orchestru.
Repertoár složený z děl Beethovena, Mendelssohna, Mozarta a Dvořáka, který je orchestru stylově i historicky blízký, dal vyniknout jeho přirozené souhře a interpretační kultivovanosti zakořeněné v komorní tradici. Reakce publika, kde nechyběli ani čeští krajané, byly bezprostřední a nadšené. V průběhu večera si vyžádalo hned tři přídavky. Neméně nás těší pozitivní ohlasy odborné veřejnosti. Ohlížíme se za naším debutem v této ikonické koncertní síni očima amerických recenzentů.
Večer v Carnegie Hall byl slavnostně zahájen předehrou k Beethovenovu Coriolanovi: „Tři úvodní tóny unisona nebyly jen ohromující, ale okamžitě představily originální a podmanivý zvuk,“ napsal Harry Rolnickz ConcertoNet. „Villaume dirigoval s vysokým nasazením, nepřehlédnutelnou expresivitou a hlubokým porozuměním pro dramatický oblouk skladby,” dodal David Wrightz New York Classical Review. „Villaume vedl orchestr s nenápadnou pevností a živou hudební představivostí, až do strhujícího závěru,” uzavřel Wright.
Andrew von Oeyen uhranul kritiky technickou dokonalostí a výrazovou vytříbeností své hry: „Von Oeyenova technická suverenita byla neoddiskutovatelná. Stupnice se valily po klaviatuře s naprostou lehkostí a jistotou,“ napsal David Wright,NYCR. „Sotva usedl ke klavíru, pianista Andrew von Oeyen se prakticky vrhl do kláves a podal od začátku do konce strhující výkon,“ doplnil Harry Rolnick, ConcertoNet. V přídavku zaznělo Adagio v Bachově transkripci koncertu Alessandra Marcella.
Blake Pouliot, kanadský houslista s francouzskými kořeny, vtiskl Mozartovu koncertu osobitost, lehkost i hravost. „Citlivý, téměř intimní tón v Adagiu. V rychlých větách rozverná energie a jemný humor v každé frázi,“ napsal David Wright (NYCR). „Mozartův třetí houslový koncert okořenil špetkou francouzsko‑kanadské noblesy a hudební osobitosti,“ myslí si Peter Matthews (Feast of Music). Jako přídavek zazněla jeho vlastní úprava irské písně The Last Rose of Summer.
Zlatým hřebem večera byla Dvořákova Osmá symfonie. Kritici se shodli: „Každý motiv zněl s osobitostí, dechová sekce jako by zpívala v jazyce přírody. Prague Philharmonia podala výkon plný barev, síly i radosti,“ uvádí David Wrightv NYCR. „Tato interpretace byla skutečnou hudební delikatesou. Zatímco jiné orchestry zdůrazňují souhru jako bohatou zvukovou tapisérii, Emmanuel Villaume nám umožnil vychutnat si každý ptačí trylek fléten, burácející žestě i skvěle znějící smyčce. Nebyla to sochařina, ale malba každou orchestrální barvou,“ Harry Rolnick, Concertonet. „Z jejich podání byla cítit hrdost a hluboký vztah k této hudbě, s pocitem vlastnictví, jaký jiným souborům často chybí. Právě takhle by měl znít Dvořák,“ Peter Matthews, Feast of Music.
V roce, kdy si Spojené státy připomínají 250. výročí nezávislosti, mělo turné i rozměr kulturní diplomacie. Závěrečný koncert v Carnegie Hall proběhl díky přispění amerických mecenášů z nadace Horizon Circle a celé řady dárců, partnerů a soukromých podporovatelů z obou zemí, za podpory Velvyslanectví České republiky ve Spojených státech amerických, generálního konzulátu a Českého centra New York. Vystoupení členů Orchestrální akademie Prague Philharmonia umožnila podpora Bakala Foundation.
O Prague Philharmonia
Prague Philharmonia si i ve své 32. sezoně uchovává roli živého interpretačního tělesa, které přináší publiku promyšlené hudební koncepce a současně si udržuje svou uměleckou nezávislost. Jako orchestr bez státního zřizovatele rozvíjí dlouhodobé umělecké i vzdělávací projekty, publikační činnost a uchovává si vysoký interpretační standard díky podpoře svých partnerů a mecenášů. V roce 1994 vznikl díky společné iniciativě Jiřího Bělohlávka a skupiny mladých talentovaných hudebníků generační orchestr plný energie a lásky k hudbě – Pražská komorní filharmonie (PKF). Repertoár orchestru sahá od klasicismu přes romantismus až po současnou hudbu. Ačkoli je ansámbl odkojen komorní hudbou a precizním přístupem (odkaz Jiřího Bělohlávka), za 32 let své existence vyrostl ve flexibilní symfonický orchestr, schopný emotivně interpretovat širokou škálu děl. Jiří Bělohlávek vtiskl orchestru mezinárodní přesah. V letech 2008 – 2015, po dobu šesti koncertních sezon vedl orchestr Jakub Hrůša, nejúspěšnější český dirigent současnosti. Od roku 2015 je v čele orchestru francouzský dirigent Emmanuel Villaume. Pravidelně spolupracuje s nejprestižnějšími světovými festivaly, jako např. BBC Proms, Dresdner Musikfestspiele nebo Pražské jaro a sály jako např. Musikverein ve Vídni, Davies Symphony Hall v San Francisku nebo Suntory Hall v Tokiu. Prague Philharmonia doprovázela a doprovází koncerty světových hvězd, jako například Luciana Pavarottiho, Renée Fleming, Jonathana Tetelmana nebo Julianu Grigoryan. Také spolupracuje s těmi nejlepšími současnými dirigenty i sólisty světového renomé a zároveň s nadšením vystupuje i s novou generací hudebních talentů, jakými jsou dirigent Oscar Jockel, houslistka Bomsori Kim či tenorista Pene Pati. Na svém kontě má více než 90 kompaktních disků pro prestižní světová i domácí
