Tisková zpráva

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora, jeden z nejrespektovanějších českých festivalů komorní hudby, míří  do svého 19. ročníku (5.–14. června 2026). Do historických prostor města opět přivede mimořádná setkání předních českých i zahraničních umělců a výrazných talentů nastupující generace.

Festival, který založil violoncellista Jiří Bárta, je dlouhodobě ceněn pro svou jedinečnou dramaturgii i atmosféru. Koncerty se uskuteční v ikonických prostorách, jako jsou chrám sv. Barbory, kostel Panny Marie Na Náměti nebo kostel sv. Víta v Zahrádce.

„Pohlédnu-li na festival z výšky, přijde mi zázračné, že projekt tak vysoké úrovně a originality – nesporně jeden z nejlepších komorních festivalů v tomto státě – tak dlouho vůbec existuje,“ napsal hudební kritik Luboš Stehlík (celá recenze: www.polyharmonie.cz/kutnohorska-perla).

Typickým rysem festivalu je propojení špičkových interpretů s mladou generací hudebníků. Letos se představí například výjimečný klavírista Giorgi Gigashvili, jeden z nejvýraznějších mladých talentů současnosti a laureát mezinárodních soutěží.

„Věřím, že letošní ročník nebude jen sérií koncertů, ale i společnou cestou k hlubšímu porozumění hudbě,“ říká Jiří Bárta.

Festival je zároveň pevně zakotven v regionu. Spolupracuje se ZUŠ Kutná Hora a dlouhodobě podporuje mladé publikum – studentům hudebních škol nabízí vstup na koncerty zdarma.

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora si za téměř dvě desetiletí vybudoval pevné místo na české hudební mapě a každoročně přitahuje publikum z celé republiky i ze zahraničí.

O programu

Ticho, které mluví – Šostakovič dnes

Šostakovič nebyl hrdina v obvyklém smyslu slova. Často balancoval mezi loajalitou a vzdorem, mlčením a výkřikem. Jeho komorní hudba je ale právě proto tak lidská – je jako rozhovor vedený za zavřenými dveřmi, jako deník, který nikdy neměl být čten, a přece v něm dnes hledáme pravdu.

Festival věnovaný jeho odkazu se koná v době, kdy se opět mění svět. Válka na Ukrajině připomíná, že hudba není únik, ale někdy posledním zbytkem důstojnosti. Po loňském ročníku se k Šostakovičovi znovu vracíme nejen kvůli jeho výročí, ale proto, že v jeho hudbě slyšíme zkušenost strachu, odvahy i naděje – bez velkých slov, bez zbytečné okázalosti.

Dnes, kdy válka stále zuří v Evropě, jen několik set kilometrů od nás, nabývá jeho hudba nového významu. V kontextu ruské agrese vůči Ukrajině se ptáme: jaký je smysl umění ve světě, který opět selhává? Odpověď hledáme právě v komorní hudbě, v její křehké, ale neústupné pravdivosti.

Máme radost z letošní účasti mladých interpretů. Jejich talent a energie jsou symbolem budoucnosti, kterou si přejeme: budoucnosti bez strachu, bez násilí, budoucnosti otevřené kráse a dialogu. Šostakovič by možná sám nevěřil, že jeho hudba jednou bude znít jako hlas naděje – ale právě tak ji chceme slyšet dnes.

1. koncert

Pátek 5. 6. 2026 / 19:00 / kostel sv. Víta v Zahrádce

PRELUDIUM I

Jako bychom dnes zemřít měli / Toufar, Pala & Šťastný

Zahrádka je dnes místem, které už neexistuje – a přesto je. Tento večer v sobě nese  její stín i světlo, které v ní kdysi hořelo. Tento večer není jen koncertem. Je setkáním s pamětí, s tichem, které tu zůstalo, a s hudbou, která se jej pokouší vyslovit.

V autentickém prostoru kostela sv. Víta v Zahrádce zazní slova a tóny, které se dotýkají příběhu P. Josefa Toufara – kněze, jehož život byl přerván násilím, ale jehož odkaz nezmizel. Text Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli není pouze dokumentem minulosti. Je připomínkou svědomí. A hudba Milana Paly, která jej provází, není doprovodem – je výkřikem, ozvěnou, modlitbou i protestem zároveň.

Zaposlouchejme se společně. Bez obrany, bez zjednodušení. Jen tak, jak zní pravda – někdy tichá, někdy bolestná, ale vždy potřebná.

Milan Pala:

Oyuki (2020) – Ritualis II. pro sólové housle Vigiff (2022) – Ritualis V. „In memoriam Virginia Woolf“ pro sólové housle, Omayra (2017) – „Věnované jedné duši“ pro sólové housle

Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli

Milan Pala – housle, Jan Šťastný – mluvené slovo

2. koncert

Sobota 6. 6. 2026 / 20:00 / kostel Panny Marie Na Náměti

PRELUDIUM II

Naděje, radost & mládí

Trojice interpretů nejmladší generace

Camille Saint Saëns: Allegro appassionato, op. 43 pro violoncello a klavír                                  

Josef Bárta – violoncello, Ayla Bártová – klavír

Alexandr Skrjabin: Sonáta pro klavír č. 2 gis moll, op. 19

Ayla Bártová – klavír

Matteo Hager: Reverie pro housle

Matteo Hager – housle

Henryk Wieniawski: Polonaise de concert, op. 4

Matteo Hager – housle, Ayla Bártová – klavír

Felix Mendelssohn: Trio pro klavír, housle a violoncello č. 1 d moll, op. 49

Ayla Bártová – klavír, Matteo Hager – housle, Josef Bárta – violoncello

3. koncert

Neděle 7. 6. 2026 / 20:00 / chrám sv. Barbory

ZAHAJOVACÍ KONCERT / Bach / Blok / Šostakovič

V Šostakovičových Sedmi romancích na básně Alexandra Bloka slyšíme vyznání člověka, který se rozhodl neuhnout. Je to hudba pro ty, kdo neztratili schopnost cítit – a zejména dnes má její tichý hlas zvláštní naléhavost. Šostaković v objetí tiché motlitby Bachovy hudby.

Johann Sebastian Bach: Sonáta č. 3 E dur pro housle a klavír, BWV 1016

Alexandra Conunova – housle, Terezie Fialová – klavír

Johann Sebastian Bach: Partita č. 2 d moll pro sólové housle, BWV 1004

Alexandra Conunova – housle

Dmitrij Šostakovič: Sedm romancí na básně Alexandra Bloka pro soprán,  housle, violoncello a klavír, op. 127

Alžběta Poláčková – soprán, Alexandra Conunova – housle,

Jiří Bárta – violoncello, Terezie Fialová – klavír

4. koncert

Pondělí 8. 6. 2026 / 20:00 / kostel Panny Marie Na Náměti

Giorgi Gigashvili a Nini Nutsubidze / Ar Madzinebs (Nemohu spát)

Nadžánrový večer spojující klasický klavír s lidovou a populární hudbou rodné Gruzie obou interpretů

Chopin / Brahms / Ravel / Prokofjev / Gigashvili / Tsabadze / Beethoven / Traditional…

Giorgi Gigashvili – klavír, zpěv, Nini Nutsubidze – zpěv

5. koncert

Úterý 9. 6. 2026 / 20:00 / chrám sv. Barbory

Giorgi Gigashvili / Klavírní recital

Tři dvojice skladatelů, manželé Schumannovi, sourozenci Mendelssohnovi, mentor a žák v případě Šostakoviče a Ustvolské (nebo snad něco více?) tvoří napínavý příběh dnešního večera.

Robert Schumann: Arabeska C dur, op. 18

Clara Schumann: Variace na téma Roberta Schumanna, op. 20

Felix Mendelssohn: Písně beze slov, op. 19

Fanny Hansel-Mendelssohn: Čtyři písně beze slov, op. 8

Dmitrij Šostakovič: Sonáta pro klavír č. 2 h moll, op. 61

Galina Ustwolskaja: Sonáta pro klavír č. 6

Giorgi Gigashvili – klavír

6. koncert

Středa 10. 6. 2026 / 20:00 / kostel Panny Marie Na Náměti

Bach meets Bolling

Demokratický večer hudby oscilující mezi jazzem a klasikou

Johann Sebastian Bach: Suita pro loutnu (harfu) sólo č. 1, BWV 996

Jana Boušková – harfa

George Gershwin: Rapsodie v modrém (verze pro sólový klavír)

Karel Košárek – klavír

Claude Bolling: Koncert pro klasickou kytaru (harfu) a jazzové trio

Jana Boušková – harfa, Karel Košárek – klavír, Petr Dvorský – kontrabas

Jiří Stivín Jr. – bicí

7. koncert

Čtvrtek 11. 6. 2026 / 20:00 / kostel Panny Marie Na Náměti

Šostakovič / Trilogie

Smyčcová trilogie aneb Šostakovičovy sonáty pro housle, violu a violoncello s klavírem v jediném večeru.

Dmitrij Šostakovič: Sonáta pro housle a klavír G dur, op. 134

Daniel Matejča – housle, Janick Čech – klavír

Dmitrij Šostakovič: Sonáta pro violoncello a klavír d moll, op. 40

Terezie Fialová – klavír, Jiří Bárta – violoncello

Dmitrij Šostakovič: Sonáta pro violu a klavír, op.147

Milan Pala – viola, Katarína Palová – klavír

8. koncert

Pátek 12. 6. 2026 / 20:00 / chrám sv. Barbory

Tradice a transformace / Bach / Brahms / Mendelssohn

Johann Sebastian Bach: Partita pro klavír č. 1 B dur, BWV 825

Johannes Brahms: Variace a fuga na téma Georga Friedricha Händela pro klavír, op. 24

Janick Čech – klavír

Felix Mendelssohn: Smyčcový oktet Es dur, op. 20

Daniel Matejča, Matteo Hager, Richard Kollert, Jan Novák – housle

Karel Untermüller, Bohumil Bohdarenko – viola, Jiří Bárta, Josef Bárta – violoncello,

Indi Stivín – kontrabas

9. koncert

Sobota 13. 6. 2026 / 20:00 / chrám sv. Barbory

ZÁVĚREČNÝ KONCERT / Perpetuum Mobile

Šostakovičova patnáctá symfonie, v neobvyklé komorní verzi pro housle, violoncello, klavír a bicí. Dětsky ironická, místy groteskní, jindy ztišená až k hranici ticha – jako by sám autor nechtěl říci nic, a přitom říkal všechno. Je to hudba napsaná na konci života, ale bez definitivy otázka, nikoli tečka. Miniatura gruzínského skladatele Giji Kančeliho (Malá Daneliáda) přináší jemný, absurdní humor a lidské teplo – úsměv, který nezakrývá bolest, ale pomáhá ji nést. A Straussovo Perpetuum Mobile? To už je čistá radost z pohybu, z toho, že se svět ještě točí. Hudba, která se nezastaví – i kdyby na chvíli ztratila směr.

Večerem se tak uzavírá oblouk celého festivalu: od tíhy svědectví k lehkosti naděje.
Snad by i Šostakovič chtěl, aby po jeho tichu zazněl smích.

Dmitrij Šostakovič (arr. Viktor Derevjanko): Symfonie č. 15 pro housle,  violoncello, klavír a bicí nástroje

Milan Pala – housle, Jiří Bárta – violoncello, Terezie Fialová – klavír / celesta

Martin Opršál, Martin Kleibl, David Paša – bicí

Gija Kančeli: Malá Daneliáda (Eine kleine Daneliade)

Johann Strauss II: Perpetuum Mobile, op. 257

Milan Pala, Daniel Matejča, Richard Kollert, Jan Novák – housle

Karel Untermüller, Bohumil Bohdarenko – viola, Jiří Bárta, Josef Bárta – violoncello

Indi Stivín – kontrabas, Terezie Fialová – klavír

10. koncert

Neděle 14. 6. 2026 / 15:00 / kostel Zvěstování Panny Marie,

Bohdaneč u Kutné Hory

POSTLUDIUM: Pēteris Vasks – 80 let ticha i vzpoury

památce Jana Mičánka (1975 – 2025)

Pēteris Vasks – lotyšský skladatel, jehož hudba spojuje vnitřní spiritualitu s ostrým vědomím reality. Vasks nekáže, ale promlouvá – klidně, důsledně, soucitně. I díky němu si připomínáme, že i dnešní svět má své Šostakoviče – tiché svědky, kteří místo hněvu volí naději. K jeho osmdesátinám!

Peteris Vasks: Musique de soir pro violoncello a varhany,           

Castillo interior pro dvoje housle (violoncello) a violoncello,                           

Vasara (Léto) pro smíšený sbor,                           

Pater Noster pro smíšený sbor.                           

Fruit of Silence pro smíšený sbor a varhany

Jiří Bárta, Josef Bárta – violoncello

Viktor Darebný – varhany

Učitelský smíšený pěvecký sbor TYL, Zdeněk Licek – sbormistr

www.mfkh.cz

lotos@mfkh.cz
www.mfkh.cz
facebook.com/mfkhkutnahora
Instagram: @mfkh

Komentář editora

V České republice unikátní Kutnohorský festival komorní hudby sleduji od počátku a rok co rok  mě překvapuje genius loci, jeho atmosféra a lidskost, interaktivita mezi hudebníky, jejich nadšení a uvolněnost, která se vymyká závazkům z důležitých sálů v hudebních metropolích, prostě normálnost. Spiritus agens Jiří Bárta a jeho manželka Terezie Fialová mají naděleno kromě mimořádných hudebních dispozic i zvláštní cit pro objevování hudebních diamantů, kteří jsou dnes ozdobou evropské hudební platformy. Byli to například Konstantin Lifschitz, Michel Raison, Corinne Chapelle, Ilya Gringholts, Chloë Hanslip, Alexandra Conunova… Jsem přesvědčen, že letos jím bude šestadvacetiletý gruzínský klavírista Giorgi Gigashvili, jenž kráčí ve šlépějích starších světově proslulých gruzínských hudebníků jako jsou Lisa Batiashvili nebo Khatia Buniatishvili. Takže velmi doporučuji zajet si do Kutné Hory přinejmenším na jeho recitál devátého června.