Na počet prezidenta České republiky Petra Pavla a jeho choti Evy Pavlové se uskutečnilo 5. června 2025 ve Stavovském divadle slavnostní představení Nizozemského národního baletu pořádané Jeho veličenstvem králem Nizozemska Vilémem-Alexandrem a Jejím veličenstvem královnou Máximou. Program nabídl tři choreografie světově proslulých choreografů, Wings of Wax Jiřího Kyliána, Variations for two couples a Solo Hanse van Manena.
Královna Máxima. Foto Markéta Jůzová.
Královský pár přijel do Prahy na státní návštěvu již předchozí den na pozvání prezidenta České republiky Petra Pavla, jenž po slavnostním přivítání na Pražském hradě předal králi Nizozemska Řád Bílého lva občanské skupiny I. třídy s řádovým řetězem a Jejímu Veličenstvu královně Máximě Řád Bílého lva občanské skupiny I. třídy.
Český prezident a nizozemský král na Pražském hradě. Foto Markéta Jůzová.
První den státní návštěvy se společně zúčastnili pietního aktu u pomníku Milady Horákové, navštívili pobočku neziskové organizace Člověk v tísni nebo vojenské letiště Praha – Kbely. Po skončení programu se král Vilém-Alexandr vrátil do Nizozemska v reakci na politickou situaci v zemi. Královna Máxima navštívila nadcházející den kostel Nejsvětějšího Salvátora, kde byl za přítomnosti prezidentského páru posvěcen nový zvon ulitý ze zbraní použitých během války na Ukrajině. Prezidentský pár společně s královnou Máximou navštívili sídlo Radio Free Europe, zúčastnili se také slavnostního zahájení Česko-nizozemského obchodního fóra a na závěr programu navštívili představení Nizozemského národního baletu ve Stavovském divadle.
Program Nizozemského národního baletu se stal tzv. návratovým gestem (nizozemsky contraprestatie), kterým hostující hlava státu vyjádří svému protějšku projev uznání za přijatou pohostinnost. Dříve bylo gesto poděkování a velkorysosti spjato spíše s druhým státním banketem, nyní se však častěji stává kulturní událostí.
Program ve Stavovském divadle otevřela choreografie z tvorby Jiřího Kyliána, jenž je nositelem řady vyznamenání i ocenění, z nichž je třeba vyzdvihnout – s ohledem na slavnostní česko–nizozemský večer – především obdržení čestné medaile prezidenta Václava Havla, medaile Za umění a vědu nizozemské královny Beatrix i čestné občanství města Haagu, kde choreograf Jiří Kylián prožil většinu svého tvůrčího života a z postu ředitele vybudoval jeden z nejlepších světových tanečních souborů Nederlands Dans Theater (NDT). Vloni Jiřímu Kyliánovi, členu prestižní francouzské Académie des beaux-arts (Akademie krásných umění), propůjčil prezident republiky Petr Pavel ve Vladislavském sále Pražského hradu nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva občanské skupiny III. třídy.
Foto Altin Kaftira.
Choreografie Wings of Wax, kterou Jiří Kylián vytvořil pro soubor NDT v roce 1992 a Nizozemský národní balet dílo premiéroval v loňském roce, divákům přináší hudební koláž napříč epochami z tvorby Heinricha Ignaze Franze Bibera, Johanna Sebastiana Bacha, Johna Cage a Philipa Glasse. Baletní interpreti Nina Tonoli, Jan Špunda, Yuanyuan Zhang, Edo Wijnen, Elisabeth Tonev, Joseph Massarelli, Olga Smirnova a Timothy van Poucke vnesli v Praze do svých brilantních výkonů i velký cit pro hudební vnímání a současně hluboce vnitřní pochopení mistrovské choreografie, kterou někteří posluchači ocenili i provoláváním „Bravo“. Jiří Kylián vnesl do jádra své baletní kompozice i specifický vklad pohledu na tanečníky, kteří se ve svém vyjádření neustále vzpírají gravitaci, přičemž inspirativně vycházel z mýtu o bájném Ikarovi, který se pokoušel vzlétnout až ke slunci. Příběh pro jeviště vystavěl choreograf excelentně a nadčasově s metaforou o ctižádosti člověka.
Program završila dvě díla z tvorby legendárního nizozemského choreografa Hanse van Manena, jenž je rovněž jak Jiří Kylián držitelem řady vyznamenání a ocenění. Ve své rodné zemi se proslavil ve spolupráci se souborem NDT a s Nizozemským národním baletem. Na Festivalu Hanse van Manena pořádaném Nizozemským národním baletem u příležitosti umělcových pětasedmdesátých narozenin v roce 2007 byl mistr choreografie jmenován komandérem Řádu nizozemského lva. Od roku 2013 je patronem Nizozemské národní baletní akademie a v roce 2015 se stal členem Společnosti umění. V roce 2017 byl jmenován komandérem francouzského Řádu literatury a umění a v roce 2018 mu nizozemský král Vilém-Alexandr udělil čestnou medaili Řádu oranžské dynastie za umění a vědu, za jeho obrovský přínos umění v Nizozemsku, zejména baletu.
Foto Altin Kaftira.
Tanečníci Nizozemského národního baletu vzdali svému krajanovi v Praze hold. Variations for two couples, skvěle provedli Maia Makhateli, Jessica Xuan, Constantine Allen a Jacopo Tissi, kteří tančili bravurně a rovněž emocionálně velice působivě v pestré škále emocí stylizace vzájemných mezilidských vztahů. Podkladem k choreografiím byla hudba různých skladatelů, z nichž v díle byli zastoupeni Benjamin Britten, Einojuhani Rautavaara, Stevan Kovacs Tickmayer a Astor Piazzola. Lyričnost, elegance a noblesa, sentiment i temperament vynikli na jevišti scénografa a kostýmního výtvarníka Kesa Dekkera oslnivě. Hans van Manen se chtěl v díle vzdálit tradičnímu baletu, neoklasický i moderní vizionářský směr je v jeho tvorbě evidentní a mistrovský.
Foto Hans Gerritsen.
Choreografie Solo na Partitu č. 1 b moll pro sólové housle, BWV 1002 (1702) Johanna Sebastiana Bacha nabídla excelentní výkony Robina Parka, Eda Wijnena a Daniela Roberta Silvy. Mistrovské dílo, demonstrující vitálnost tří charakterově odlišných mužů, v jistém ohledu soupeřících, ale také inspirujících se, akcentovalo na velkém prostoru prázdného jeviště jejich vnitřní dynamičnost, umocněnou krásou tance a technickou virtuozitou. Střídmé, ale přesto velmi působivé, skvěle funkční kostýmy scénografa a kostýmního výtvarníka Kesa Dekkera přispěly k vystižení rozdílných charakterů i k velké přirozenosti pohybu. Všichni tři interpreti sklidili od publika provolávání „Bravo,“ přičemž především brazilský tanečník Daniel Robert Silva dokázal osobité interpretaci Manenovy choreografie vtisknout také jiskřivou radost ze života.
Markéta Jůzová
