Zpráva festivalu Smetanova Litomyšl
Světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša převezme od roku 2028 roli prezidenta Smetanovy Litomyšle. Nová etapa jeho spolupráce s festivalem podpoří umělecký i mezinárodní rozvoj festivalu, který chce v následujících letech dále posilovat svou tradici velkých operních a hudebně-divadelních projektů vznikajících přímo pro Litomyšl.
„Smetanova Litomyšl je festival, který mám nesmírně rád, na kterém diriguji a jehož se účastním jako posluchač už mnoho let. Od roku 2028/2029 mi byla svěřena úžasná nová role prezidenta tohoto festivalu. Velice si toho vážím a vnímám ji jako něco, co vyvěrá z mé úzké spolupráce s Českou filharmonií, naším předním orchestrem, jehož se stanu téhož roku hudebním ředitelem a šéfdirigentem. Chtěl bych umělecké síly tohoto skvělého tělesa a reputaci Smetanovy Litomyšle organicky napojit. Na svých cestách v zahraničí a konečně i u nás se účastním mnoha úžasných projektů, čerpám mnoho inspirace, setkávám se se skvělými lidmi. A tohle všechno bych chtěl v jakémsi smysluplném propojení přinést na náš úžasný litomyšlský festival. Udělám vše pro to, aby se nám to jako týmu podařilo, těším se na každou jedinečnou návštěvu tohoto skvělého místa a přeji Smetanově Litomyšli vše nejlepší,“ uvedl hudební ředitel Královské opery v Covent Garden a designovaný šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Jakub Hrůša.
Marek Šulc a Jakub Hrůša.
Prezident festivalu se bude podílet především na přípravě významných uměleckých projektů, rozvoji mezinárodních partnerství a posilování postavení Smetanovy Litomyšle v zahraničí.
„Jmenování Jakuba Hrůši prezidentem festivalu je pro nás logickým krokem. Možnosti SmetaNOVÉHO sálu nám otevírají prostor pro projekty, které vyžadují špičkové umělce, pečlivou přípravu i spolupráci napříč institucemi a zeměmi. Věříme, že zkušenosti, kontakty a renomé Jakuba Hrůši budou pro další směřování festivalu mimořádně cenné,“ říká ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek
„Právě projekty vznikající přímo pro Litomyšl jsou jedním z nejvýraznějších pilířů našeho festivalu. Vlastní pořady považujeme za zásadní součást jeho identity a příležitost k realizaci jedinečných uměleckých projektů. Letos se diváci mohou těšit například na Hubičku připravovanou v rámci Operní líhně pro mladé pěvce, Händelovu Susannu s Collegiem 1704 a Václavem Luksem, světovou premiéru Divadla světla souboru Geisslers Hofcomoedianten nebo novou rodinnou operu Mendel Megaking inspirovanou životem Gregora Johanna Mendela, zakladatele genetiky. Mimořádnou událostí bude také uvedení Gershwinova Porgyho a Bess se sólisty Metropolitní opery v New Yorku a milánské La Scaly,“ doplňuje umělecký ředitel festivalu Marek Šulc.
Přestože je většina hlavních pořadů letošního ročníku již vyprodána, zájemci stále mohou získat vstupenky na několik mimořádných projektů. K vrcholům nabídky patří především Opera Gala se sirem Brynem Terfelem a slovenskou sopranistkou Slávkou Zámečníkovou nebo opera Mariken Bohuslava Martinů v nastudování Tomáše Netopila. Poslední vstupenky jsou k dispozici také na projekty Divadlo světla, Susanna, Silentium, Mendel Megaking a Oedipus Rex.
Tématem letošního ročníku je NATURA, kterou chápeme jako umělecký motiv provázející evropskou kulturu napříč staletími. Příroda byla odjakživa zdrojem inspirace pro skladatele, spisovatele, výtvarníky i divadelní tvůrce a v nejrůznějších podobách se promítá také do programu letošního festivalu. Stejně jako příroda je rozmanitá, proměnlivá a plná překvapivých souvislostí, chceme i Smetanovu Litomyšl představit jako pestrý prostor pro setkávání různých uměleckých světů, forem a generací.
Na toto téma přirozeně navazují také některé provozní principy letošního ročníku: Smetanova Litomyšl omezila rozsah tištěných materiálů, festivalový magazín nechala vytisknout na zbytkový papír a umělcům bude místo tradičních řezaných kytic předávat trvalky v květináčích. Ty následně vytvoří Smetanový záhon jako symbol dlouhodobého a odpovědného přístupu k pořádání kulturních akcí.
Fota Lenka Hatašová.
Po loňské premiéře pokračuje také rozvoj SmetaNOVÉHO sálu na druhém zámeckém nádvoří. Pro jeho tvůrce je letošní rok spíše druhou premiérou než první reprízou. Přestože návštěvníci uvidí známou konstrukci, příprava festivalu probíhá na základě zkušeností získaných během jejího loňského debutu. Upraven byl způsob montáže i logistika navážení jednotlivých částí sálu a doplněny byly nové prvky zastřešení, které lépe chrání jeviště před deštěm. Postupně se také rozšiřují možnosti pro hostující soubory, které si mohou některé technické složky svých produkcí dokončovat již před příjezdem do Litomyšle.
Šedesátý osmý ročník Smetanovy Litomyšle se uskuteční od 12. června do 5. července 2026. Návštěvníci se mohou těšit na významné osobnosti domácí i světové hudební scény. Poprvé do Litomyšle zavítá Londýnský symfonický orchestr v čele se sirem Antoniem Pappanem.
Kompletní program a aktuální informace o vstupenkách naleznou zájemci na www.smetanovalitomysl.cz.
Jakub Hrůša
Mezinárodně uznávaný dirigent Jakub Hrůša v současné době zastává pozici šéfdirigenta Bamberských symfoniků, od září 2025 také hudebního ředitele Královské opery v Covent Garden, na podzim 2028 se stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie, kde nyní působí jako hlavní hostující dirigent.
Opakovaně vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.
Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s oceňovanou inscenací Káti Kabanové (cena International Classical Music Award a cena časopisu Gramophone). V Lyric Opera v Chicagu s velkým úspěchem provedl Janáčkovu Její pastorkyni. Se stejnou inscenací zazářil také v Královské opeře v Londýně na začátku roku 2025. Zde také vůbec poprvé v historii Královské opery uvedl na podzim 2025 Janáčkovu operu Věc Makropulos. Intenzivní je také Hrůšova spolupráce s festivalem Janáček Brno.
Velice úspěšné jsou také Hrůšovy nahrávací projekty zejména s Českou filharmonií, s Bamberskými symfoniky nebo Vídeňskými filharmoniky, ať už jde o živé televizní přenosy, nahrávky na CD nebo DVD záznamy. V tuzemsku získal v letech 2019 a 2020 za CD nahrávky dvakrát Cenu Anděl. Následovala mnohá zahraniční ocenění: v roce 2020 obdržel dvojí ocenění BBC Music Magazine Awards (za CD klavírních koncertů Martinů a Dvořáka a DVD záznam opery Vanessa). Dále byl nominován na cenu Grammy v kategorii Best Classical Instrumental Solo za album Bohemian Tales. Roku 2023 byl jmenován čestným členem Royal Academy of Music a ve stejném roce mu byla udělena cena Opus Klassik 2023 v oboru Dirigent roku za nahrávku Symfonie č. 1 E dur Hanse Rotta, Mahlerovy skladby Blumine a Brucknerova Symfonického preludia, která už dříve získala ocenění International Classical Music Award v kategorii Klasická hudba. V roce 2024 proměnil obě nominace v cenách časopisu Gramophone: v kategorii Opera porota ocenila záznam opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová a v kategorii Concerto zvítězilo album Brittenových skladeb. Jedna z hlavních nahrávacích společností Deutsche Grammophon vydala letos jeho komplet symfonií Bohuslava Martinů (Bamberští symfonikové).
Jakub Hrůša se narodil 23. července 1981 v Brně, studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle. Je také držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase. V roce 2020 od Akademie klasické hudby převzal Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. Byl také oficiálním ambasadorem Roku české hudby 2024. Na podzim 2024 mu udělil předseda Senátu Stříbrnou medaili za „českou stopu, která krásně zní“ pro úspěchy a nasazení, s jakým Jakub Hrůša českou hudbu zařazuje coby šéfdirigent u Bamberských symfoniků i při častých hostováních v Evropě, Asii i Spojených státech. Ve své práci propaguje nejen známé skladatele jako Smetana, Dvořák, Janáček či Martinů, ale také méně hrané autory. Zejména v případě Josefa Suka považuje propagaci jeho díla přímo za své životní poslání.
Komentář editora
Jakub Hrůša se stane v roce 2028 ještě mocnějším elementem a hybatelem českého života klasické hudby než doposud – hudební i umělecký šéf prvního orchestru, významný ovlivňovatel dvou hlavních festivalů klasické hudby, člen několika významných grémií… Přitom jeho kariéra ve světě má exponenciální růst a kdoví, čeho dosáhne v příštích deseti, dvaceti letech.
Slyšel jsem v souvislosti se Smetanovou Litomyšlí mnoho krásných vět a myšlenek, jistě se dozvíme o úžasných vizích. Chci věřit, že z toho budou česká hudba a lidé profitovat. Smetanova Litomyšl posílí svůj pozoruhodný rozvoj, kdy začíná kvalitou a ekonomikou ohrožovat Pražské jaro, nasaje mnoho nápadů, myšlenek, inspirací, kontaktů, otevřou se jí v Evropě lecjaké dveře, ještě více se propojí s Českou filharmonií, s níž je úzce napojena, například s jejími operními plány.
SmetaNOVÝ sál v Litomyšli je úžasný prostor s velkou potencí. Festival má pozoruhodně schopné vedení, stávajícího kvalitního prezidenta vystřídá z české optiky megahvězda, která má nakročeno být za čas „českým Karajanem“, počet sponzorů, mecenášů, donorů se utěšeně rozrůstá.
Co víc si přát? Určitě vlídnější a stabilnější počasí a zdravou přírodu na Pardubicku. Každopádně měním svou skepsi a začínám uvykat myšlence, že by se jednou jedenáctitisícová obec Litomyšl mohla významem blížit Salcburku, hlavnímu městu stejnojmenné rakouské spolkové země, přičemž smetanovské pralinky budou konkurovat mozartovským koulím…
