Dnes jsem našel v poště informaci, kterou rozeslalo Ministerstvo kultury ČR médiím, institucím a asi řadě jednotlivcům, kteří mají co do činění s kulturou. Předesílám, že řádně a dobře vedené Ministerstvo kultury je potřebné pro pomoc (konkrétně v hudbě) profesionálním a amatérským projevům, projektům, činnostem, dohled nad její transparentností, propagací, nastavování co nejlepších podmínek… Prostě je-li dobře vedeno, je nám všem zapotřebí.

Nicméně někdy mám z něj spíše pocit jako z Evropské unie a NATO – samé summity, schůze, čárky za jednání, pracovní pohoštění, ale minimální rychlé plody. A tak jsem si přečetl přehled výsledků „mapování kulturních a kreativních odvětví v České republice“. Spousta vět znějících zasvěceně, hluboce, ale jejichž obsah a hlavně konkrétní smysl mi zůstal ukryt. Dopis jsem rozeslal několika velmi inteligentním přátelům. Převažující reakce? Prázdné, formalistické žvásty, s dodatkem – za to berou peníze? Nechci se k tomu vyjadřovat, ostatně kdoví, co se stane se sděleními tohoto typu po nástupu nového ministra kultury… A tak vám bez dalšího komentáře výstup konference nabízím k porozumění. Mimochodem i před rokem 1989 byly společenské, ekonomické potenciály, řešitelské týmy, strategické dokumenty, kulturní průmysly, akční plány. Čtenáře jistě potěší floskule typu „enviromentální udržitelnost“ či hlubokomyslný objev, že „kreativita je východiskem jak pro excelentní umělecká díla, tak pro kvalitu každodenního života“. Jsem však vděčný i za sdělení, že podpora tzv. „uměleckého jádra“ je dlouhodobě jednou z priorit Ministerstva kultury,

Luboš Stehlík

V Praze 20. října 2025

Ministerstvo kultury představilo výsledky nejrozsáhlejšího mapování kulturních a kreativních odvětví v České republice

V Historické budově Národního muzea se 16. a 17. září 2025 uskutečnila konference Kreativní Česko, která představila výsledky dosud nejrozsáhlejšího mapování kulturních a kreativních odvětví (KKO) v historii České republiky. Projekt koordinovalo Ministerstvo kultury ČR v období let 2022–2025 a byl součástí Národního plánu obnovy. Dvoudenní konference se zúčastnily dvě stovky mluvčích a hostů z oblasti umění, kultury a byznysu, státní a veřejné správy, akademické a neziskové sféry. Do diskusí během druhého dne se zapojila stovka účastníků.

Data získaná z mapování potvrdila, že kulturní a kreativní sektor (KKS) má potenciál tvořit 4 % celkové zaměstnanosti v ČR. Sektor rovněž významně přispívá k inovacím a regionálnímu rozvoji. Ekonomické přínosy se nejvíce projevují ve větších městech, což odpovídá i zahraničním trendům. Pracovní místa jsou rovnoměrněji rozložena napříč regiony, kde zároveň postupně vznikají oborově zaměřené lokální huby, které podporují spolupráci a udržení talentů mimo krajské metropole. Mapování poskytlo nejen informace o rozsahu a ekonomickém přínosu kreativních odvětví, ale i analytické podklady, dokládající jejich společenské dopady a přinášející východiska pro strategické řízení na národní i regionální úrovni.

„Mapování přineslo důležitá data, která přehledně říkají, jak na tom kulturní a kreativní sektor je, čím je jedinečný a přínosný, a co sebevědomý kulturní a kreativní sektor pro své fungování potřebuje. Důležitým výsledkem mapování jsou krajské strategické dokumenty, které budou východiskem pro jeho podporu a rozvoj v celé ČR v následujících pěti až deseti letech. Poznatky z analýz jednotlivých odvětví již byly zároveň zohledněny při přípravě Státní kulturní politiky 2026–2030+, kterou vláda schválila 8. října 2025,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Hlavním rysem těchto odvětví je kreativita a inovativnost, pro strukturu je typické velké množství mikropodniků, malých a středních firem či individuálních tvůrců. Tento charakter sektoru přináší vysokou míru flexibility a schopnost reagovat na tržní, technologické i společenské změny, zároveň však zvyšuje jeho zranitelnost vůči ekonomickým výkyvům. Proto je nezbytné tato odvětví systematicky mapovat a vyhodnocovat jejich přínosy i potřeby. Nové obory a profese vznikají i zanikají v krátkých časových horizontech a jen na základě aktuálních dat lze nastavovat efektivní nástroje podpory odpovídající skutečnému vývoji sektoru.

Ministerstvo kultury považuje KKO za nedílnou součást kulturního a kreativního sektoru. A vnímá jejich ekonomický potenciál, tedy schopnost vytvářet pracovní místa, přinášet inovace a posilovat konkurenceschopnost, ale také jejich potenciál společenský – schopnost podporovat soudržnost, kvalitu života a mezinárodní prestiž naší země. Kreativita je východiskem jak pro excelentní umělecká díla, tak pro kvalitu každodenního života.

Konferenci Kreativní Česko zahájil náměstek ministra kultury David Kašpar, který zdůraznil význam kulturního a kreativního sektoru pro odolnost společnosti, kvalitu života i konkurenceschopnost ekonomiky. Příklad dobré praxe v oblasti využití dat představila Angelika J. Odziemczyk ze Saského ministerstva průmyslu, obchodu, práce, energetiky a životního prostředí:

„V Sasku pracuje v kulturním a kreativním průmyslu více lidí než v automobilovém, strojírenském či farmaceutickém průmyslu. Obrat KKO byl v roce 2022 srovnatelný s obratem saského strojírenství. Na základě údajů o odvětví lze ukázat nadprůměrnou dynamiku růstu a význam tohoto odvětví i pro saský trh práce. Data zároveň potvrzují odolnost vůči krizím, a to díky agilním podnikatelským strukturám a otevřenosti k inovacím. Pokud k tomu přidáme kvalitativní data, lze navíc doložit i rozmanité pozitivní efekty na region – ať už jde o image Saska, cestovní ruch nebo podporu hospodářské a společenské transformace.“

Program pokračoval vystoupeními Jana Koblihy z Ministerstva průmyslu a obchodu a Jany Havrdové, viceprezidentky Hospodářské komory. V panelové diskusi je doplnily zástupkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí. Meziresortní dialog potvrdil, že kulturní a kreativní průmysly již dávno nejsou okrajovým tématem, ale představují významný motor ekonomiky, inovací a zaměstnanosti a jejich znalost je potřebná i pro nastavování politik v oblasti vzdělávání a trhu práce.

Ředitelka Odboru umění, knihoven a kulturních odvětví Ministerstva kultury ČR Zuzana Zahradníčková představila genezi mapování, které navázalo na Strategii rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví schválenou v roce 2021 Vládou ČR a posílilo systémový přístup Ministerstva kultury k podpoře kulturního a kreativního sektoru v celé jeho šíři.

„Zdrojem jedinečného potenciálu kulturních a kreativních odvětví jsou tvůrčí aktivity, invence a originalita, kvalitní práce jednotlivých kreativních profesionálů. Tito lidé jsou součástí jak sektoru KKO, tak oblasti, která bývá označována jako tzv. umělecké jádro a jejíž podpora je dlouhodobě jednou z priorit Ministerstva kultury,“ uvedla Zuzana Zahradníčková.

Metodiku, využití i vizi pro další zpřesňování výsledků mapování představila vedoucí oddělení kulturních odvětví Martina Pecková Černá. S výsledným datasetem seznámili účastníky Juraj Lojka (Český statistický úřad) a Milan Dedera (Národní institut pro kulturu), kteří upozornili na význam spolupráce mezi státní správou a odbornými institucemi při dalším rozvoji statistických nástrojů pro oblast kultury.

„Mapování přineslo změny i do sektorové statistiky, kterou Ministerstvo kultury zpracovává ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Národním institutem pro kulturu. Spolupráce, kterou zintenzivnil právě pilotní projekt mapování, bude pokračovat i při přípravě metodiky pro návazné kroky. Na potřebě aktualizace, sledování vývoje v časových řadách a využívání dat jak pro rozvoj sektoru, tak pro nastavování synergií existujících či nových nástrojů podpory z různých zdrojů, se na konferenci shodli zástupci všech pěti resortů, pracovníci krajských úřadů, zástupci oborových platforem i odborná veřejnost,“ uvedla Martina Pecková Černá.

Hlavním bodem programu konference byly prezentace 14 krajských strategických dokumentů pro podporu a rozvoj KKO. Zástupci krajských úřadů představili stav jejich implementace, strategické oblasti a cíle, příklady hlavních opatření a průřezová témata prioritní pro daný region.

V tento okamžik má své strategické dokumenty schválené Kraj Vysočina a Plzeňský, Pardubický a Zlínský kraj; v Královéhradeckém kraji je již implementován Akční plán na období 2025-2027. Řada ostatních krajů plánuje předložit své strategie do schvalovacího procesu v závěru roku 2025. Hlavní zjištění, cíle, potřeby i specifický potenciál poté představili koordinátoři řešitelských týmů za jednotlivá odvětví. Výstupy potvrdily, že rozvoj KKO vyžaduje flexibilní způsob práce a budování širokých sítí spolupráce. Strategické cíle směřují k posílení institucionálních kapacit a koordinace politik pro KKO včetně vytvoření stabilního legislativního a finančního rámce. Mezi klíčové výzvy patří technologická transformace a nástup umělé inteligence, environmentální udržitelnost, rychlé změny regulačního prostředí i potřeba lépe využít exportní potenciál české kreativity.

Důležitým aspektem, který je nutné zohlednit při nastavování nástrojů podpory celého sektoru, je odlišná povaha a rozmanitost potřeb i potenciálu jednotlivých odvětví. Některá vyžadují přímou finanční podporu, jiná dávají přednost nefinančním nástrojům a systémové pomoci. Důraz je také třeba klást na legislativní rámec v souvislosti s rozvojem umělé inteligence, vzdělávací nástroje, které zajistí například vyvážené zastoupení kulturních a kreativních oborů ve školském systému a posílí mediální gramotnost.
Některé segmenty potřebují propojení s výzkumnými organizacemi, jiné rozvoj mezinárodní mobility, systematickou proexportní podporu nebo cílené nástroje v konkrétních regionech.

Druhý den konference byl věnován šesti tematickým okruhům, které reflektovaly klíčové výzvy a příležitosti pro rozvoj KKO:

• KKO jako součást inovačního ekosystému ČR
• Infrastruktura a zázemí pro rozvoj KKO
• Komunikační platformy propojující tvůrce, trhy i veřejnost
• Znalosti a dovednosti pro kreativní budoucnost
• Politiky pro KKO v akci
• Data a mapování KKO – od metodiky ke strategickému využití

Inspirativní příklady aktivit, opatření, nástrojů i dobré praxe sdílelo přes dvacet zástupců státní a veřejné správy, příspěvkových organizací, profesních komor a asociací, neziskového sektoru i mezinárodních platforem. Průběh následných diskusí potvrdil potřebu dalšího sdílení informací a profesního networkingu, pro které Ministerstvo kultury od začátku letošního roku nabízí platformu Kreativní Česko.

Záznam z konference je dostupný na platformě Kreativní Česko.

Detailní analýzu výsledků mapování zpracovává Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním institutem pro kulturu. Souhrnný materiál bude zveřejněn na přelomu roku 2025 a 2026 ve formě elektronické publikace.

_________________________________________________________________________

Mapování a tvorby regionálních strategií KKO se zúčastnilo všech 14 krajů ČR. Národní mapování socio-ekonomického přínosu vybraných odvětví KKO zpracovaly výzkumné týmy složené ze zástupců profesních asociací a akademické sféry, výsledkem je devět analytických zpráv zaměřených na odvětví knih a tisku, hudby, filmu a videa, televize a rozhlasu, herního vývojářství, architektury, reklamy, designu a eventového průmyslu.