Hudební vzpomínání  se „Starou dámou“ Oživené synagogální varhany vyprávějí příběh zaniklého hudebního světa „Staré dámě se dnes nechtělo moc hrát. Prší… musíte znát její bolesti i rozmary,“ vysvětloval mi nadšeně varhaník Václav Peter, zatímco déšť bubnoval do vitráží pražské Jeruzalémské synagogy.

Hudební svět synagog Podle britského etnomuzikologa Alexandra Knappa představuje židovská hudba v Evropě jedinečnou a rafinovanou směs západních a blízko-východních hudebních jazyků. Ve středověku se zformovaly tři distinktivní typy židovských liturgických hudebních praxí. Zatímco květnový díl seriálu o židovských hudebních kulturách pojednával biblickou kantilaci,

Hudební svět synagog – Biblická kantilace Popisují vzrušení, strach z veřejného vystoupení i nudu, ale zdůrazňují nový, intimní vztah s posvátným textem. Kantilaci chápou jako jeden z nejautentičtějších a nejosobnějších zážitků své kulturní identity. Přes dva tisíce let se Židé každý týden vztahují k biblickému textu

Židovské hudební světy napříč staletími Obraz biblického krále Davida s harfou evokuje starý židovský příběh o strunném nástroji, přesněji lyře, jež visela na stěně Davidovy komnaty. Za nocí vítr sám rozezníval její struny, aby měl král sílu a inspiraci ke studiu Zákona a mohl