V úterý 12. května začne 81. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Potrvá do 4. června a v konečném součtu nabídne 41 koncertů, 6 masterclassů, 18 workshopů a 12 doprovodných akcí, včetně výstavy Pražské jaro Art Salon a Open Air Pražského jara za podpory Skupiny ČEZ. Zahajovací koncert festivalu v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Petra Popelky budou moci díky spolupráci s Českými centry sledovat v přímém přenosu diváci ve 24 zemích světa.
Foto Peter Rigaud.
Širšího mezinárodního pokrytí se zahájení festivalu dostává díky nově uzavřené spolupráci se sítí zahraničních zastoupení Českých center, která byla na tiskové konferenci stvrzena podpisem Memoranda o spolupráci. Jeho předmětem je společný zájem obou institucí prezentovat českou hudbu v zahraničí a posilovat mezinárodní renomé České republiky prostřednictvím špičkových hudebních projektů. „Jsem velice rád, že Pražské jaro a Česká centra toto memorandum uzavřely. Festivalu se tak otevírá možnost oslovit svými koncerty příznivce klasické hudby prakticky po celém světě a významně posílit svou pozici ambasadora české kultury na poli kulturní diplomacie České republiky,“ říká ředitel Pražského jara Robert Hanč. „Pražské jaro je jednou z nejvýraznějších kulturních značek, které Česká republika má. Pro Česká centra je proto přirozeným partnerem při prezentaci české kultury v zahraničí. Naší ambicí je díky této spolupráci přivést festival k novému publiku, posílit mezinárodní viditelnost české hudby a ukázat Česko jako zemi s mimořádnou kulturní tradicí i současnou tvůrčí energií,“ říká Jitka Pánek Jurková, generální ředitelka Českých center.
Foto Hana Görlichová.
V letošním roce se díky nově uzavřenému partnerství uskuteční 12. května přímé přenosy zahajovacího koncertu Pražského jara v kinech ve Vídni, Londýně, Bělehradu a Bratislavě a 14. května promítne záznam České centrum v Tokiu. Na svých facebookových profilech budou Smetanovu Mou vlast crosspostovat další členové sítě Českých center, která aktuálně čítá 26 poboček. Erbovní dílo české hudby se tak zpřístupní posluchačům nejen v České republice, ale i v dalších 23 zemích světa: Srbsku, Německu, Belgii, Maďarsku, Rumunsku, Egyptě, Vietnamu, Izraeli, Velké Británii, Španělsku, Itálii, USA, Francii, Korejské republice, Bulharsku, Švédsku, Gruzii, Japonsku, Rakousku, Polsku, na Slovensku, Ukrajině a Tchaj-wanu. Záznam koncertu bude na Facebooku k dispozici po dobu třiceti dnů do 10. června 2026.
V České republice bude možné užít si přímý přenos 12. května od 20 hodin pod širým nebem v Riegrových sadech v rámci Open Air Pražského jara za podpory Skupiny ČEZ, nebo jej sledovat u televizních a rozhlasových přijímačů na programu ČT art, v iVysílání České televize, na vlnách Českého rozhlasu Vltava a v rámci crosspostingu také na facebookových profilech České televize, Pražského jara, SOČR a Skupiny ČEZ, generálního partnera festivalu ražské jaro a partnera zahajovacího koncertu.
Foto Hana Görlichová.
Zahajovací koncert v rukou Rozhlasových symfoniků
V roce 2026 půjde o historicky jedenácté provedení Smetanovy Mé vlasti Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (SOČR) na Pražském jaru. Před Petrem Popelkou se dirigentské taktovky ujali Karel Ančerl (1950), Alois Klíma (1956 a 1967), Jaroslav Krombholc (1976), Vladimír Válek (2001), Ondřej Kukal (2006) a Antoni Witt (2009). „Zahajovat Pražské jaro představuje nejprestižnější počin v rámci oslav 100 let založení SOČR, které si letos připomínáme, a zároveň tímto koncertem symbolicky završíme čtyřletou éru Petra Popelky v čele orchestru. Programově se navíc protínáme s naším nejúspěšnějším nahrávacím projektem posledních let, kompletem Smetana – Má vlast. Symfonické dílo, z něhož nahrávka Mé vlasti s Petrem Popelkou vychází v květnu v limitované edici také na vinylu,“ říká ředitel SOČR Jakub Čížek. „V historii hudby neexistuje srovnatelné dílo jako Má vlast. Jde o naprosto upřímné vyjádření lásky k vlasti, jazyku, národním tradicím a historii, bez jakékoliv ‚nacionální‘ pompéznosti, která by byla nepříjemná. Hudba, která promlouvá ze srdce k srdci,“ dodává dirigent Petr Popelka.
Fota Vojtěch Brtnický.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu odehrál v historii Pražského jara celkem 226 koncertů, první 17. května 1948 se svým tehdejším šéfdirigentem Karlem Ančerlem. Na Pražském jaru se během následujících let profiloval především jako skvělý interpret hudby 20. století s důrazem na českou soudobou hudbu. Uvedl mimo jiné skladby Miloslava Kabeláče, Jaroslava Doubravy, Josefa Bohuslava Foerstera, Ilji Hurníka, Bohuslava Martinů, Otmara Máchy, Svatopluka Havelky, Luboše Fišera (Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy s Václavem Neumannem v roce 1966), Sylvie Bodorové (světová premiéra oratoria Juda Maccabeus s Vladimírem Válkem v roce 2002), Jana Hanuše nebo Adama Skoumala. Mezi jeho mimořádné projekty na Pražském jaru patřil koncert z děl Arthura Honeggera, který v roce 1949 dirigoval sám skladatel, a dále programy ze skladeb Daria Milhauda, Andrzeje Panufnika, Jeana Martinona, Paula Hindemitha, Toru Takemitsu, Luigiho Nona (Il Canto sospeso pro tři sólové hlasy, sbor a orchestr s Claudiem Abbadem v roce 1966), Rodiona Ščedrina, Udo Zimmermanna nebo Raviho Shankara. Velké skladatelské jméno, které se v historii Pražského jara výrazně pojí se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, je Krysztof Penderecki. SOČR na festivalu uvedl tři jeho skladby: Obětem Hirošimy (1963), Symfonii č. 8 (2007) a Symfonii č. 7 „Sedm bran jeruzalémských” v roce 2017, kterou dirigoval sám autor.
Svůj pražskojarní debut měly s orchestrem výrazné dirigentské osobnosti 20. století, mezi jinými Kiril Kondrašin (1949), Charles Mackerras (1962), Claudio Abbado (1966), Neeme Järvi (1975), Tadeusz Strugala (1976), Jukka-Pekka Saraste (1989) či v loňském roce Jan Sedláček. Během let 1948 až 2025 orchestr na festivalu spolupracoval vedle výše jmenovaných dirigentů také s Paulem Tortelierem (1949), Franzem Konwitschnym (1952, 1957), Václavem Neumannem (1955, 1964, 1966), Jaroslavem Krombholcem (7x mezi léty 1956 až 1983), Zdeňkem Košlerem (1957–1972), Martinem Turnovským (1959, 1969), Sergem Baudo (1979), Liborem Peškem (1984, 1986, 2013), Carlem Rizzim (1990), z mladé generace dirigentů pak s Tomášem Hanusem (2010) nebo Markem Šedivým (2015). Zcela jistě nejvýraznější dirigentskou stopu pak na Pražském jaru zanechali šéfdirigenti SOČR, počínaje Karlem Ančerlem (7x mezi léty 1948 až 1950) přes Aloise Klímu (20x mezi léty 1950–1974) až k Vladimíru Válkovi (24x v letech 1978–2008).
Také mezi sólisty se objevují velká jména jak české, tak zahraniční provenience: klavíristé Claudio Arrau (1960), Moura Lympany (1961), Arthur Rubinstein (1966), Paul Badura-Skoda (1969), Krystian Zimerman (1976), Frank Fernández (1988), jazzový klavírista Herbie Hancock (2005), Radu Lupu (2010), Javier Perianes (2016) nebo Jan Bartoš (2021); houslisté Josef Suk (debut se SOČR na PJ 1957), výrazná umělecká osobnost Pražského jara – polsko-mexický houslista Henryk Szeryng (1957, 1960, 1962, 1978), Isaac Stern (1960), Shizuka Ishikawa (1988) nebo Augustin Hadelich (2022); cellisté Mstislav Rostropovič (1965) a Natalia Gutman (1980); legendární trumpetista Maurice André (1971), Gábor Boldoczki (2010) nebo fenomenální pěvkyně Edita Gruberová.
Světové premiéry na Prague Offspring
V termínu 29. a 30. května se v Centru současného umění DOX uskuteční již 5. ročník Prague Offspring, projektu, který prostřednictvím koncertů, masterclassů a debat prezentuje nejaktuálnější trendy soudobé hudby. Druhým rokem pokračuje rezidence špičkového německého souboru Ensemble Modern, který bude tentokrát řídit dirigent Ilan Volkov, jedna z nejrespektovanějších světových osobností na poli soudobé hudby. Rezidenční skladatelkou Prague Offspring 2026 je Unsuk Chin. Prague Offspring 2026 uvede ve světových premiérách díla těchto českých a slovenských skladatelů: Michala Nejtka (Die Hintergedanken), Jiřího Kadeřábka (COVID-19. Fury and Silence), Michaely Antalové (Unravel), Tobiáše Horvátha (423) a Patrika Kaka (funktionslust : R). Proč festival oslovil právě těchto pět těchto autorů, naznačuje umělecký ředitel Pražského jara Josef Třeštík: „Výběr reflektuje různorodost tvůrců od nejmladší po střední generaci. Tobiáš Horváth získal objednávku jako vítěz loňského workshopu pro studenty skladby Reading Lessons, v jehož porotě byli i členové Ensemble Modern. Slovenský skladatel Patrik Kako píše v dobrém slova smyslu až umanutě soustředěnou hudbu, která klade na interprety mimořádné nároky. V tvorbě jeho krajanky žijící v Norsku Michaely Antalové se propojuje vášeň pro bicí nástroje se zájmem o tradiční slovenskou fujaru. Jiří Kadeřábek, který podle mého soudu patří mezi nejméně předvídatelné české skladatele, se v nové skladbě vyrovnává se zběsilostí a prázdnotou, kterou po sobě zanechala pandemie. A Michal Nejtek zase naplno využívá performativní potenciál členů souboru, když jednoho z nich nechá recitovat texty Franze Kafky.“ „Franz Kafka má naprosto ideální, krátké texty, které přesně souzní s problémy umělecké tvorby, nebo vůbec s uvažováním o světě jako takovém, a jsou aktuální i po více než sto letech,“ říká Michal Nejtek. „Ještě nikdy předtím jsem jeho texty nezhudebnil. Nepředstavujte si ale žádnou kantátu, ale spíše dílo, které s nimi nějakým způsobem komunikuje. Jako kdybych napsal skladbu a Franz Kafka ji ze záhrobí komentoval,“ dodává.
Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro 2026
Letošní již 77. ročník soutěže Pražské jaro proběhne od 6. do 14. května. V oboru flétna se prvního kola zúčastní 48 mladých umělců ze čtrnácti zemí světa, Česká republika bude mít čtyři zástupkyně. V oboru klavír změří v prvním kole své síly 42 mladých umělců ze šesti zemí, Česká republika bude mít jedno zastoupení. Do druhého kola postoupí v oboru flétna dvanáct účastníků, v oboru klavír deset, do finálových tři nejlepší z každého oboru. Druhá a třetí finálová kola budou živě streamována na YouTube kanálu Pražského jara @PragueSpringFestival. V rámci soutěže, která se letos již podruhé koná za podpory Nadace ČEZ, proběhne ve spolupráci s předními světovými profesionály mentorský program zaměřený na umělecké PR a marketing.
Radioservis vydává Prague Spring Festival – Gold Edition Vol. VII
Od roku 2019 vydává Radioservis ve spolupráci s Pražským jarem a Českým rozhlasem výjimečnou edici Prague Spring Festival Gold Edition, obsahující jedinečné historické nahrávky z Pražských jar. Na zatím šesti dvojalbech se tak oživily nezapomenutelné výkony dirigentů jako Antonio Pedrotti, Charles Munch, Herbert von Karajan, Karel Ančerl, Kirill Kondrashin, Charles Mackerras, Carlo Maria Giulini, Wolfgang Sawallisch, Carlos Kleiber, Kurt Masur nebo Jiří Bělohlávek. V den zahájení festivalu 12. května vyjde sedmý díl, který obsahuje nahrávku Smetanovy Mé vlasti z roku 1986 (Palác kultury v Praze) a Brahmsova Německého requiem z roku 1987 (Smetanova síň Obecního domu v Praze) pod taktovkou Wolfganga Sawallische a Ericha Leinsdorfa. Účinkují Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor pod vedením Lubomíra Mátla a sólisté Roberta Alexander a Sir Thomas Allen. Nahrávka bude k dispozici jako CD a rovněž v digitálním formátu na radioteka.cz a streamovacích platformách Spotify, Apple Music, Deezer a dalších.
www.festival.cz
Foto Hana Görlichová.
