Milé čtenářky, vážení čtenáři, dva roky se snažím etablovat v digitálním prostoru platformu zrcadlící hlavně český život klasické hudby a rozšiřující chudé konkurenční mediální spektrum.  Jak se mi to daří či nedaří je na posouzení vás všech. Neskrývám, že symbolicky navazuji na třicetiletou práci v časopise Harmonie, který jsem tvaroval, jenž měl přibližně dvacet let evropskou úroveň a je bohužel minulostí. Její digitální sestra Polyharmonie je transparentní, odborně seriózní, pravdivá, otevřená, čtivá, výběrová a v rámci možností nezávislá. Nadále se budu snažit nebýt zavlečen do jemných struktur zákulisí české hudební kultury a držet se ducha filozofie Arva Pärta „zrcadlo v zrcadle“.  Osud Polyharmonie odvisí nejen od práce editora a kvality autorského okruhu, ale může být i vaším údělem – čteností, doporučováním i podporou.

Do roku 2026 přeji všem

pevné zdraví,

plnou míru radosti, světla, lásky

a potkávání kvalitní hudby.

Luboš Stehlík