Mnoho let končím s mojí manželkou nejlepší ze všech hudební rok (letošní pod egidou zvolání Jubilemus!) vánočně naladěným „barokním podvečerem“ souboru Collegium Marianum. Zatím poslední se konal 30. prosince v pražském kostele Šimona Judy, jehož správcem je městská organizace FOK.
Fota Petra Hajská.
Pod heslo Psallite Deo nostro vložila dramaturgyně, flétnistka a umělecká vedoucí Collegia Marianum Jana Semerádová pel mel krátkých barokních kompozic. V první, podvečerní části koncertu vedl kvantitou pražský kapelník Josef Antonín Sehling (1710-1756) – Ouvertura D dur, Motetto per la Nativita del Nostro Signore „Dormi nate, mi mellite“ a Pastorella „Eia laeti properemus“. V jeho době ceněného, viděno dnešní historickou zkušeností druhořadého skladatele doplnili Johann Friedrich Fasch, Antonín Reichenauer a hvězdní Antonio Caldara a Jan Dismas Zelenka; zaujaly mě ukázky jen z díla posledních dvou (tenorové Benedictus ze Zelenkovy Mše Gratis agimus tibi a Caldarovo basové Quoniam tu solus sanctus z Mše C dur). Kamenem úhelným bylo pěvecké kvarteto, jež se příjemně poslouchalo – sopranistka Hana Blažíková, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Ondřej Holub a basista Jaromír Nosek. Vesměs to jsou hlasy velmi dobré, i když ne světové; mohly být nejen barevně lahodné, ale přece jen znělejší.
Po pastorálně až příliš klidné první části, přinesl začátek druhé, večerní části, kýžený kontrast. Vivaldiho Koncert C dur pro dvě flétny, smyčce a continuo, RV 533, měl v rámci skladatelovy kompoziční rutiny vzrušení i něhu. To nejzajímavější přinášejí u něho velmi často volné věty. Nejinak tomu bylo v tomto případě. Largo mělo pěknou melodiku a bylo sladké jak vánoční cukroví. Flétny excelovaly (druhé flauto traverso hrála Anna Špelinová).
Závěr byl konečně skutečně vánoční s nezaměnitelným fortelem členů a přátel Collegia Marianum – písně Adama Václava Michny z Otradovic a Václava Karla Holana Rovenského, bez jejichž hudby by pravé české Vánoce byly chuďoučké. S dojetím jsem poslouchal Spanilé z archy holubičko, Usni, usni ctné poupátko, Veselme se, všickni nyní (Capella Regia Musicalis), Vítej Pane, Jezu Kriste, Vánoční rosička, Vánoční roztomilost, Vánoční hospoda (Česká mariánská muzika). Tradiční byl společný přídavek vyprodaného kostela – Třanovského Čas radosti veselosti.
Prožitý a dokonalý byl souzpěv pěveckého kvarteta, souhra devítičlenného ansámblu vedeného jako vždy houslistkou Lenkou Torgersen. (Při poslechu jsem si vzpomněl na podobné dramaturgické i interpretační zážitky s Pražskými madrigalisty v 70. letech.) Byl to podvečer/večer čisté radosti z upřímného muzicírování, které mělo jaké téměř vždy atributy vysoké excelence.
Luboš Stehlík
