Nebudu kopírovat životopis tohoto relativně nového klavírního tria a odkazuji na web – triobohemo.com, takže jen několik základních dat: ustavilo se před pěti lety a členy jsou Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Za krátkou dobu dosáhlo pozoruhodných úspěchů. Zajímavosti: Interesantní jsou výčty lektorů, u nichž buďto společně nebo separátně získávali zkušenosti, kdo rozvíjel jejich hudební potenciál. V životopisech jsem však nenašel, kdo je učil na střední a vysoké škole doma, což je zvláštní. Pan Pěruška hraje na výborné housle z dílny Mattea Goffrillera, což pozitivně ovlivňuje zvuk souboru. Něco takového je v České republice spíše výjimečné.
Jejich vizitka u firmy Supraphon má očekávaný model – slavný český kus a špičkové dílo evropské romantické hudby, aby se mohli úspěšně prezentovat pořadatelům, agentům, festivalům a také posluchačům při svých cestách po světě: Smetanovo Klavírní trio g moll, op. 15, a Schubertovo Klavírní trio č. 2 Es dur, op. 100, které patří k tomu nejlepšímu v daném repertoáru.
Je známou pravdou, že klavírní trio má jiné paradigma než například smyčcový kvartet a každý jeho člen musí mít kvality sólisty, ale zároveň mají hudebníci naprosto nezbytné komorní kvality, tedy použiji-li otřepanou literární hyperbolu – jeden za všechny, všichni za jednoho. Na jednu stranu to znamená, že smyčcové kvarteto nemusí být nástrojově dokonale vyrovnané a přitom může dosahovat významných úspěchů (má svůj slabý článek, ovšem jen jeden). Na druhou stranu ale musí pracovat ve všech aspektech jako dokonalý tým (lepší je však vyrovnanost, přičemž primárius musí být umělecky excelentní osobností). Klavírní trio to má svým způsobem jednodušší, ale o to větší nároky jsou kladeny na kvalitu jednotlivců. Soubor vysoké úrovně nemusí být nutně trvalý, kdy základem je trio a členové doplňují hlavní profesní linii dalšími aktivitami – sólovými, pedagogickými nebo v jiných ad hoc formacích. Nicméně sestavy silných osobností dosahovaly a dosahují stejných kvalit, někdy i mnohem zajímavějších a výčet by byl hodně dlouhý. Například Braley – bratři Capuçonové, Ashkenazy – Zukerman – Harrell, Cortot – Thibaud – Casals, Rubinstein – Heifetz – Feuermann, Rubinstein – Szeryng – Fournier, Menuhin – Gedron – Menuhin, Oborin – Oistrach – Knuševicky… V dnešní době je celkem běžné, že si hudební hvězda vytvoří pro určité projekty své trio – Jansen, Fischer, Vengerov, Barenboim… Na druhou stranu spojení velkých sólistů nemusí být vždy zárukou velkého výsledku, skvělé výsledky mají i stálé sestavy, z historie třeba Beau Arts Trio, u nás Guarneri Trio Prague…
Trio Bohémo má našlápnuto na pozoruhodnou kariéru a jsou s ním spojovány velké naděje, nicméně působí v ostře konkurenčním prostředí jak ve světě (asijské, americké, evropské soubory), tak doma (Dvořákovo trio, Eben Trio, Moravské klavírní trio, Smetanovo trio, The Trio atd.). Nicméně jde o vyspělé a téměř rovnocenné hudebníky. V obou skladbách je znát, že používají obě mozkové hemisféry a že emocionalita a logika jsou v dobré rovnováze. Smetana je občas rozervaný až na hranu, nicméně je sofistikovaně disciplinovaný, Schubert je střízlivější a potěšilo mě, že se snažili dobrat stylových paradigmat jeho hudby. Pro diskofily je důležitou informací, že jde o první supraphonskou nahrávku klasické hudby ve formátu Dolby Atmos umožňující poslech pomocí technologie prostorového zvuku!
Jistě, Jan Vojtek nebude mít nikdy magický úhoz Alfreda Brendela a aristokratičnost Daniela Barenboima či Arthura Rubinsteina a nebude mít měkkost Rudolfa Firkušného nebo Iva Kahánka, Matouš Pěruška nehraje a nikdy hrát nebude jako Janine Jansen, Julia Fischer, David Oistrach či Jascha Heifetz, ba ani jako Jiří Vodička nebo Jan Mráček, a Kristina Vocetková může jen obdivovat umění Gautiera Capuçona, Lynna Harrella, Trulse Mørka… Jiřího Bárty nebo Tomáše Jamníka, ale kouzelné na klavírním triu je, že to většinou nevadí. Důležité jsou homogenita, jasný společný názor a předávání poselství interpretované hudby, a to je v jejich případě autentické. Budu velmi zvědav na další cestu Tria Bohémo a nebude jen důležité jak, ale i co budou hrát.
Luboš Stehlík
