Po patnácti letech se do repertoáru Národního divadla vrátila barokní opera a po  pětadvaceti letech je to dílo francouzského operního velikána 18. století Jeana-Philippa Rameaua –  „comédie lyrique“ Platée.

Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými bohy…

Režisérská dvojice SKUTR, která stojí za naší inscenací, se inspirovala jednak zmíněnou okolností, že se světová premiéra Rameauovy Platéeodehrála na svatbě, ale také alegorickým prologem k této opeře, v němž se z vína zrodí Komedie…

Hudební nastudování je dílem Václava Lukse, Collegia Vocale 1704, Orchestru Stání opery Praha, Baletu ND a sólistů.  Nastudování barokní opery Platée ve Státní opeře bylo vybráno Frankfurter Allgemeine Zeitung, nejprestižnějším německým deníkem, mezi 10 nejlepších evropských operních inscenací tohoto roku.