Na koncert Pražského komorního orchestru 2. 10. v pražském kostele sv. Šimona a Judy, který jsem už hodně dlouho neslyšel, mě přilákala dvě jména – Anna Paulová a Ondřej Kukal. První je dle mého mínění nejlepší současnou klarinetistkou, druhý patří mezi české skladatele, které si vždy rád poslechnu. Každé setkání s jeho hudbou je „přívětivou lekcí v posluchačsky atraktivní současné hudbě“.
Fota Martin Špelda.
Koncert byl věnován Roku české hudby 2024, kterou ten večer reprezentovala jen dvě jména – Antonín Dvořák a právě Ondřej Kukal. První část večera patřila Serenádě E dur Antonína Dvořáka. Ačkoli to bylo velmi slušné provedení, s překvapením jsem zjistil, že dnešní PKO nedosahuje zvukových a interpretačních kvalit PKO před 50 či 30 lety. Bylo to jedno z nejnudnějších provedení, jaké jsem slyšel. Navíc uvádět notoricky známou hudbu při vědomí kreací Českého komorního orchestru Josefa Vlacha, Prague Philharmonia, Anglického komorního orchestru, Academy of St. Martin-in-the Fields… je hodně odvážné. Mimochodem v září byl tento Dvořák skvěle proveden členy několika smyčcových kvartet na Dvořákově Praze.
Ondřej Kukal.
Naštěstí to nebyl konec koncertu a k poctě skladatele a bývalého dirigenta a houslisty (kdysi spjatého i s PKO) zaznělo slavné Clarinettino op. 11 a ve světové premiéře Duo concertino pro housle, violu a smyčce op. 58. Anna Paulová hrála virtuózně, elegantně a s pochopením. Clarinettino je hodně vtipná neoklasicistní, neojazzová muzika a pokaždé když jej slyším, mám pocit, že občas je současná hudba schopná komunikovat i s normálními lidmi; vznikají různé hudební super organismy, existují přehlídky typu Ostravské dny…, které ovládají mediální prostor, ale je fajn, že ještě vzniká i jiná muzika. A právě tento večer byl o „jiné hudbě“, za což si Pražský komorní orchestr zasluhuje uznání. Provedení Clarinettina Annou Paulovou bylo nejlepší, jaké jsem slyšel.
Prvky jazzu, neoklasiky s molekulami neofolklorismu jsou imanentní součástí i Concertina, které je kompozičně poněkud jednodušší a je vtipným bojem nebo harmonickým dialogem mezi sólovými houslemi a violou, koncertní mistryní PKO Ludmilou Pavlovou a Tomášem Kreibichem, členem Sedláčkova kvarteta. Jejich výkony byly velmi dobré, jakkoli nepatří mezi českou hudební elitu.
Koncertu však dominovali Ondřej Kukal a Anna Paulová! Hudba pana Kukala by si však zasloužila akusticky lepší sál i lepší orchestr.
Luboš Stehlík
